Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Dobové fotografie, text a dokumenty jistě mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků.

V následujících odstavcích přepisujeme z knihy komentáře popisující činnost J. V. Stalina v období II. světové války:
V březnu 1939, kdy se krajně zostřila mezinárodní situace a kdy se zhroutil systém mezinárodních smluv, konal se XVIII. sjezd strany, na kterém J. V. Stalin podal hlubokou analysu mezinárodního postavení SSSR a určil jeho zásady na poli zahraniční politiky. Stanovil, že mezi hlavní úkoly strany patří provádět politiku míru a utužení hospodářských styků se všemi zeměmi, zachovávat ostražitost a nepřipustit, aby země byla válečnými provokatéry zatažena do konfliktů, všemožné zvyšovat bojeschopnost Rudé armády, letectva a loďstva a konečné utužovat mezinárodní přátelské styky s pracujícím lidem všech zemí, majícím zájem na míru a na přátelství mezi národy.

Stalinův referát na XVIII. sjezdu VKS (b) znamenal další krok vpřed v rozvoji marxisticko-leninské theorie. J. V. Stalin vytyčil před stranou a veškerým sovětským lidem veliký úkol: v nejbližších 10-15 letech dohnat a předstihnout nejdůležitější země hospodářsky. Vytyčil jako jeden z ústředních úkolů strany celý vědecky zdůvodněný bolševický program školení a výchovy kvalifikovaných pracovníků. A konečně rozvinul Leninovu theorii o možnosti vybudování socialismu v jedné zemi a dospěl k závěru o možnosti vybudování komunismu v sovětské zemi dokonce i tehdy, zůstane-li kapitalistické obklíčení. Stalinův referát se takto stal programem dovršení výstavby beztřídní socialistické společnosti a ponenáhlého přechodu socialismu v komunismus.

22. června 1941 hitlerovské imperialistické Německo přepadlo Sovětský svaz. Předsednictvo Nejvyššího sovětu SSSR, Ústřední výbor VKS (b) a Rada lidových komisařů SSSR ve snaze rychle mobilisovat všechny síly národů SSSR k odražení nepřítele, schválily 30. června 1941 usnesení o vytvoření Státního výboru obrany, v jehož rukou byla soustředěna veškerá moc ve státě. Předsedou Státního výboru obrany byl jmenován J. V. Stalin, který se ihned ujal vedení ozbrojených sil státu a řídil boj sovětského lidu proti zavilému a úskočnému nepříteli - německému fašismu.

"Nemáme a nemůžeme mít takové cíle války jako vnucování své vůle a svého režimu slovanským a ostatním zotročeným evropským národům, které čekají od nás pomoc. Naším cílem je pomoci těmto národům v jejich osvobozeneckém boji proti hitlerovské tyranii a potom jim dát právo úplně svobodně se zařídit na svém území, tak, jak budou chtíti."
J. V. Stalin v referátu k 24. výročí Velké říjnové socialistické revoluce 6. XI. 1941

Generalissimus J. V. Stalin, vynikající stratég a taktik v období intervenčních válek proti SSSR v letech 1918-20, se stal nejvyšším velitelem Rudé armády, která historickým vítězstvím nad německými vojsky u Stalingradu přešla do ofensivy, skončivší v roce 1945 dobytím Berlína a osvobozením Československa.

"Nynější válka s veškerým důrazem potvrdila známý Leninův výrok, že válka je všestrannou zkouškou materiálních a duchovních sil každého národa. Historie válek učí, že v této zkoušce obstály jen ty státy, které se ukázaly silnější než jejich nepřítel co do rozvoje i organisace hospodářství, co do zkušenosti, mistrovství a bojového ducha svých vojsk, co do odolnosti a jednoty lidu po celou dobu války. Takovým státem je náš stát."
J. V. Stalin 6. XI. 1943

Velká vlastenecká válka, s jejímž vedením zůstane na věčné časy spojeno jméno J. V. Stalina, se skončila slavným vítězstvím Sovětského svazu, jeho společenského a státního řádu, jeho ozbrojených sil. Zvítězila v ní moudrá politika komunistické strany bolševiků, která se za války ještě těsněji spjala se širokými masami pracujícího lidu. Válka byla tvrdou zkouškou všech materiálních a duchovních sil sovětského státu, vyzkoušením jeho pevnosti a odolnosti. Sovětský socialistický stát čestně obstál v této zkoušce a vyšel z války ještě nezdolnější, silnější a pevnější, jak to předvídal J. V. Stalin.

Základní životopisná data J.V. Stalina v období II. světové války:
Josif Vissarionovič STALIN - (vl. jménem DŽUGAŠVILI)
* 18.12. 1878 Gori (Gruzie)
+ 5.3. 1953 Moskva 
  
1939 Smlouva o neútočení a přátelství s hitlerovským Německem tzv. Pakt Ribbentrop - Stalin znamenal rozdělení části Evropy na sféry vlivu a vojenské obsazení některých území.

17. 9. 1939 napadení Polska. Pod hrozbou násilím si Stalin vynutil spojenecké smlouvy a rozmístění sovětských jednotek v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Finsko podobný požadavek odmítlo.

30. 11. 1939 napadení Finska (tzv. zimní válka). Výsledkem byla anexe části finského území (Rudá armáda, oslabená čistkami nekázala porazit menší, hůře vyzbrojenou, ale houževnatě se bránící finskou armádu), svět navíc vyjádřil svou nelibost – SSSR byl vyloučen ze Společnosti národů, krátce po ukončení zimní války Stalin násilím obsadil Pobaltí a Litvu a rozpoutal zde teror
    
1941-1945 Velká vlastenecká válka
SSSR napaden přátelským Německem. Stalin se nejprve zdráhal tomuto faktu uvěřit. Sovětská armáda neměla nedostatek schopných velitelů a nebyla připravena na konflikt takového rozměru. Protivník postupoval až k předměstí Moskvy a reálně hrozila vojenská porážka. Poté se však podařilo ústup zastavit a získat vítězství na svou stranu. To vše za cenu velkého počtu obětí, hrdinství obyčejných vojáků i civilního obyvatelstva. A také díky zahraničním dodávkám vojenského materiálu.

Díky vítězství ve válce ještě zesílila Stalinova pověst velkého a neomylného vůdce.

Zdroj: www.totalita.cz

Bibliografický údaj o knize: Stalin: V obrazech. Praha: Orbis, 1949.

Textová část a popisy snímků byly převzaty z knihy "Josef Vissarionovič Stalin" (Malý životopis), sestavené G.F. Alexandrovem, M.R. Galaktionovem, V.S. Kružkovem, M.B. Mitinem, V.D. Močalovem a P.N. Pospělovem a vydané nakladateltsvím Svoboda v Praze roku 1949 v překladu dr. Jar. Procházky za redakční spolupráce V. Prokůpka a M. Svobodové.

Obrazovou přílohy z knihy - text a dobové fotografie - si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s nimi jsou v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.