
Ferda Mravenec ve službách ideologie
Tato antologie vznikla jako webová interaktivní učebnice, která by měla usnadnit výuku moderních dějin na středních školách. Není však určena pouze učitelům a studentům, ale všem, které problematika ideologické persvaze zajímá. Čtenář zde nalezne ukázky textů, jež sehrály významnou roli v kontextu komunistické kulturní politiky a utvářely charakter lidově demokratického režimu.
Antologie si neklade za cíl komplexní a vyčerpávající popis tématu. Nelze ji tedy vnímat jako přehled historického vývoje dané problematiky. Stávající témata průběžně doplňují další kapitoly, antologie se tak bude postupně rozrůstat. Výběr zohledňuje jednak šíři specifických žánrů ideologické literatury a též jejich proměny v kontextu historického vývoje.
Jádro antologie představují ukázky ideologických textů, doplněné možnými otázkami. Tyto otázky se pokouší rozvíjet kritické myšlení, naznačují možnosti interpretace a poukazují na klíčové problémy recepce ideologických textů. V tomto smyslu může antologie pomoci nejen při výuce dějepisu, pokouší se integrovat též perspektivu dalších humanitních oborů – zejména literární a mediální výchovy. K otázkám jsou připojeny i možné odpovědi. Ty přitom nepředstavují závaznou autoritu, ale nabízí se spíše jako inspirace. Učitelům dějepisu, literatury či ZSV mohou tyto možné odpovědi naznačit, jakým směrem se interpretace v rámci výuky může ubírat, jakým tématům má smysl při čtení ideologických textů věnovat pozornost. I mimo kontext školní výuky (pro jednotlivé čtenáře antologie) může mít konfrontace vlastní interpretace s naším komentářem smysl. Ukázky ideologických textů doplňuje též krátká interpretační studie (historický kontext), jež jednotlivé ukázky zasazuje do širších souvislostí.
Ondřej Sekora (1899–1967) dodnes patří k nejvýraznějším autorům české literatury pro děti. Je znám především díky populární postavičce Ferdy Mravence, která spatřila světlo světa v roce 1933. Osudy spisovatele ani jeho hrdiny však nebyly jednoduché. V poválečných letech se Sekora prosadil ve Státním nakladatelství dětské knihy, které po zestátnění soukromých nakladatelství získalo monopol na vydávání literatury pro děti. Stejně tak i Ferda Mravenec vstoupil do služeb nového režimu. V padesátých letech se objevil v celé řadě dětských knih, jež otevřeně propagovaly komunistickou ideologii.
Kariéra spisovatele a kreslíře Ondřeje Sekory byla pestrá. Ve dvacátých letech minulého století působil jako sportovní redaktor a karikaturista v Lidových novinách, jako dopisovatel listu několikrát pobýval v Paříži. Ve třicátých letech se v souvislosti s nastupujícím nacismem v Německu věnoval i politické karikatuře. Vedle toho v příloze Lidových novin kreslil obrázkové seriály pro děti. Tam se roku 1933 poprvé objevil i Ferda Mravenec, který si postupně získal širokou oblibu dětských čtenářů. V reakci na ni Sekora v poměrně krátkém sledu vydal několik titulů, které z Ferdy Mravence rázem učinily jednu z nejznámějších a nejpopulárnějších postaviček české dětské literatury. V roce 1936 vyšel u nakladatele Josefa Hokra Ferda mravenec, práce všeho druhu. Již v úvodní knize se po boku činorodého mravence objevil přechytralý intelektuál brouk Pytlík. O rok později následovalo pokračování Ferda v cizích službách (1937). V roce 1938 vyšel Ferda v mraveništi. Tyto tři tituly se později vydávaly jednotně pod názvem Knížka Ferdy Mravence. Ani v roce 1939 Sekora nezahálel a u Hokra vydal opět velmi populární Ferdův slabikář a navíc i Trampoty brouka Pytlíka. V roce 1940 následovaly Malířské kousky brouka Pytlíka, oba pytlíkovské tituly později vycházely společně pod názvem Brouk Pytlík.
Roku 1941 dostal Sekora výpověď z Lidových novin a postihl jej i zákaz tvorby. Vše bylo odůvodněno tím, že jeho žena Markéta byla židovského původu. Existenční problémy Sekora přečkal díky honorářům, jež mu na budoucí reedice knih o Ferdovi vyplácel nakladatel Josef Hokr. Z obavy před deportací nechal Sekora svou ženu i syna pokřtít, a dokonce (přes vlastní výhrady vůči katolicismu) uzavřel církevní sňatek. Nic nepomohlo. V roce 1944 byl odvezen do pracovního tábora Kleinstein, manželka skončila v Terezíně. Rodina válku šťastně přežila. Sekorovy politické postoje se však vlivem válečných zkušeností radikalizovaly.
V roce 1949 nastoupil Sekora jako vedoucí Knižnice pro nejmenší do Státního nakladatelství dětské knihy, kde působil až do konce roku 1952. V této době vytvořil několik knih pro nejmenší čtenáře, které nesly výraznou ideologickou intenci, například Pohádka o stromech a větru (1949) či O traktoru, který se splašil (1951). Na počátku padesátých let se znovu objevil i Ferda Mravenec, který v kreslených seriálech v dětském časopise Mateřídouška nepokrytě propagoval nový svět socialismu, knižně Kousky mládence Ferdy Mravence (1950). O rok později se Ferda zapojil do boje s tzv. americkým broukem a dalšími škůdci kolektivizovaného zemědělství v knížce Ferda Mravenec ničí škůdce přírody (1951). Do kampaně za boj proti mandelince bramborové se Sekora zapojil i brožurou „o mandelince americké, která chce loupit z našich talířů“ s názvem O zlém brouku bramborouku (1950). Výrazně ideologizované pokračování příběhů Ferdy Mravence vyšlo ještě roku 1954 pod názvem Mravenci se nedají.
Následující ukázky vychází právě z tohoto Sekorova tvůrčího období. Dětský čtenář nepředstavuje běžnou cílovou skupinu ideologické persvaze. Komunistická kulturní politika však v boji za výchovu nového socialistického člověka neváhala překročit i tuto hranici. Na Sekorových kreslených seriálech, brožurách a knihách z padesátých let lze dobře demonstrovat základní principy této „dětské“ propagandy. Případ Ferdy Mravence dokládá, jak sofistikovaně komunistická moc zneužívala populární a původně zcela apolitickou postavičku, která se již na konci třicátých let pevně zabydlela v dětských představách. Sekorův postoj k ideologickému zneužití jeho díla navíc otevírá zajímavé otázky spojené s etikou umělecké tvorby.
Související články
- Čeští spisovatelé korejským dětem (1952) (13.9.2012)
- Tábory otrocké práce v kresleném deníku Ondřeje Sekory (11.12.2011)
- Třicet let bojů Ladislava Štolla (10.12.2011)
- Ondřej Sekora a Norimberské zákony (5.12.2011)
- Legie jako téma propagandy (21.11.2011)
- Učebnice dějepisu ve službách ideologie (3.6.2011)
- Americký brouk (15.3.2011)
- Obraz londýnské exilové vlády v komunistické agitce (6.6.2010)
- Téma kolektivizace a obraz venkova v literatuře a filmu (12.4.2010)
- Kampaň proti „americkému brouku“ a její politické souvislosti (19.11.2009)
- „Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s americkým broukem!“ (3.11.2009)