
Projekt Věrný zůstanu
Jan Palach, student historie, se ve svých jednadvaceti letech upálil. Udělal to na protest proti letargii, do které se podle něj český národ propadal po invazi spojeneckých vojsk v srpnu 1968. Tento výrazný výkřik vzdoru hluboce zasáhl českou i zahraniční veřejnost a mnozí na něj dodnes vzpomínají s mrazením v zádech.
Web vernyzustanu.cz mapuje zásadní zvraty v historii českého národa od vzniku republiky až po Sametovou revoluci. Ústředním tématem je čin Jana Palacha, který svým upálením vyjádřil protest proti letargii lidu vůči okupaci sovětskými vojsky. Web dává do kontextu údálosti, které tuto oběť předcházely i následovaly.
Dějiny českého národa 20. století
Události jsou unikátní online encyklopedií, která přehledně řadí do časové osy nejdůležitější okamžiky 20. století na našem území, vysvětluje jejich průběh, pozadí i souvislosti. Vytvořena je z autentických, mnohdy doposud nepublikovaných fotografií a audio záznamů přelomových vystoupení tehdejších představitelů státu.
Události na webu Věrný zůstanu
Zpovědi lidí, kteří u toho byli
Rozhovory nabízejí autentické a ojedinělé výpovědi pamětníků činu Jana Palacha. Přinášejí působivá vyprávění osobností, v nichž nešťastná doba politických procesů, okupace sovětskými vojsky či následná normalizace zanechala nesmazatelné stopy.
Rozhovory na webu Věrný zůstanu
Jan Palach pocházel z rodiny živnostníka a byl vychován v duchu prvorepublikových a vlasteneckých tradic. Vysokoškolská studia zahájil na Vysoké škole ekonomické a později přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Podle popisu kamarádů byl Jan tichý a zásadový člověk, který se aktivně účastnil studentského života. K Sovětskému svazu měl kladný vztah, nadšeně pomáhal s organizací pracovních táborů v Kazachstánu a v Leningradu. Na podzim 1968 se ale vše změnilo. Jan se účastnil několika demonstrací proti okupaci a začal přemýšlet o radikálním činu, který by zburcoval davy. Odhodlal se k němu 16. ledna 1969, kdy se u Národního muzea v Praze zapálil.
HOŘÍCÍ KEŘ je třídílné drama, které pro HBO natočila renomovaná polská režisérka Agnieszka Holland. Toto drama vychází ze skutečných událostí a vystupují v něm reálné postavy. Zaměřuje se na alarmující čin studenta Jana Palacha, který se upálil na protest proti sovětské okupaci Československa v roce 1969. Advokátka Dagmar Burešová se později ujímá jeho odkazu a zastupuje rodinu Palachových v procesu proti komunistickému poslanci, který znevážil Palachovu oběť za svobodu národa. Příběh Jana a Dagmar je příběhem základních lidských hodnot, jako jsou pravda, čest, spravedlnost a odvaha. Boj za svobodu, morální zásady, oběť a vytrvalost v čase zoufalství sjednotily okupovaný národ. O dvacet let později byl totalitní režim smeten. Dvacáté výročí Palachovy smrti v roce 1989 inspirovalo svobodomyslné lidi k protestům, které vedly nakonec k pádu komunismu v Československu a železné opony v Evropě. Dagmar Burešová, která po celý život zastupovala pronásledované představitele opozice, se stala první ministryní spravedlnosti svobodného Československa.
Autoři projektu požádali osobnosti veřejného života, jako Madeleine Albright, Kamilu Moučkovou, Vlastu Chramostovou, Stanislava Milotu, Olbrama Zoubka, Věru Čáslavskou, Jiřího Stránského, Jiřinu Šiklovou, Palachovy spolužáky a mnoho dalších, aby se s nimi setkali a vyprávěli jim svůj příběh. Výsledkem jsou rozhovory plné intimních vzpomínek, zážitků a prožitků, ilustrujících zásadní dějinné zvraty v období vlády komunistického režimu.
Projekt Věrný zůstanu pro HBO Europe s. r. o. vytvořila agentura 2FRESH na podporu dramatu Hořící keř, který natočila renomovaná polská režisérka Agnieszka Holland. Tento projekt získal záštitu Magistrátu Hlavního města Prahy a jejího primátora Bohuslava Svobody.
Související články
- Živá pochodeň - Ryszard Siwiec (1.11.2013)
- Jan Palach, Jan Zajíc a živé pochodně v zemích východního bloku (15.1.2013)
- Náběh, počátky a podoby normalizace (15.1.2012)
- 40 let od smrti Jana Palacha (1.9.2009)