Článek vychází z hlášení československých bezpečnostních a správních orgánů o průběhu voleb v okrese Frývaldov (Jeseník) v roce 1935 a na jejich základě popisuje tehdejší nálady obyvatelstva a jeho představy o budoucím vývoji. Text se snaží na příkladu konkrétního pohraničního regionu ilustrovat příčiny úspěchu Henleinovy Sudetoněmecké st...

Text na příkladu důlního inženýra Otto Langhammera, obviněného z velezrady, sleduje národnostní a bezpečnostní poměry v ostravsko-karvinském uhelném revíru v době podřízení regionu vojenské správě na počátku 1. světové války. Pozornost je věnována zejména povaze Langhammerových „velezrádných“ výroků a způsobu práce vyšetřujících orgánů.

Článek se zabývá ohlasy výročí bitvy na Bílé hoře v roce 1920 v dobovém tisku a srovnává argumentaci nacionalistických a katolických žurnalistů. Pozornost je věnována hlavním stereotypům, jež se v novinových polemikách vyskytují, a pokusům o vztažení historické problematiky k aktuálním politickým a společenským tématům.

Text na vybraných příkladech ilustruje osudy českých pomníků a památníků v národnostně smíšené oblasti Opavska v letech 1938–1945, kdy byl region součástí Velkoněmecké říše. Pozornost je věnována snahám českých činitelů o záchranu památek, živelným destruktivním akcím německých radikálů v prvních měsících okupace a především vývoji přístu...

Nacistická okupace českých zemí postavila státní zaměstnance, zejména příslušníky bezpečnostního aparátu, do složité situace, kdy bylo nutno hledat kompromis mezi službou společnosti a službou režimu. Text na příkladu agendy Zemského četnického velitelství v Brně zkoumá vzájemné chování četnictva a civilního obyvatelstva v konfliktních si...

Popravy zajatých legionářů a dezertérů rakousko-uherskou vojenskou justicí jsou tématem obecně známým, zatím ovšem relativně málo probádaným. Týká se to také popravy v Jekatěrinoslavi, jíž padlo za oběť hned 17 osob. Navzdory vysokému počtu obětí případ nevyvolal ani za první republiky výraznější veřejný zájem...

Text shrnuje vývoj českého školství v Ostravě za Protektorátu. Zpočátku se okupanti snažili udržet dojem jakési kontinuity a autonomie českého školství, časem však sílila výuka němčiny, probíhaly inspekce školních knihoven či vyřazování „závadné literatury“, slučování či rušení řady škol, nacistické represe vedly k propuštění či zatýkání ...

Prezentace shrnuje příčiny a průběh sporu o území Těšínska v letech 1918–1920. Pozornost je věnována národnostní situaci v regionu před první světovou válkou a okolnostem ozbrojeného střetu mezi ČSR a Polskem v lednu 1919. Dále následuje popis událostí spojených s přípravami plebiscitu na Těšínsku.

Historik Alois Adamus se mimo své bohaté publikační činnosti zapsal do povědomí jako zakladatel městského muzea a archivu v Moravské Ostravě. Byl veřejně angažovaným badatelem, který se formou „vědeckého žurnalismu“ snažil nejen přispět k poznání regionálních dějin, ale především čelit zpolitizovaným dezinterpretacím historie.

Ze zprávy jsou citovány vybrané pasáže věnované třem hlavním okruhům – společenským a politickým poměrům ve Slezsku, zahraniční propagandě a odsunu Němců. Každá z těchto podkapitol je doplněna několika otázkami a úkoly pro účely využití ve výuce.

Případová studie popisuje průběh policejního vyšetřování ilegální činnosti členů a sympatizantů KSČ v Brně v roce 1934. Na rozboru konkrétního příkladu jsou analyzovány formy a prostředky komunistické ilegální práce a také metody jejího potírání státními orgány.

Studie přibližuje aspekty života obyvatelstva českého Slezska a severní Moravy v první polovině 20. století - hlavní zřetel je kladen na historické události, které vedly k územním změnám, rozdělení pohraničí a dopadům těchto dějinných událostí na civilní obyvatele.

Text přibližuje život německého obyvatelstva ve Slezsku a na severní Moravě v průběhu 20. století. Pozornost je věnována hlavním rysům hospodářského, politického a kulturního života německého etnika v regionu v letech 1918-1945.

Text pochází z deníku vojína 2. setniny 29. zeměbraneckého pluku. Vojáci řečeného pluku byli rekrutováni především z okresů České Budějovice a Písek. Úryvky zachycují období od července 1914 do konce řečeného roku.

Dva texty pocházejí ze zápisníku vojína 54. pěšího pluku, který pocházel z Olomoucka a v letech 1906–1909 sloužil v bosenském městě Plevlje (Pljevlja, dnes součást Černé Hory). Zápisky názorně ilustrují pocity a dojmy mnoha řadových vojáků tehdejší doby.

Ukázka pochází z pamětní knihy stanice Sboru Národní bezpečnosti ve Velké Střelné, sepsané po skončení druhé světové války. Záznam tedy vznikl se značným časovým odstupem od popisovaných událostí. Obec Velká Střelná se nacházela v oblasti, odstoupené po podpisu Mnichovské dohody Německu.

Prezentace přináší základní nástin historie československého zahraničního odboje proti nacismu. Čtenář se seznámí se základními politickými souvislostmi, nejvýznamnějšími bojovými akcemi a hlavními faktory spolupráce domácího a zahraničního odboje.

Prezentace mapuje profesní kariéru i osobní život jednoho z nejvýznamnějších představitelů nacistického režimu. Text stručně seznámuje s Heydrichovou rolí v německém bezpečnostním aparátu i s jeho podílem na přípravách a realizaci holocaustu. Pominout pochopitelně nelze ani Heydrichovo působení ve funkci zastupujícího říšského protektora ...

Prezentace přibližuje okolnosti vzniku četnictva v době Habsburské monarchie a především jeho působení v letech první republiky. Pozornost je věnována mimo jiné struktuře bezpečnostního sboru, způsobu přijímání nových četníků, fungování četnických stanic, užití služebních psů a účasti četnictva na obraně státních hranic v době Mnichovské ...

Prezentace popisuje vývoj nacistického hnutí mezi německým obyvatelstvem meziválečného Československa, shrnuje příčiny a průběh radikalizace v německých oblastech ČSR, stejně jako reakci československého bezpečnostního aparátu na rostoucí hrozbu.