Příprava projektu trvala rok a podíleli se na ní studenti Jazykového gymnázia Pavla Tigrida v Ostravě-Porubě pod vedením Marcela Mahdala, kteří z databáze Archivu vizuální historie Jihokalifornské univerzity (USC SF) vybírali vhodné pasáže ze vzpomínek přeživších pamětníků, kteří transporty v Uherském Brodě prošli. Jimy vybrané sestříhané klipy účastníci zhlédnou na tabletech či na chytrých telefonech. Ke každému zastavení je vybráno několik krátkých klipů. Studenti Gymnázia Jana Amose Komenského v Uherském Brodě pod vedením Lenky Ertlové vytvořili tým průvodců, kteří tyto ukázky ze vzpomínek pamětníků doplní historickým komentářem. Na každém zastavení účastníci komentovaných procházek vyslechnou základní informace o podmínkách předválečného života, jak toto místo vypadalo před válkou, jak se situace změnila po vyhlášení protektorátu a jak se proměňovala až do dnešní podoby.

Vzdělávací program USC Shoah Foundation IWalks umožňuje spojit orální a lokální historii s novými výchovnými a vzděláváním metodami a technologiemi IT. Výhodou IWalks je jeho široké zacílení. Pracuje jak se školami, tak s veřejností. Projekt vznikl s podporou USC SF, která ze svého Archivu vizuální historie (VHA) poskytla svědectví pamětníků. Důležitá byla také podpora MŠMT, které financovalo nákup tabletů, sluchátek a přípravné práce. Projekt totiž zvítězil s nejlepším bodovým ohodnocením v dotačním programu na podporu výuky dějin 20. století a vzdělávání v jazycích národnostních menšin v roce 2017. Projekt vznikl také díky PANT z.s. z Ostravy, který o grant zažádal, nadace Zachor z Budapešti, která vznik projektu odborně zaštiťovala spolufinancovala ze zdrojů Visegrádského grantu a fondu Vlády Nizozemí. Technicky projekt podporoval Centrum Malach při MFF UK.

Momentálně probíhají exkurze zaměřené na studenty a pro veřejnost se komentovaná prohlídka uskutečnila 27. ledna 2018, během výročí jednoho z transportů.

Marcel Mahdal vám na adrese: marcel.mahdal@moderni-dejiny.cz poskytne bližší informace. Ambicí tohoto projetu je, že komentované procházky budou organizovány pro širokou veřejnost i v následujícím období na základě aktuálního zájmu.

Redaktorka ČRo Martina Pouchlá natočila reportáž z generálky IWalk v Uherském Brodě. Můžete si ji poslechnout v archivu pořadu Šalom alejchem ZDE Regionlální TV Slovácko zase pořídila krátkou reportáž. Pohlednout si ji můžete (od 3:06) ZDE

USC Shoah - iWalk pro smartphony a tablety
Ve spolupráci s Univerzitou Jižní Kalifornie (USC SF) v Los Angeles a Zachor Foundation v Budapešti byla vytvořena aplikace IWalk pro smartphony a tablety.

Nová verze umožňuje, aby si účastníci komentovaných prohlídek v předstihu stáhli veškeré potřebné materiály do svého smartphonu či tabletu a videa a fotografie a během komentované prohlídky je sledovali offline, což nijak nezatíží datové připojení.

NÁVOD NA STAŽENÍ APLIKACE IWALK DO MOBILU
(podmínkou je operační program Android a IPhone ve vašem smartphonu či tabletu)

Nainstalujte si zdarma novou aplikaci v google Obchod Play ZDE https://play.google.com/store/apps/details?id=com.illion.usc
Nová verze umožňuje, aby si účastníci komentovaných prohlídek v předstihu stáhli veškeré potřebné materiály do svého smartphonu či tabletu a videa a fotografie a během komentované prohlídky je sledovali offline, což nijak nezatíží datové připojení.

Postup stažení IWalk Uherský Brod
1. Nainstalujte si z výše uvedeného linku aplikaci
2. Otevřete aplikaci
3. Vyberte: Česká republika/Uherský Brod
4. Kliknutím na logo mráčku na panoramatické fotce spustíte download všech textů, fotek a videí (chvíli trvá, doporučuji během připojení na wifi ať nezatížíte data)
5. Pročítejte texty, prohlížejte fotografie a sledujte videa

