Přinášíme vám vybrané digitálně zpracované karikatury vydávané v britském válečném časopise "The War Illustrated" během II. světové války. Jde o příklad britské válečné propagandy, která měla vyburcovat národní duch a dehonestovat nepřítele. Zajímavě se v jejím průběhu měnil obraz SSSR. Karikatury jsou přeloženy do českého jazyka....

Na stránkách Přítomnosti, v čísle 36 vydaném v září roku 1938, publikovala Milena Jesenská sociálně citlivou reportáž s názvem "Sudety 1938: jakési symbolické divadlo". Velmi plasticky v ní popisuje problémy a složitosti života v krizí postižených Sudetech, píše o odhodlaném boji sudetoněmeckých demokratů s hakenkreuzlery. Sudety se tak s...

Příslušník 1. československé brigády vzpomíná na boje u Dukly a zamýšlí se nad tím, zda oběti, které tato vojenská operace československou jednotku stála, nebyly zbytečné...

Bratr Jana Zajíce, Jaroslav, vzpomíná na to, jak jej chtěli komunisté vyloučit z vysoké školy. Jako záminka jim měla posloužit britská vlajka, kterou si na památku přivezl ze zahraniční cesty a jako artefakt pověsil na stěnu ve svém pokoji na koleji.

Utečenec z Podkarpatské Rusi vzpomíná na to, jak se dostal do gulagu a z něj později do 1. československé brigády v SSSR. Velké procento jejích příslušníků se totiž rekrutovalo právě z vězňů v gulazích.

Sestra Jana Zajíce Marta Janasová vzpomíná na to, jak po sebeupálení bratra musela maminka odejít z práce a ona sama nemohla studovat vysokou školu, přestože měla vynikající prospěch a úspěšně vykonala přijímací zkoušky.

Páter Stanislav Lekavý vzpomíná na své první setkání s vyšetřovatelem Aloisem Grebeníčkem a jeho krutými metodami při výsleších vězňů v Uherském Hradišti.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na to, jak vypadal běžný den muklů v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, kdy muklové vstávali, na kolik směn fárali, kolik měli denně nástupů nebo co dělali po vyfárání.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na tresty v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, co to byla korekce, bunkr, díra, na kolik dní do nich vězně zavírali, jakou měli stravu a za jaké přestupky je dozorci trestali.

Vězeň č. A 2026 vzpomíná na to, jak vypadal každodenní režim v koncentračním táboře. Dozvíte se, jak vypadal tzv. apel, jak to v Osvětimi bylo s jídlem, s prací nebo se spaním.

Svědek židovského holocaustu vzpomíná na okolnosti pochodu smrti.

Socioložka Jiřina Šiklová vzpomíná na to, jak se chovali vyšetřovatelé při výsleších. Jaké metody používali? Chovali se jinak k mladším a starším lidem? Jinak k mužům a jinak k ženám?

Pamětník holocaustu, který přežil věznění v Terezíně a Osvětimi i pochod smrti vzpomíná na to, jak si zvykal na běžný život po válce.

Víte, co je to díra nebo filcunk? Chartistka a manželka chartisty a spisovatele Jaromíra Šavrdy vám to osvětlí. Ve vzpomínce na podmínky, ve kterých byl její muž vězněn, na šikanu, kterou tam zažíval, na zabavování jídla a zavírání na samotku.

Publicista, disident a spoluzakladatel Občanského fóra vzpomíná na Václava Havla jako na osobnost, která díky svým analytickým schopnostem sjednocovala různé proudy v disentu a OF, a analyzuje chyby, kterých se Václav Havel dopustil jako politik.

Chartistka a manželka disidenta, signatáře Charty 77, spisovatele Jaromíra Šavrdy vzpomíná na to, jak u nich doma v ostravském bytě probíhaly za normalizace domovní prohlídky či zabavování rukopisů a knih.

Jak vypadaly výslechy žen v 70. a 80. letech? Lišily se nějak metody či přístup StB při výsleších mužů a žen? A cítila publicistka Petruška Šustrová nějaký posun mezi chováním vyšetřovatelů StB v sedmdesátých a osmdesátých letech?

Pamětník holocaustu vzpomíná na to, v jakých hygienických podmínkách přežívali lidé v koncentračním táboře. Dozvíte se mimo jiné, jak nacisté vězně označovali, jaké fasovali oblečení, jak to bylo s pitnou vodou nebo epidemiemi.

Prohlédněte si a pročtěte anekdoty, karikatury, sarkastické texty reagující na blížící se volby v květnu roku 1946 ze satirického a humoristického týdeníku Dikobraz. Tematicky je spojují motivy předvolební kampaně a atmosféry ve společnosti, mnohé karikují politické cíle některých stran (především nekomunistických), zřejmá je výrazná prok...

Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou dne 13. listopadu 1918 Národním výborem a vydanou jako Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě. Jejím cílem bylo definovat funkce Národního shromáždění, hlavy státu a vlády do doby sepsání nové, již trvalé ústavy Československa.