Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Obsah:
- definice koncentračního tábora
- obecný úvod do problematiky nacistických koncentračních táborů
- vývojové fáze nacistických KT
- vězni v nacistických KT
- typologie nacistických KT (sběrné tábory, tranzitní tábory, ghetta, pracovní tábory, vyhlazovací tábory, tábory pro válečné zajatce)

Koncentrační tábory se staly slova Jicchaka Arada „nedílnou součástí správní soustavy nacistického Německa a nástrojem k dosahování jeho politických cílů. Tvořily složku takzvaného státu SS, jehož hlavou byl Reichsführer SS Heinrich Himmler, a byly rozesety po celé nacisty okupované Evropě.“ Od Hitlerova uchopení moci až do pádu jeho říše v roce 1945 existovalo po celé Evropě kolem dvaceti tisíc nacistických koncentračních táborů. Podle Nikolause Wachsmanna neexistoval pod nadvládou nacistů žádný „typický“ koncentrační tábor. Tábory totiž byly nesmírně různorodé co do velikosti, podmínek i dispozic. Stejně tak existovaly rozdíly mezi zkušenostmi vězňů, jejichž osud byl určován jejich věkem, pohlavím, národností, etnickou příslušností, náboženstvím, zdravím, vzhledem, politickým přesvědčením i obyčejným štěstím. Systém koncentračních táborů se navíc neustále vyvíjel. Během dvanácti let jejich existence se mnohokrát změnil. Proměnil se nejen jejich vzhled či způsob zacházení s vězni a jejich skladba, ale také funkce, kterou plnily v rámci nacistické pavučiny teroru...