Prolistujte si digitalizovaným výtiskem časopisu Vývoj ze dne 30. 4. 1947. Šéfredaktorem tohoto čaopisu, který vycházel pod hlavičkou lidovců, byl Pavel Tigrid, časopis samotný se pak soustředil zejména na současné dění domácí i zahraniční a byl zaměřen na mladší čtenáře.

Předkládaná digitalizovaná kopie Nového slova ze dne 27. května 1945, listu národních socialistů, poskytuje náhled do událostí v Československu krátce po skončení 2. světové války v Evropě a nabízí tak pohled na to, jak se země postupně vzpamatovávala z následků konfliktu.

Přečtěte si digitalizovaný výtisk periodika Československá demokracie ze dne 15. května 1945, který tedy vyšel pohý týden po skončení bojů v ČSR a umožňuje proto vytvořit si komplexnější obraz o tom, jak to vypadalo v zemi těsně po skončení válečných běsů.

Nahlédněte do digitalizované kopie výtisku Nového slova ze dne 15. 5. 1945. Tetno výtisk periodika vydávaného národními socialisty zdařile ilustruje dění v Československu pouhý týden po skončení bojů 2. světové války v Evropě - především počátek obnovy zdevastované země.

Nahlédněte do digitalizovaného výtisku periodika československých národních socialistů, Nového slova, ze dne 30. 5. 1945. Noviny, které vyšly necelé dva týdny po skončení bojů 2. sv. války v ČSR a Evropě, poskytují vhodné doplnění představy o tom, jak vypadalo veřejné dění v Československu krátce po válce a jak se země vzpamatovávala z ná...

Začtěte se do časopisu Svět práce ze dne 18. října 1945. Tento výtisk, který vyšel zhruba půl roku po skončení 2. světové války v Evropě, vám díky širšímu rozsahu oproti deníkům podá komplexnější přehled o stavu poválečného Československa, politickém dění v ČSR i v zahraničí, ale také např. o kultuře.

Prohlédněte si mimořádné vydání Nové svobody, periodika vydávaného Komunistickou stranou Československa na Ostravsku. Prezentované číslo vyšlo 27. 5. 1946, tedy den po volbách do Ústavodárného shromáždění, kterým se především také věnuje.

Prolistujte digitalizovaným výtiskem Činu, periodika s podtitulem Zemský orgán československé sociální demokracie, ze dne 31. 3. 1946, obsahující rozličná témata od dozvuků války (soud s K. H. Frankem) přes povídky až po regionální Čin moravského Slovácka.

Prohlédněte si digitalizovaný výtisk 1. čísla II. ročníku Českého domova ze dne 20. 9. 1945 s podtitulem Vlastivědný časopis pro mládež.

Poté, co 4. prosince 1924 Karel Čapek publikoval v revue Přítomnost  svou stať "Proč nejsem komunistou?", zareagoval na ni ostře reportér Rudého práva Josef Hora. Na Karlu Čapkovi neměla zůstat nit suchá. Hora se do Karla Čapka pustil s vervou vpravdě agitátorskou. Je jistě zajímavé sledovat, jestli proti článku Karla Čapka použil argumen...

Podobně, jako zareagoval redakční kolega z Rudého práva Josef Hora, zvedl pomyslnou rukavičku souboje i Ivan Olbracht. Ve svém článku pranýřuje spisovatelskou anketu v revue Přítomnost, ve které spisovatelé a intelektuálové odpovídali na otázku: "Proč nejsem komunistou?". Vytýká jim alibismus jejich obhajoby individualismu, ideovou vypráz...

Ve stylu Perských listů píše Stanislav Kostka Neumann fiktivní dopis jistého Sáši, který koresponduje z Prahy do Moskvy. Článek vyšel v časopise Reflektor a má jít o jakousi "parodii" prvorepublikových poměrů. Ve skutečnosti jde o stylizovanou odpověd a kritickou polemiku s anktetou v Peroutkově týdeníku Přítomnost, v níž přední intelektu...

Genetik zabývající se filozofií a vývojem vědy byl osloven Peroutkovým týdeníkem Přítomnost, aby se vyjádřil na aktuální politické téma. Ve své filosoficky laděné odpovědi neguje komunismus pro jeho zavrhování individuality a hmotného vlastnictví. Jaroslav Kříženecký postupně argumentuje, proč nevěří ve správnost komunistické teorie ani v...

Expresionistický básník, prozaik a pařížský dopisovatel Lidových novin Richard Weiner se osobitě vypořádal s anketou Peroutkova týdeníku Přítomnost. Použil stylistický úskok, když nenapsal proč komunistou není, nýbrž kdy se jím stane.

Jeden z nejvýznamnějších československých novinářů 20. století Ferdinand Peroutka vydával kritický týdeník Přítomnost. V prvních číslech Peroutka publikoval dvě statě věnované fenoménu komunistického hnutí v Československu a ve světě. Napadlo jej, že by bylo podnětné, aby se ke stejnému tématu vyjádřili i další přední intelektuálové. Vzni...

Jaroslav Kallab - právník, který znal svůj obor jak z akademického prostředí, tak ze soudní praxe. Působil jako vyšetřující soudce pro mladistvé, kritizoval tehdejší sociální poměry jako bídné a působící utrpení v nejnižších sociálních vrstvách. Na mušku si bere bezohlednost buržoazie, která často podniká na úkor druhých. Ovšem komunismus...

Haus der Wannsee -Konferenz. V dnešním pamětním místě, dřívější vile v industriálním slohu z roku 1915, která se používala od roku 1941 do roku 1945 jako hotelové a konferenční zařízení pro příslušníky SS, jednalo 20. ledna 1942 patnáct vysoce postavených zástupců SS, NSDAP a dalších říšských ministerstev o spolupráci při plánované deport...

Historik, politik, žurnalista, člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku - proč nejsem komunistou? - odpovídá historicko-náboženským exkurzem, v němž si na pomoc bere novozákonní citace, kroniky a historické prameny k husitství, zvláště pak táborské. Kromě historické zkušenosti vychází i ze svých osobních vzpomínek, kdy byl svěd...

Spisovatel, buřič a básník Fráňa Šrámek na tuto světonázorovou otázku v Peroutkově Přítomnosti v roce 1924 odpovídá následujícím způsobem. "Jsem již letitý individualista. ...Slyším raději slovo svoboda než diktatura." Šrámkův přístup je opravdu svobodomyslný, pranýřuje komunistickou žurnalistiku za zkreslování faktů a označuje ji za hrub...

Lékař československých legií v Rusku, spisovatel a dramatik František Langer byl osloven, aby do Peroutkovy Přítomnosti napsal esej o svém přístupu ke komunistickému světonázoru. Psal se rok 1924. Langer ve svém zamyšlení staví na svých zkušenostech z Ruska, kdy varuje před brutalitou a krvavým průběhem bolševického převratu. Dokazuje nep...