Zastavení: SYNAGOGA
Židovské osídlení je poprvé písemně doloženo v královském městě Uherský Brod k roku 1470. Postupně se zde vytvořila jedna z nejpočetnějších židovských obcí na Moravě. Do poloviny 16. století nesměly židovské rodiny bydlet přímo ve městě. Roku 1843 v Uherském Brodě žilo 827 osob židovského vyznání, tehdy tvořili nejvyšší poměr k nežidovskému obyvatelstvu, což představovalo 34 % obyvatel. Roku 1857 dosáhlo židovské obyvatelstvo v Uherském Brodě maxima v podobě 1 068 osob, ale vzhledem ke zvyšujícímu se celkovému počtu obyvatel se poměr snížil na 26 %. Od té doby se počet židovských obyvatel města postupně začal snižovat. Při sčítání obyvatelstva roku 1930 se k židovskému vyznání hlásilo 493 osob. V Uherském Brodě fungovalo několik židovských spolků. Každý z nich cílil na odlišnou skupinu členů na základě různých potřeb z hlediska náboženského, politického, sociálního a volnočasového. Řada těchto spolků byla sionisticky zaměřena s cílem podporovat a vybudovat budoucí židovskou domovinu.

Nová synagoga byla v ghettu postavena roku 1767 podle návrhu italského architekta vrcholného baroka Domenica Martinelliho, který ve městě realizoval hned několik staveb na základě jednotného plánu. Tato synagoga byla vypálena v noci z 30. na 31. července roku 1941. Kolem desáté hodiny večer byli obyvatelé města probuzeni hasičskými signály. Přítomný starosta Waldemar Hawranek a jeho zástupce Reinhold Wendt však zakázali požár hasit a hasičskému sboru přikázali pouze dávat pozor, aby se požár nerozšířil na okolní budovy.

Tchelet Lavan - Erika Brammerová rozená Rothová vzpomíná na své členství v židovské mládežnické skautské organizaci Tchelet Lavan (Modro bílá) ZDE
Vypálení synagogy - Erika Brammerová vzpomíná na vypálení synagogy v noci z 21. na 22. 7. 1941. ZDE
Čeština a němčina - Waltr Taus popisuje jazykové poměry u židovské populace v Brodě ZDE
Slavení šabatu - Waltr Taus vzpomíná, jak se u nich v rodině slavil šabat ZDE

Zastavení: HOTEL SMETANA
Ihned po okupaci začalo gestapo zatýkat významné osobnosti židovské obce. V letech 1939 až 1941 se z brodské židovské obce zachránilo ilegálním odchodem do ciziny na 50 osob. V celém pohraničním prostoru byly vytvořeny převáděcí kanály. Ze Slovenska se někteří dostali přes Maďarsko a Turecko až do Palestiny, nebo přes Rumunsko a Jugoslávii na Západ.
Ve Strání se vytvořila převaděčská skupina kolem Vítězslava Klímy-Kiena. I když se zřejmě nepodaří stanovit přesný počet převedených osob, odhadem jich bylo, jak sám Vítězslav Klíma po válce uvedl, kolem stovky. Toto číslo zahrnuje i uprchlíky, kteří Brodem pouze procházeli. Další převaděčské skupiny se organizovaly ve vesnici Březová.

Důležitou roli v odboji sehrál Hotel Smetana. To bylo jediné místo, kde se směli židovští obyvatelé města scházet. Majitel Leo Smetana (* 3. 5. 1894) by] za pomoc odboji popraven v Breslau 20. 5. 1943. Do převádění byl zapojen kuchař Erich Mannheimer, kterému pomáhal obchodník s drůbeží Vítězslav Roth. Ten jediný se zatčení gestapa vyhnul útěkem do Británie, kde sloužil u RAF. Zatčení a popravě se nevyhnul Erich Mannheimer a manželka Vítězslava Rotha Erna, která byla popravena v Auswitz 16. 10. 1942. Podobně dopadli i lidé zapojení do převádění, nebo ti, kteří jen pomáhali odbojové činnosti.

Po transportech se tento hotel stal také posledním útočištěm nemocných Židů, kteří nemohli být pro svůj zdravotní stav transportováni. Cestu na náklaďácích v mrazu do Moravské Ostravy nikdo z nich nepřežil. Po válce zde byl provozován hostinec a později v tomto domě sídlila Lidová škola umění. V roce 2002 budova ustoupila výstavbě parkoviště.

