Katalog výstavy "I. přehlídka československého výtvarného umění 1949—51"
Kvalitní scany textů i reprodukcí výtvarných děl z katalogu souhrnné výstavy socialisticko-realistického umění, která se konala v Jízdárně Pražského hradu pod záštitou tehdejšího prezidenta Klementa Gottwalda od května do září roku 1951. Nabízí dobový text definující základní východiska socialistického realismu a soubor reprodukcí a fotografií vystavených uměleckých děl.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Katalog je unikátním dobovým pramenem, který nabízí v úvodu dobový text, v němž jsou v souladu s dobovou ideologií a instrumentálním přístupem k umělecké tvorbě definovány základní východiska tehdy již povinného uměleckého směru, socialistického realismu. Je ovšem rovněž souborem reprodukcí a fotografií vystavených uměleckých děl, která jsou názornými ukázkami oficiální umělecké produkce počátku 50. let 20. století v komunistickém Československu. Ideální obrazový materiál pro učitele a žáky pro demonstraci základních motivů, námětů, formálních rysů umění socialistického realismu. Součástí publikace byl také dotazník pro návštěvníky výstavy (který je rovněž součástí souboru).
Stránky katalogu si můžete v menším rozlišení okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Pro další práci s nimi jsou v příloze článku přehledně ve větším rozlišení vhodném pro tisk.
Dobový úvodní text k výstavě:
I. přehlídka československého výtvarného umění 1949—51, pořádaná pod záštitou presidenta republiky Klementa Gottwalda, je dalším krokem k uskutečňování programu Jízdárny pražského hradu, jak jej stanovil president republiky a jak jí dal náplň svými moudrými radami našim umělcům o vytváření nové socialistické kultury, sloužící věci pracujícího lidu. Po výstavách děl našich umělců klasiků, které zde po prvé v tak širokém rozsahu zpřístupnily a ukázaly našemu pracujícímu lidu slavnou minulost našeho umění a jeho účast v boji o svobodu našich národů, nastupuje okamžik, kdy přehlížíme v naší nové výtvarné tvorbě to nejlepší, co v posledních dvou letech bylo v dílnách našich umělců vytvořeno. Od výstavy „Československý lid a jeho kraj v životě, práci a zápasu", která před dvěma lety v Jízdárně změřila po prvé síly našeho výtvarného umění a stala se tak mezníkem v práci našich výtvarných umělců, postoupilo naše výtvarné umění o mnoho kupředu v upřímné spolupráci umělců českých a slovenských.
Tu si klademe otázku, s jakou pravdivostí, jakými uměleckými prostředky a v jaké šíři se obráží v nových dílech našich výtvarných umělců rušný život a boj našich úderníků a zlepšovatelů za vyšší produktivitu práce v našem průmyslu, růst a práce jednotných zemědělských družstev na vesnici, nástup naší mládeže na škole i ve výrobě, tedy vše to, čím každodenně přispívá český a slovenský pracující člověk k posílení tábora míru, ale i další a nové stránky mnohonásobně bohatšího života našeho člověka, stránky, které neznala a neuznává kapitalistická společnost: nové city a vztahy mezi lidmi, tvořivý poměr k práci, odpočinek, láska k přírodě, kterou přetváří náš lid svou prací s odvahou, v níž je mu vzorem Sovětský svaz.
Na tyto otázky odpovídají díla našich malířů, sochařů a grafiků, shromážděná na výstavě jednoznačně v tom smyslu, že období od života odvráceného umění, zoufalého bloudění, kdy se umělec sám vzdálen pracujícího lidu potýkal se svým osudem, je definitivně skončena a že tím končí i vláda nejrůznějších směrů, formalismu a kosmopolitismu, které jsou ideovým produktem kapitalistické společnosti. Vystávaje zářivým důkazem toho, že život našeho lidu a jeho úspěchy na poli Gottwaldovy pětiletky pomohly našim umělcům směleji uvidět veliké cíle, k nimž naše společnost spěje, dodaly jim důvěry, radosti, nových svěžích tvůrčích sil i pracovní pohody.
