11 minut a 48 sekund (včetně titulků)

 

Připravili studenti oboru Audiovizuální tvorba Slezské univerzity: Pavlína Válková, Jiří Vávra, Jaroslav Zajíček, Mikuláš Odehnal, Jitka Rosenbaumová. Ve spolupráci s filmovým štábem pod vedením Moniky Horsákové.

 

Eva Erbenová se narodila roku 1930 v Děčíně jako Eva Lövidt do rodiny židovského inženýra a chemika Jindřicha a jeho ženy Marty. V šesti letech se spolu s rodiči přestěhovala do vily v pražských Strašnicích a roku 1941 byli všichni tři deportováni do Terezína. Odtud její kroky vedly do Osvětimi a dále do lágru v Gross-Rosenu, kde při pochodu smrti zahynula její maminka. Malé Evě se z pochodu podařilo uprchnout, do konce války ji u sebe schovávala česká rodina Jahnova. Po válce  ji našla teta v seznamu židovské obce. U ní žila v Hermanově Městci, kam chodila do školy – do 5. třídy. Poté odešla do sirotčince (Lauderova škola) a absolvovala ošetřovatelskou školu v Praze. Měla odejít do Austrálie, ale místo toho v srpnu 1948 se svým budoucím manželem Petrem (o 10 let starším) odcestovala nejdříve do Paříže a později do Izraele, kde již žil její švagr. V Izraeli žije s rodinou v Aškelonu dodnes. Má tři děti, devět vnuků a jedenáct pravnoučat. Své vzpomínky vydala ve třech knihách.

 

Eva Erbenová – Terezín – Osvětimský tábor – holocaust – pochod smrti – emigrace – Izrael – identita – židovský stát