V hledáčku předkládané studie jsou dvě geografické oblasti – Nizozemsko a České země, tvořící součást habsburského impéria. Je známo, že vzorce emancipace židovstva se v rámci evropských států lišily, a tak je tomu i v případě těchto dvou zemí. 

Pracovní materiály pro žáky nabízejí dvě vzpomínky signatářů Charty 77 z Ostravska. Osvětlují motivy, které vedly Jana Krále k rozhodnutí podepsat Chartu 77, a odhalují, co podle Ivo Mludka vedlo lidi v období normalizace ke konformismu a kolaboraci s režimem.

Kanadský hudebník, překladatel a spisovatel Paul Wilson v krátkometrážním snímku líčí své zážitky a postřehy z doby šedesátých a sedmdesátých let 20. století, kdy žil v Československu. Nevšední podání cizince přiblíží divákovi nejen praktiky normalizačního režimu, ale obohatí jej o cenný pohled zvenčí. V závěrečné části dokumentu Wilson v...

Ihned po válce došlo také v Ostravě k rychlému oživení sportovního života, které souviselo s potřebou odreagovat se po těžkých letech okupace. Popularitu si uchovala kopaná, hokej, lehká atletika a další sporty, které rychle získaly nové příznivce.

Eva Erbenová v krátkém dokumentu vzpomíná na osud svůj a své rodiny především ve válečných letech. Líčí pobyt v Terezíně, hrůzu Osvětimského tábora i neskutečnou bídu a hlad v pracovním táboře v Gross-Rosenu. Vzpomíná na pochod smrti, při kterém zahynula její maminka, a objasňuje, jak se jí podařilo z pochodu uniknout. V druhé části dokum...

Pracovní listy napomohou žákům pojmenovat základní mezníky ve vývoji Hlučínska a jeho obyvatel, určit, kterým státům Hlučínsko v jednotlivých údobích patřilo a popsat jeho odlišnost od jiných částí republiky. Umožní žákům zaznamenat zásadní změny v postavení českých a německých obyvatel v letech 1938-1945.

Soubor pracovních listů k tématu vojenského obsazení Těšínska polskou armádou na počátku října roku 1938. Úkoly pro žáky vycházejí ze studia dobových pramenů, dvou svědectví pamětníků, dobové mapy jednotlivých fází obsazování a úryvků z odborného textu.

Edice pramenů (devět souborů) k polskému ozbrojenému odboji a bratrovražedné válce o charakter státu, která se odehrávala v letech 1944-1963. Najdete zde unikátní dokumenty - deníkové záznamy, básně, rozkazy, depeše, oficiální instrukce či zápisy polské i sovětské provenience.

Krátký dokumentární snímek je zpovědí Sotirise Joanidise, jednoho z mnoha řeckých dětí, které byly roku 1948 po řecké občanské válce vyslány do zemí s lidově demokratickými režimy. Joanidis v dokumentu líčí nejen svízelnou cestu, ale také své další osudy v nové vlasti. Vzpomíná na dobu strávenou v dětských domovech i jeho zakotvení v obla...

Studie porovnává situace v Nizozemsku a v Protektorátu Čechy a Morava během první etapy druhé světové války, tedy v letech 1939–1942, respektive do poloviny roku 1942, kdy v Nizozemsku začaly deportace a nebylo již potřeba dalších protižidovských nařízení. Studie se také věnuje míře spolupráce vlád těchto zemí s nacistickými okupanty a zp...

Dva krátké shrnující texty přinášejí základní informace o poválečném polském podzemí, ozbrojeném odboji polských nekomunistů proti sovětské NKVD a polské komunistické vládě. Bratrovražedná válka o charakter státu se odehrávala v letech 1944-1963.

Krátkometrážní dokumentární snímek se věnuje osudu Jana Palacha. Nad jeho sebeupálením přemýšlí farář Jakub Trojan, který s ním rozmlouval nedávno před smrtí. Přemítá nad tím, co jeho čin znamenal pro české dějiny, pro občany i o tom, jak ho chápe on sám.

Dva veteráni z druhé světové války vzpomínají na svou účast při bitvě o Tobruk na severu dnešní Libye. Líčí, jaké okolnosti je přiměly prchnout z protektorátu a bojovat proti Němcům v řadách cizí armády, vyprávějí útržky z každodenního života v exotické poušti a přibližují emoce, které prožívali při bombardování okolních pevností.

Prezentace analyzuje fungování fašistické propagandy v Itálii, a to jak obecně, tak i na konkrétních případech. Pozornost je věnována propagandě ve volném čase, v rozhlase, časopisech, denním tisku a v kinematografii, zejména v dokumentech a filmových týdenících. Příslušná kategorie je doplněna dobovým obrazovým a fotografickým materiálem...

Předkládaný film vychází z pamětnické výpovědi Miroslava „Skaláka“ Skalického. Filmové vyprávění doplňují záběry interiéru a exteriéru mlýna v Meziříčku u Želetavy. Pamětník se v krátkosti věnuje popisu kulturního života undergroundové subkultury v ČSSR. Ve vyprávění se dále zastavuje u popisu dopadů represivní činnosti Státní bezpečnosti...

Pracovní list pro žáky nabízí několik dobových pramenů k tématu přepisování či distribuce samizdatových knih a časopisů, a také k činnosti politické opozice na severní Moravě v období normalizace. Vzpomínky pamětníků a dobový text jsou doplněny úkoly i náměty pro tvůrčí práci v hodině.

Studie shrnuje základní mezníky období normalizace v Ostravě, od prvních náznaků, přes upevnění moci konzervativního křídla KSČ, personální čistky a změny až po rekonstrukci dvacetiletí nehybnosti.

Sada pracovních listů ke světovým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Sada pracovních listů k československým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s historickými prameny a jejich interpretaci. 

Pracovní list seznámí žáky s historii Romů, některými tradičními řemesly, kterými se zabývali po staletí, pojmenováním romského etnika a jeho proměnami napříč staletími a jeho odlišnostmi v jednotlivých jazycích. S pomocí pramenů žáci zjistí, proč se stejně jako Židé také Romové stali obětmi holocaustu.