V tom je jedna z nejradostnějších skutečností výstavy. Ukazuje, jak většina našich nejlepších umělců neochvějně, každý svým osobitým způsobem nastupuje na cestu realistické tvorby, a dokazuje tak, že v našem umění již došlo k základnímu obratu, že naši umělci se svým dílem odpovědně hlásí k methodě realismu a že nejlepší výsledky této výstavy se již dnes stávají pevnou základnou, z níž vyrostou stále další a další, smělejší, ideově hlubší, mistrovská umělecká díla. Na výstavě se setkali ve společném úsilí mnozí mistři starší generace, z nichž někteří byli dříve zapomínáni a jimž se v těchto dnech dostává uznání za věrnost přírodě, pravdivý postoj ke skutečnosti, jak jej osvědčovali během celé své umělecké dráhy, s odvážnými pokusy řady mladých malířů, sochařů a grafiků, kteří se začínají pečlivě a s láskou poučovat nejen na tvůrčích příkladech klasiků realistického umění, ale i na zkušenostech a velkých tvůrčích výsledcích nejpokrokovějšího umění světa — umění Sovětského svazu.
Avšak cíle není ještě zdaleka dosaženo. Úspěchy i nedostatky práce umělců v akci výtvarných úkolů Svazu československých výtvarných umělců ukazují, že cesta za hlubokým, obsažným vyjádřením široké thematiky socialistické epochy je současně cestou soustavného obohacování znalostí života, myšlenkového světa umělce, rozšiřování zkušeností upřímného myšlenkového i smyslového prožívání událostí, jimiž žije náš pracující lid. Na druhé straně je tato cesta podmíněna pečlivým studiem, uměleckou kázní, bojem o dosažení mistrovské krásné formy uměleckého díla, vyjadřujícího poesii naší doby, úsilím o dosažení a překročení výšin klasického dědictví našeho výtvarného umění.
Výstava I. přehlídka československého výtvarného umění 1949—51 neznamená vyřešení, nýbrž teprve začátek nové cesty našeho výtvarného umění. Je to začátek cesty nastoupený se vší odpovědností, za velké pomoci a pozornosti našeho presidenta, který přijal nad výstavou záštitu, a jehož podněty otevírají nejen smělé perspektivy naší výstavby v průmyslu a zemědělství, ale i celé naší kultuře a umění. Výstava má dát příležitost k vážnému zhodnocení a kritice výsledků, má pomoci v další orientaci. Stává se současně výzvou a podnětem našim výtvarným umělcům, aby se snažili ještě bohatšími a pravdivějšími obrazy zachytit vítězství naší dělnické třídy, aby považovali výstavu v Jízdárně pražského hradu za skutečný svátek našeho umění, kde umělci dávají ve svých dílech pracujícímu lidu své nejlepší myšlenky a city, jako posilu a zbraň do dalšího boje za mír, za socialismus.
