Teheránská deklarace (1.12.1943)
Ve dnech 28. 11.- 1. 12. 1943 jednali F. D. Roosevelt, W. Churchill a J. V. Stalin v Teheránu o druhé frontě, o poválečném uspořádání Německa a o polských hranicích. Přijali deklaraci o poválečné spolupráci velmocí a také deklaraci o Íránu, jež mu zajišťovala nezávislost a hospodářskou pomoc. Podle rozhodnutí z Teheránu měla být v západní Evropě otevřena druhá fronta. Došlo k tomu v Normandii 6. 6. 1944.
My, prezident Spojených států amerických, ministerský předsedu Velké Británie a předseda Rady lidových komisařů Sovětského svazu sešli jsme se v minulých čtyřech dnech v hlavním městě našeho spojence Íránu a dohodli jsme se a potvrdili svou společnou politiku.
Vyjádřili jsme své rozhodnutí, že naše národy budou pracovat společně ve válce i v míru, který bude následovat.
Pokud jde o válku, připojili se k našim diskusím u zeleného stolu členové našich vojenských štábů a sladili jsme své plány na zničení německých sil. Dospěli jsme k úplné shodě, pokud jde o rozsah a dobu operací, jež budou podniknuty z východu, západu i z jihu.
Společná shoda, jíž jsme dosáhli, zaručuje, že vítězství bude naše.
Pokud jde o mír, jsme přesvědčeni, že naše svornost je učiní mírem trvalým. Uznáváme plně nejvyšší odpovědnost, jež spočívá na nás a no všech spojeneckých národech, odpovědnost za vytvoření takového míru, který si získá dobrou vůli převážné většiny lidu na celém světě a odstraní metlu a hrůzu války po mnoho generací.
Spolu se svými diplomatickými poradci jsme přezkoumali problémy budoucnosti. Budeme vyhledávat součinnost a aktivní účast všech států, malých i velkých, jejichž lid je srdcem i myslí odhodlán, stejně jako lid našich států, vyhladit tyranii a otroctví, útlak a nesnášenlivost. Uvítáme je, rozhodnou-li se přistoupit k světové rodině demokratických států.
Žádná moc na zemi nemůže nás odvrátit od zničení německých armád na souši, jejich ponorek na moří a jejich válečných podniků ze vzduchu. V našich útocích nebude přestávek a jejich síla bude stále vzrůstat.
Z těchto přátelských porad vzhlížíme s důvěrou ke dni, kdy všichni lidé na světě budou moci žít svobodným životem, zbaveni tyranie a v souhlase se svými různými tužbami a svým vlastním svědomím.
Zdroj: OSN, Vznik a ustavení, Praha 1950, s. 33-34, in: KVAČEK, R., KUKLÍK, J., MANDELOVÁ, H., PAŘÍZKOVÁ, I.(ed.), XX. století o sobě. Dějiny v dokumentech, Dialog, Liberec 2005.
Související články
- Válka skončila? Ne pro všechny… (22.5.2016)
- Druhá světová válka II. část: 1941-1943 (31.3.2014)
- Protokol postupimské konference (2. srpna 1945) (1.6.2013)
- Rumunsko za 2. světové války I. (1939- 22.6.1941) (15.12.2011)
- Winston Churchill (6.12.2011)
- Válka v Tichomoří 1944-1945 (5.3.2010)
- Válka v Tichomoří 1940-1943 (16.2.2010)
- Velká trojka a mezinárodní jednání (19.12.2009)
- Velká trojka - pracovní list (19.12.2009)
- Závěry jaltské (krymské) konference tří mocností (11. 2. 1945) (12.12.2009)
- Den D - vylodění v Normandii 1944 (1.11.2009)
- Atlantická charta (14.8.1941) (3.8.2009)