Purimová oslava v Hotelu Smetana - Arnošt Kann vzpomíná na purimovou oslavu v Hotelu Smetana ZDE
Převádění uprchlíků - Erika Brammerová vzpomíná na činnost svého otce, který ilegálně převáděl uprchlíky přes hranice ZDE
Zatčení Erny Rothové - Erika Brammerová vzpomíná na zatčení maminky gestapem ZDE
Útěk na Slovensko - Zuzana Chaloupková vzpomíná na útěk své rodiny přes hranice ZDE

Zastavení: RADNICE
17. 3. 1939 do Uherského Brodu přijelo 150 německých vojínů 4. lehké německé divize na motocyklech a nákladních autech. Okupační jednotky a oddíl říšského četnictva se z Brodu později odsunuly východně od města směrem k hranici se Slovenskem. Aktivně sem zasahovala činnost uherskohradišťského gestapa, které bylo pobočkou úřadovny ve Zlíně.
Od 2. 10. 1939 byl zaveden systém potravinových lístků a lidé začali strádat. Ve Zlíně byl zřízen Oberlandrat, který měl za úkol udržovat veškerou kontrolu nad českými protektorátními úřady. Novým starostou byl jmenován Waldemar Hawranek. Norimberské zákony začaly platit v protektorátu od 21. 6. 1939. Úkolem a zároveň cílem těchto zákonů bylo zamezit jakémukoliv kontaktu Židů s Árijci.
 
14. 5. 1941 byli do brodského ghetta přestěhováni Židé z Luhačovic a v červenci téhož roku přibyli židovští obyvatelé z Uherského Hradiště, takže se počet obyvatel ghetta zvedl z původních 500 na 900 osob. V hostincích a kavárnách a dalších veřejných prostranstvích platil zákaz pohybu Židů. Nařízení zakazovalo Židům využívání veřejných prostor - sportovišť, biografů či divadel, byl vydán zákaz pohybu po 20. hodině. Židům bylo zakázáno zaměstnávat pomocnice, které byly mladší 45 let.

Veškeré zrušené židovské obchody ve městě, tedy obchody mimo židovskou čtvrť, byly předány novým majitelům árijského původu. Židé směli v těchto obchodech nakupovat pouze v určených hodinách. V lednu 1941 došlo k vystěhování Židů žijících v křesťanském městě do židovské části města, tedy do ghetta. Židé museli také vykonávat povinné veřejné práce, např. odklízení sněhu. V restauraci u Hanáka č. p. 74 byl vystaven Der Stűrmer, za výlohou židovského Brammerova obchodu č.p. 130 byly aranžovány výstavy s různými protižidovskými tématy. 5. 9. 1941 vstoupilo v platnost říšské policejní nařízení o nutnosti označování Židů starších 6 let žlutou hvězdou.

Zatčení na radnici - Erika Brammerová vzpomíná na pokus gestapa ji odvést do koncentračního tábora ZDE
Ghetto beze zdí - Eva Langerová vzpomíná na pomoc ze strany jednoho německého celníka ZDE

Zastavení: GYMNÁZIUM
Gymnázium zahájilo výuku 19. 9. 1896 v domě č. p. 90 v dnešní Moravské ulici. K výstavbě současné budovy došlo 11. 4. 1898 na pozemku "Na Sboře", kde dříve stával bratrský kostel, škola a hřbitov. Výstavba budovy byla ukončena ve školním roce 1898/99.

Perzekuce Židů vyvrcholila v lednu 1943, kdy budova gymnázia sloužila jako shromaždiště židovského obyvatelstva. Všichni obyvatelé židovského ghetta v Uherském Brodě (860 osob) i Židé z okolních obcí byli zavlečeni do nacistických vyhlazovacích táborů. Celkově jde o 2838 osob. Všechny transporty vedla Ústředna pro židovské vystěhovalectví (Zentralstelle für jüdische Auswanderung) se sídlem v Praze. Ústřednu řídil Adolf Eichmann, který byl zároveň vedoucím oddělení gestapa IV B 4 pod Hlavním říšském bezpečnostním úřadu RSHA (Reichssicherheitshauptamt). Základní strategie Ústředny spočívala v tom, že přinutila pražskou židovskou obec ke spolupráci a pak ji pověřovala realizací nacistických nařízení.

Židé byli rozděleni do tří skupin po tisíci osobách včetně novorozenců, dětí, starých a nemocných lidí. První dvě skupiny tvořili Židé z přiřazených okresů a třetí skupinu tvořili Židé z Uherského Brodu a jeho okolí. Po skupinách se začali shromažďovat v prostorách reálného gymnázia. Každá ze skupin zde postupně strávila tři dny a dvě noci. Zde pak byli evidováni, byla jim přiřazena čísla a museli zde odevzdat veškeré své cenné věci - tedy šperky, zlato, stříbro aj. Odevzdali také svá osobní zavazadla, jejichž váha mohla dosahovat nejvýše 50 kg. Někteří Židé ze smíšených manželství však deportováni nebyli a přežili válečnou dobu ve městě.

Během transportů výuka na gymnáziu neprobíhala a studenti zůstali doma.