Pořádá KANCELÁŘ PRESIDENTA REPUBLIKY A SVAZ ČESKOSLOVENSKÝCH VÝTVARNÝCH UMÉLCŮ
kveten-září 1951
POD ZÁŠTITOU KLEMENTA GOTTWALDA, PRESIDENTA ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY
ČESTNÉ PŘEDSEDNICTVO VÝSTAVY
UNIV. PROF. DR ZDENEK NEJEDLÝ
ministr školství, věd a umění
VÁCLAV KOPECKÝ
ministr informací a osvěty
ERNEST SÝKORA
povereník školstva, vied a umění
ONDŘEJ KLOKOČ
povereník informácií a osvěty
DR. VÁCLAV VACEK
primátor hlavního města Prahy
BOHUMIL ČERVÍČEK
přednosta kanceláře presidenta republiky
POROTA VÝSTAVY
Josef Brož, akademický malíř, Jan Čumpelík, akademický malíř, Dr Jaroslav Dubnický, děkan filosofické fakulty v Bratislavě, Bedřich Hoffstádter, akademický malíř, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Karel Holan, akademický malíř, Rudolf Hornak, akademický sochař, profesor pedagogické fakulty v Bratislavě, Ludovít Ilečko, akademický malíř, Václav Jícha, akademický sochař, ústřední tajemník Svazu československých výtvarných umělců v Praze, Lubor Kára, theoretik umění, Jozef Kostka, akademický sochař, prorektor Vysoké školy výtvarné v Bratislavě, Jan Lauda, akademický sochař, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Vincenc Makovský, akademický sochař, profesor techniky v Brně, Josef Malejovský, akademický sochař, Karel Marvan, sekretář Ústřední rady odborů v Praze, Vojtech Mensatoris, přednosta odboru pro výtvarné umění v pověřenectvu školství, věd a umění v Bratislavě, Dezider Milly, akademický malíř, profesor Vysoké školy výtvarné v Bratislavě, František Nečásek, přednosta kulturního a tiskového odboru kanceláře presidenta republiky, Julo Němčík, akademický malíř, Dr Vladimír Novotný, ředitel Národní galerie v Praze, Vojtech Pavlásek, náměstek ministra školství, věd a umění, Antonín Pele, akademický malíř, profesor, Jiří Pelikán, poslanec NS, kulturněpropagační oddělení sekretariátu ÚV KSČ, František Petas, vedoucí výtvar. odd. kanceláře presidenta republiky, Karel Pokorný, akademický sochař, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Rudolf Pribiš, akademický sochař, profesor Vysoké školy výtvarné v Bratislavě, Linka Procházková, akademická malířka, Jaroslav Průcha, ředitel Národního divadla, Vlastimil Rada, akademický malíř, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Vladimír Silovský, akademický malíř, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Alois Sopr, akademický sochař, profesor na Akademii výtvarných umění v Praze, Vladimír Šolta, theoretik umění, Fráňo Štefunko, akademický sochař, profesor Vysoké školy výtvarné v Bratislavě, Dr V. V. Stech, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Karel Štéch, akademický malíř, Ladislav Štoll, rektor Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, Václav £alttd, akademický sochař, profesor Akademie výtvarných umění v Praze, Ján Nelibský, akademický malíř, prorektor Akademie výtvarných umění v Praze.
Přílohy
Fotografie
Související články
- Socialistický realismus v Ostravě - architektura, sochy, plastiky a reliéfy (8.12.2015)
- Kultura ve stínu těžních věží (13.2.2015)
- Nové směry výtvarného umění (20.12.2014)
- Jan Zábrana o roli spisovatelů, literatury a umění v socialistickém státě (4.8.2014)
- Pracující člověk ve výtvarném umění všech dob (1949) (13.4.2014)
- Bojový příklad sovětské grafiky (1951) (15.3.2014)
- IX. sjezd Komunistické strany Československa ve fotografii (28.1.2014)
- Rok po roce - 1945–1949 - text (14.1.2014)
- Československé umění 1946-1989 - II. část (30.11.2013)
- Československé umění 1946-1989 - I. část (30.10.2013)
- Československé umění 1946-1989 - I. část - pracovní list (30.10.2013)
- Reflexe první světové války ve výtvarném umění (1.5.2013)
- Znárodněný klasik - Alois Jirásek a český stalinismus (30.4.2013)
- Fotogalerie Umění GULAGu (13.6.2012)
- Umění Třetí říše (21.12.2011)
- Pracovní list umění totalitních režimů (3.12.2011)
- Jaké je umění o holocaustu? (21.6.2010)
- Česká avantgarda a propagace socialismu (28.1.2010)
- Moderní umění 1900-1930 (II.část) (31.12.2009)
- Moderní umění 1900-1930 (I.část) (29.11.2009)
- Julius Fučík - mýtus a realita (4.9.2009)