Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Zpráva expozitury Zemského národního výboru v Ostravě Odboru pro politické zpravodajství Ministerstva vnitra (18. října 1945) o 17 stranách je uložena v Zemském archivu v Opavě, fond Zemský národní výbor, expozitura v Ostravě, karton 142.

Společenská a politická situace
Otázka znárodnění klíčového průmyslu, jež byla v tomto období předmětem projednávání ze strany vlády, zaměstnávala více myslí dotčených zaměstnanců těchto podniků, odborovou organizaci zaměstnaneckou a politické strany, kdežto širší vrstvy nebraly aktuálnost tohoto řešení silněji na vědomí, protože se o tom píše a mluví již po několik měsíců.
Aby byl význam této dějinné události (...) všemu lidu patřičně zdůrazněn, byly vydány z rozhodnutí předsednictva ústřední rady odborů všem politickým stranám, závodním radám a činovníkům ROH pokyny k oslavení tohoto aktu manifestacemi pracujícího lidu ve všech místech republiky. Úřady a závody mají býti vyzdobeny vlajkami, při plnění slavnostního aktu (podpisu) mají houkati sirény ve všech závodech po dobu 5 minut. (...)
Činnost národních výborů byla předmětem četných stížností. (...) Při přezkoumávání těchto stížností se opět ukázalo, že byly zaviněny neschopností, nesvědomitostí nebo neukázněností některých členů NV, kteří zejména neuznávají skutečnost, že ze své činnosti odpovídají se státním orgánům. Stranickost a zřetel na vlastní hmotné zájmy vedly začasté k větším přehmatům. (...)
Vzájemný poměr mezi jednotlivými politickými stranami nedoznal vážnějších otřesů. (...) Koordinační výbory plnily i v tomto období své sjednocující a vyrovnávací poslání celkem dobře a uplatnily je zejména při provádění příprav pro volby do okresních národních výborů, do zemského národního výboru i do prozatímního Národního shromáždění. (...) Zájem o tyto volby byl udržován tiskem, avšak nejširší vrstvy obyvatelstva věnovaly jim poměrně malou pozornost, neboť neměly na nich přímé účasti a výběr osob se dál v podstatě ve stranách samých. (...)
Problém, který stojí v popředí zájmu zdejšího lidu a na jehož definitivním rozřešení (...) je především zájem, jest problém zemské samosprávy. (...)
Zájezd náměstka předsedy vlády Klementa Gottwalda na Ostravsko a Těšínsko přispěl k dalšímu uklidnění ve zdejším kraji a obyvatelstvo čerpá z tohoto zájmu o zdejší oblast důvěru v to, že potřeby zdejšího lidu nebudou přehlédnuty. (...)

Úkoly:
1. Vysvětlete pojmy: ROH, odbory, znárodnění
2. Jaký byl podle zprávy vztah obyvatelstva k otázce znárodnění, k volbám a k činnosti státních úřadů?
3. Které motivy vedly ke znárodnění průmyslu? Kdo na něm měl zájem? Kdo byl tímto opatřením naopak poškozen? Čím bylo znárodnění zdůvodněno?

Zahraniční propaganda a agitace
Zahraniční propaganda projevovala se zde v trojím směru. Jednak to byl ohlas zpráv zahraničního tisku i rozhlasu, který se zabýval našimi poměry a projevil zejména určitou nelibost nad naším postupem vůči Němcům. Tento ohlas neměl silnějších účinků a zčásti vyvolal rozhořčenou reakci na tyto sympatie vůči Němcům, přičemž bylo poukazováno na to, že činitelé tyto zprávy šířící nemají ani náležitého povědomí o tom, co u nás Němci napáchali. V menší míře byly z české strany (...) vyslovovány rady, aby postup  vůči Němcům byl zmírněn a aby se zamezily příkrosti, které neslouží našemu národu ke cti.
Mezi Němci bylo možno v uplynulém období zjistiti zesílení propagandy opřené o skutečné i domnělé sympatie k Němcům v cizině, kterážto propaganda směřovala k povzbuzení německého sebevědomí. (...)
Největší vliv ne zdejší obyvatelstvo měla ovšem polská zahraniční propaganda, která stálým opakováním polských požadavků ve věci Těšínska a přinášením vylhaných a štvavých zpráv podněcovala nejen polské obyvatelstvo vůči československému národu a státu, nýbrž znepokojovala i české obyvatelstvo na Těšínsku a v přilehlém kraji. Po zkušenostech s Poláky nemohlo se české obyvatelstvo doposud zbaviti obavy před násilnostmi. (...) Toto zneklidňování nezůstalo pak omezeno jen na Těšínsko, nýbrž šíří se i do ostatního pohraničí Slezska, sousedícího s územím Poláky obsazeným, kde je česko-polský vztah přiostřován našimi nároky na Ratibořsko, Hlubčicko a Kladsko. (...)
    Pozoruhodným zjevem bylo, že po manifestaci slezského lidu na Ostré Hůrce, která se konala 23. 9. t. r., počaly se v relacích katovického rozhlasu množiti hlasy volající po nutnosti spolupráce a sblížení polského národu s českým, avšak požadavek odstoupení Zaolzí byl více nebo méně skrytě uplatňován houževnatě i nadále. (...)
    Dne 7. října t. r. prohlásil mluvčí (katovického rozhlasu, pozn. aut.) v krátké relaci, že pro Poláky otázka Zaolzí není otázkou uhlí a železa nebo dopravního spoje, pro Poláky je otázka Zaolzí otázkou krve, lidí, otázkou lidských duší. (...)
    Časopis „Dzienik Zachodni“ přinesl (...) zprávu, že od několika týdnů stojí na slepých kolejích na přednádražích „Zaolzí“ transporty UNRRA s poživatinami a zemědělskými stroji, určené pro Polsko. Článek byl stylizován tak, aby vznikl dojem, že je to úmyslnost ze strany čsl. orgánů. Ve skutečnosti je tomu tak proto, že ruské velitelství zakázalo používati hlavní tratě Bohumín – Varšava bez jeho svolení pro jakýkoliv polský transport. Tato skutečnost byla zcela jistě směrodatným činitelům v Polsku známa. (...)
Podle zpráv osob, jež měly možnost pobýti v poslední době ve vnitrozemí Polska, jeví se tam o otázku Těšínska malý zájem a 80% obyvatelstva je problém Těšínska cizím. (...)
Jak již bylo výše řečeno, rozšířila se polská propaganda a agitace proti Československu i do pohraničí Hlučínska a Opavska, kde je namířena proti našemu nároku na Ratibořsko, Hlubčicko a Kladsko. Podle důvěrné zprávy, získané úřadem NB (národní bezpečnosti, pozn. aut.) v Krnově, nastoupilo počátkem října do pohraničí proti Opavsku 75 Poláků z Těšínska, kteří údajně uprchli z ČSR do Polska. Tyto osoby jsou rozptýleny po jednotlivých obcích a prodělaly školení v Katovicích. Že jejich činnost nezůstane omezena jen na propagandu, zdá se prosazovati zavraždění mlynáře Langforta v Červeném mlýně v Holasovicích, k němuž došlo dne 12. 10. 1945. Dosavadním šetřením bylo zjištěno, že pachateli jsou s největší pravděpodobností polští zpravodajští agenti z protějšího pohraničí. (...)
Podle dosavadního důvěrného zjištění formuje se poblíže našich hranic v kraji hlubčickém německý freikorps (...) pod polskou patronací. (...) Provádějí nepřátelskou propagandu proti našemu státu mezi domácím obyvatelstvem zastrašujíce je tvrzením, že by je v případě připojení Ratibořska a Hlubčicka k ČSR stihl tentýž osud, jako naše Němce, že by přišli do koncentračních táborů, kde denně umírá několik stovek Němců atd. (...)

