Několik úkolů pro žáky, které napomohou pochopit složitou situaci, do které se dostali židovští obyvatelé Ostravy po nacistické okupaci. Vzpomínky pamětníků, uveřejněné s laskavým svolením Židovské obce v Ostravě, jsou ve formě praktického pracovního listu doplněny otázkami a úkoly.

Pracovní list nabízí žákům výběr dobových fotografií z roku 1938 a z období po okupaci českého a moravského území. Jsou rozděleny do dvou souborů a doplněny otázkami a úkoly, které napomohou žákům k jejich důkladné analýze.

Pracovní list pro žáky přibližuje události osudného 15. března 1939, zaměřuje se na to, jak tento den změnil osudy kamarádů předválečné národnostně pestré Ostravy. Podkladem jsou úryvky z knihy Oty Filipa "Tři škaredé středy a sedm dalších elegií o zlých dnech".

Pracovní list nabízí tři pracovní aktivity k událostem 14. března roku 1939. Jejich cílem je napomoci žákům pochopit a uvést do vzájemných souvislostí osudové okamžiky národních dějin – blížící se zánik Česko-slovenské republiky, vstup německé armády na území našeho státu a skutečný počátek okupace Čech a Moravy.

Studie zachycuje nejzásadnější události roku 1989 v Ostravě, sleduje atmosféru před revolucí, během dramatických listopadových a prosincových dnů roku 1989 aí a také důsledky změny režimu.

Praktické metodické materiály pro workshop zaměřený na práci s dobovými fotografiemi a články z deníku komunistické strany Československa Rudé právo, jejichž analýza pomůže žákům pochopit, jak československá propaganda tehdejším čtenářům vysvětlovala protirežimní protesty v sousedním Polsku. 

Člen The Plastic People of The Universe vzpomíná na okolnosti vzniku Charty 77, na další protirežimní aktivity či na situaci disidentů mimo Prahu.

Film s tematikou romského holocaustu (Porajmos) nabízí dvě pamětnické výpovědi. Ty jsou doplněny historickým obrazovým materiálem, podkresleným hudbou a ilustračními vizuálními efekty. První pamětnicí je paní Emílie Machálková. Její vzpomínání v češtině zabírá většinu filmu. Druhým pamětníkem je pan Zoni Weisz, který promlouvá anglicky a ...

Pracovní materiály nabízejí výběr vzpomínek pamětnků a dobové dokumenty, na jejichž základě žáci pátrají po motivaci lidí, kteří přepisovali knihy na severní Moravě v době normalizace. Zjistí a zaznamenají, jakým způsobem probíhalo šíření samizdatových publikací a jaký měl samizdat význam pro českou společnost a kulturu.

Po zániku druhé československé republiky a okupaci zbytku českých zemí Velkoněmeckou říší 15. března 1938 začali do Polska prchat českoslovenští občané s cílem účastnit se v zahraničí boje za znovuobnovení Československa. Pracovní listy nabízejí otázky a úkoly ke dvěma svědectvím pamětníků a práci s mapami.

Krátký filmový dokument určený pro školy natočili studenti  oboru Audiovizuální tvorba z Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Snímek se zaměřuje na opomíjené téma prožívání věznění rodičů v 50. letech jejich dětmi. Ve filmu vystupují „děti 50. let“ Helena Kunstová, Jaroslava Matoušková a Petr Melichar, kteří divá...

Bývalý československý reprezentant v hokeji, mistr světa z roku 1949, Augustin Bubník v  rozhovoru vzpomíná na okolnosti vykonstruovaného procesu z roku 1950, kdy byl spolu s ostatními účastníky odsouzen ke čtrnácti letům odnětí svobody.  Důvody k jeho věznění, které nakonec trvalo celých deset let, při němž dral peří či rubal uran v Jách...

Pracovní list vede žáky k zamyšlení nad důvody, které vedou obyvatelstvo k migraci či emigraci, nad obsahem pojmu menšina, pracují s textů historiků, doplňují vynechaná místa a určují, ke které menšině se vztahují. Pod každý úkol zaznamenávají, který z teoreticky popsaných typů migrace popisuje daný text.

Pracovní list obsahuje programový text, fotografie a přepisy vzpomínek pamětníků k tématu zakázaných undergroundových koncertů na severní Moravě v období normalizace. Jejich cílem je ilustrovat tlak moci a postupy režimu vůči lidem, kteří se chtěli zcela svobodně umělecky vyjadřovat či nezávislé hudební produkci naslouchat.

Ostravský kulturní život byl po druhé světové válce a především po komunistickém převratu v únoru 1948 silně poznamenán ideologickým vlivy prosazovanými Komunistickou stranou Československa a nastupující totalitní mocí.

Pracovní materiály pro žáky k problematice historického vývoje Těšínska. Nabízejí zajímavé úkoly - doplňování míst do slepé mapy, analýzu statistických dat grafu národnostního složení oblasti ve světle sčítání lidu či interpretaci textu Olše nebo Olza.

Studie přehledně shrnuje základní přehled událostí let 1968-1969 v Ostravě. Rekapituluje nárůst kritických a reformních tendencí v KSČ i ve společnosti, průběh "obrodného procesu", jeho násilné přerušení a počátky normalizace.

Pracovní listy rekonstruují situaci, ve které se básník Jaroslav Seifert ocitl za normalizace. Žáci zjistí,čím bylo oficiální informování veřejnosti o udělení Nobelovy ceny českému spisovateli ovlivněno, jak na něj reagovali zakázaní spisovatelé, konkrétně Jaromír Šavrda, a proč byla tvorba v socialistickém státě komplikovanou záležitostí...

Francouzská nová vlna je pozoruhodné hnutí mladých filmařů, které vzniklo v šedesátých letech dvacátého století. Významně ovlivnilo nejen francouzskou, ale i celosvětovou kinematografii. Vzniklo z nadšení a podpory mladých tvůrců, kteří hledali nové formy.

Pracovní list umožňuje vyzkoušet si na tématu historie řecké menšiny v Československu efektivní motivační metodu. Je založena na práci s klíčovými slovy a předvídáním, jejím cílem je s pomocí vzpomínek pamětníků a historických faktů rekonstruovat osudy řeckých uprchlíků v Československu.