Václav Havel - Za Pavlem Wonkou (1988)
Havlova vzpomínka na Pavla Wonku, disidenta a neúnavného obhájce lidských práv, bojovníka za prosazování právní kultury v komunistickém systému. Pavel Wonka se právě pro své postoje stal politickým vězněm režimu a nakonec tragickou obětí nezákonné soudní a vězeňské praxe. Je posledním politickým vězněm, který zemřel ve vězení.
Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.
Loučíme se s mladým mužem, který podřídil svůj život jedinému cíli: boji za to, co nazýval právní kulturou. Jeho smrt ve vězení otřásajícím způsobem stvrzuje oprávněnost jeho boje. Všemi svými okolnostmi vrhá totiž prudké světlo na právní nekulturnost, tedy tu nekulturnost, na kterou tak houževnatě a po mnoho let tento muž poukazoval.
Vím, že to pramálo může utišit hoře jeho rodiny a jeho blízkých. Toto hoře snad může zmírnit pouze fakt, že svou smrtí neúmyslně, ale výmluvně potvrdil Pavel Wonka to, co dal za života nejednou najevo: že svou věc považuje za tak důležitou, že se nezastaví před žádnou obětí. Teď dal tedy oběť nejvyšší. V tom, co si sám pro sebe nazývám „dějinami bytí“, zůstane už natrvalo přítomen jako osobnost úctyhodně celistvá a pravá tak říkajíc až za hrob. My, kterým ještě nějaký pozemský čas zbývá, nemusíme mít tudíž starost o mír jeho duše.
Máme však jinou starost: starost o jeho odkaz. Tímto odkazem je připomínka, že bez osobního nasazení každého z nás není možná obecná náprava poměrů.
Svůj díl odpovědnosti za Pavlovu smrt nenesou jen lhostejní a otupělí soudci a prokurátoři a demoralizovaní vězeňští činitelé. Nese ho celá společnost, která dopustila onen úpadek právní kultury, a tím i úcty k lidskému jedinci. Nese ho tedy i každý z nás. A na každém z nás je, aby způsobem přiměřeným jeho možnostem a schopnostem zesílil - tváří v tvář této oběti - svou snahu zasazovat se za vítězství pravdy a práva.
Pavlu Wonkovi mohou věřící z nás pomoci snad už jen modlitbou. Všichni ale můžeme velmi prakticky, svou každodenní prací a svými každodenními postoji, pomoci svým bližním i sobě samým. Stačí, když se budeme aspoň ve stonásobně menší míře držet imperativu, kterého se držel on a který nám tu zanechal jako nejvlastnější vnitřní poselství své smrti.
Pavle, loučíme se s Tebou jménem Charty 77, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných i jménem všech, kteří o Tvé práci věděli a s obdivem ji sledovali!
(květen 1988)
Publikováno ve sborníku Václav Havel "Do různých stran" - eseje a články z let 1983-1989 uspořádal Vilém Prečan, Knihovna Lidových novin sv. 1, vyšlo ve spolupráci s Československým střediskem nezávislé literatury, Scheinfeld-Schwarzenberg, Praha 1990
Životopis Pavla Wonky a další materiály k jeho osobnosti najdete na webu Totalita.cz a na webu PAVEL WONKA
Související články
- Zrození politika - Václav Havel 1936-2011 (2.1.2017)
- Spisovatel v normalizačním vězení – případ Jaromíra Šavrdy (2.1.2015)
- Rok po roce - 1985–1989 - text (2.12.2014)
- Rok po roce – 1985–1989 v Československu – pracovní listy (2.12.2014)
- Rok po roce - 1985-1989 v Československu - prezentace (17.11.2014)
- Jaká je cena mé svobody? - české zamyšlení (12.8.2014)
- Pavel Wonka (31.7.2014)
- Václav Havel - Dopis generálnímu prokurátorovi (1984) (7.7.2014)
- Václav Havel na vlnách Rádia Svobodná Evropa (1988) (3.6.2014)
- Charta 77 - kořeny, smysl, reakce, inspirace (2.1.2014)
- Dopis kardinála Tomáška Lubomíru Štrougalovi z 23. 4. 1988 (29.11.2013)
- Charta 77 a disent v období normalizace - výukový set (30.6.2012)
- Charta 77 a disent v Československu - materiály pro učitele (30.6.2012)
- Charta 77 na internetu (1.4.2012)
- Charta 77 a tzv. Anticharta (pracovní listy) (19.3.2012)
- WONKA - pracovní list k cyklu Abeceda komunistických zločinů (4.10.2011)
- Wonka - Abeceda komunistických zločinů (21.12.2009)