Registrace - Eva Langerová vzpomíná na Deportační středisko na gymnáziu ZDE
Podmínky na gymnáziu - Věra Weberová vzpomíná na transport Cn ZDE
Gymnázium - Willy Bock vzpomíná na odchod do Deportačního střediska ZDE
Registrace - Zuzana Chaloupková vzpomíná na vyhlášení registrace a sestěhování Židů z okolí ZDE

Zastavení: NÁDRAŽÍ
První transport z Uherského Brodu značený Cn byl vypraven 23. ledna 1943 a zahrnoval obyvatele Kyjova, Uherského Ostrohu, Zlína, Napajedel, Veselí nad Moravou, Vizovic, Vracova, Jarošova, Zlechova, Holešova, Malenovic a Kunovic (1000 osob).

Druhý transport s označením Co vypravený 27. ledna 1943 čítal také 1000 osob, byli to obyvatelé obcí Strážnice, Podivín, Broumov, Hodonín a částečně Uherský Brod.

Poslední transport Cp z 31. 1. 1943 zahrnoval 838 lidí z Uherského Brodu a nejbližšího okolí. Po příjezdu do terezínského ghetta bylo několik lidí z těchto tří transportů vybráno do transportu Cu (čítajícího kolem 1000 osob). Tito lidé se dostali do vyhlazovacího tábora v Auschwitz. Datum příjezdu transportu Cu 1. února 1943 je zároveň u řady deportovaných uváděn jako den úmrtí.

Každá skupina byla odvedena ozbrojenou Schutzpolizei z prostor reálného gymnázia na vlakové nádraží, kde na ně již čekal vlak směřující do terezínského ghetta.

Po vypravení tří transportů zůstal ve městě pouze předseda Židovské náboženské obce Otto Steiner s několika úředníky, kteří prováděli do dubna roku 1944 majetkovou likvidaci obce. Nakonec i oni byli deportováni do terezínského ghetta.

Válku přežila jen hrstka židovských obyvatel. Drtivá většina Židů zahynula v plynových komorách a koncentračních táborech. Velká část přeživších, která se po válce navrátila do Uherského Brodu, se po krátké době vystěhovala do svobodného světa, zejména do Izraele, kde se uherskobrodská komunita později pravidelně setkávala.

Odjezd z Hodonína - Valtr Komárek vzpomíná na svoje vyreklamování z transportu ZDE
Vánoční básnička na rozloučenou - Valtr Komárek recituje básničku, kterou složil jako dvanáctiletý ZDE

Jedna z několika komentovaných prohlídek proběhla 27. ledna 2018, na 75. výročí druhého transportu a shodou okolností na mezinárodní den památky obětí holocaustu. Vzhledem k tomu, že se zájemci z řad veřejnosti hlásili online přes google formulář, získali jsme na účastníky emailové adresy. Po absolvování komentované prohlídky jsme účastníky obeslali evaluačním dotazníkem. Návratnost vyplněných dotazníků byla 76%.

Na otázku "Jak vás osobně zasáhla svědectví, která jste shlédl/a?" účastníci odpověděli (vybíráme jen pár z odpovědí):
„O to více, že jsem některé z nich znala osobně“; „Beru svět jako širší místo, kde se staly spousty hrůz ale i spousty pozitivních události i v těžkých dobách jako byly tyto.“;“Nečekala jsem, že budu dojatá k slzám.“;“Jako rodiče mě zasáhla nejvíce svědectví o odtržení od rodiny“;“Pro mne je to problematika velmi osobní.“;“Jsem matka a osobně mě zasáhlo svědectví paní Brammerové, když přišla jako dítě nejdříve o tatínka a pak i o maminku a musela se spoléhat na pomoc jiných lidí.“;“Velmi, znám osobně rodinu jedné ze svědkyň“;“Velmi mě dojala, uvedla jsem si tak mnoho věcí do souvislostí“;“Soucítím s těmi lidmi“;“Osobní svědectví byla velmi emotivní a několik dní jsem o nich stále přemýšlel.“;“Velmi mě zasáhla svědectví konkrétních lidí. Překvapilo mě, že lidé o tom, co prožili, byli ochotni mluvit na kameru. Patří jim velký dík.“;“Některé videa byla velmi dojemná“;“Každé svědectví s tímto tématem, mne hluboce zasáhne, obzvláště v této době, kdy lidé zapomínají, co je to tolerance a znovu přistupují k verbálním i fyzickým útokům i u nás v ČR.“;“Velmi emotivní a autentické.“

V průběhu měsíce března 2018 proběhl seminář pro učitele z Uherského Brodu a okolí, jehož cílem je seznámit místní školy s výstupy tohoto projektu. Učitelé absolvovali komentovanou prohlídku, byly jim představeny metodiky práce s žáky a další vzdělávací programy USC SF týkající se problémům holocaustu a obecně jevem šíření nenávisti ve společnosti a jeho důsledcích.