Úkoly:
1. Vysvětlete pojmy: UNNRA, Zaolzí, freikorps.
2. Jaký dopad na československo-polské vztahy měl posun polských hranic na západ po druhé světové válce?
3. Jak se lišily argumenty polské propagandy na Těšínsku a na Ratibořsku?
4. Jakých událostí se týká zmínka v textu o špatných zkušenostech českých obyvatel Těšínska s Poláky?
5. Zjistěte s pomocí knih a internetu bližší informace o zmíněné manifestaci na Ostré Hůrce a o historii a významu tohoto místa.

Odsun Němců a osídlení pohraničí
Podle zpráv jednotlivých okresů jsou přípravy pro odsun Němců hotovy a mohlo by býti s ním započato. Zatím však, co hlasy jedněch volají po úplném odsunu všech Němců, varují druhé před nerozvážným postupem, který by byl s to ohroziti naše hospodářství. Přes vydané pokyny jsou názory u různých národních výborů (...), že se musíme zbaviti i odborníků, i když naše hospodářství a zahraniční obchod by na to měli dopláceti. (...)
Z několika stran bylo již poukazováno na to, že rakouští příslušníci, kteří požívají plné svobody, ve velmi četných případech této zneužívají, že jsou hlavními šiřiteli šeptané propagandy a agitace mezi Němci vůbec a že udržují kurýrní spojení mezi zdejšími Němci a Němci odsunutými do Říše. (...)
Z okresu krnovského bylo odsunuto doposud celkem asi 12–14 000 Němců. V okrese bruntálském činí úbytek německého obyvatelstva za poslední měsíc asi 4 000 osob. Jedná se zde o dobrovolný odchod Němců do Německa, který vzrůstá a stává se už významným činitelem, a o přesun Němců mimo okres za účelem pracovního nasazení. V okrese českotěšínském jsou Němci v pravém slova smyslu, kteří byli členy NSDAP a jejích složek, zajištěni v internačních táborech (...). Ostatní, takzvaní Volkslistáři, jsou slovanského původu a jedná se o jejich rehabilitaci. (...)
Osídlení pohraničí bylo prováděno v uplynulém období dále. (...) Doposud bylo ve formě národních správ osídleno asi na 20 000 zemědělských usedlostí. Polovina z toho jsou Slezané, druhou polovinu tvoří uchazeči z různých částí Moravy, zejména ze sousedního Valašska a z Hané, dále asi 500 rodin ze Slovenska a 200 rodin Čechů z ciziny, zejména z Volyně, a něco málo také z Čech. Protože podle příkazu ministerstva zemědělství nutno také počítati s umístěním demobilizovaných vojáků, pro něž je vyhraženo 20% usedlostí, bylo zastaveno další přihláškové řízení uchazečů z Čech, Moravy a Slovenska, zatímco bude ještě možno umístiti určitý počet uchazečů z Těšínska s Volkslistami a z Hlučínska, až je národní výbory prověří.

Úkoly:
1. Vysvětlete pojmy: Říše, NSDAP, Volkslista
2. Jak se lišily názory na odsun Němců?
3. V čem byla specifická situace obyvatel německé národnosti na Těšínsku?
4. Jakým způsobem bylo osidlováno pohraničí?
5. Proč měli být obyvatelé Hlučínska prověřováni?
6. Jak se lišilo postavení Němců a Rakušanů v ČSR?