Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Z úvodu knihy:
VĚNOVÁNO 313. STÍHACÍ PERUTI

V této kapitole chci psát o duchu, jakým byli naši letci za hranicemi prodchnuti, ale musím při tom myslit na stíhače od 313. peruti. Je to snad přirozené. Mezi třistatřináctníky jsem zažil příliš mnoho nezapomenutelných chvil, abych si vždy pod pojmem československý letec především nepředstavil některého od 313. peruti. Tvořili zajímavý kolektiv osobností, a vzpomínám-li dnes na některé válečné události, jež se kolem nich nakupily v podobě bojových zážitků, zdá se mi leccos o legendárnosti a románovosti.

A přece to nejsou legendy, co předkládám čtenáři v několika reportážních črtách z údobí, kdy 313. peruť stála v nejžhavější bojové činnosti. Přesně označeno, několik příhod, jež jsem vždy ještě za tepla zachytil z plynulého pásma života operační peruti, vztahuje se k časovému úseku něco více než rok, od února 1942 do konce června 1943.Tedy nejsou to legendy, protože nebylo snem, čeho jsem byl očitým svědkem. Nejsou to legendy, ale pouze momentky vybrané za okolností, kdy příslušníci naší nejmladší letecké jednotky, zformované na území Anglie, projevili se nejpozoruhodněji a vytvářeli základní tradiční rysy své peruti.

Jako nejsou legendy zachycené události, tak ani osoby, o kterých ve svých řádcích hovořím, nejsou legendární bohatýři. Jsou to lidé z našeho lidu. Chcete-li pátrat v rodokmenech jmenovaných chlapců i všech ostatních, jejichž bojový deník hýří podobnou pestrostí, objevíte snadno, že dělnické mámy, udření tatíkové, rodiny řemeslníků, malých sedláků, drobných úředníků a ochodníků to byli, kde se zrodili a byli vychováni synové, kteří ve velkém válečném dění na leteckém bojišti konali svou povinnost československého letce tak, že se snad odstupem času může člověku zdát o legendárnosti.Jakýsi přísvit heroismu a legendárnosti je jim propůjčen jen jejich odhodláním, oddaností k rodné zemi a poctivým leteckým nadšením. Ovšem nikdy si takovou gloriolu neuvědomovali, nikdy po ní netoužili a rozhodně by se jí vysmáli jako přehnané a zbytečné frajeřině. Vždyť v každém jiném směru to byli lidé z masa a krve, s chybami a slabostmi i letorou jako tisíce jiných jejich vrstevníků.

Jejich zanícení pro boj bylo živelným projevem bez pathosu a bez sobecké záměrnosti. Výsledky jejich úsilí nebyly také mřeny ani hodnostmi, ani vlajkoslávou, ani zlatým standardem.
Toto poslední zjištění z nich tvoří pionýry nové praktické filosofie. Staví je do jedné řady s těmi neznámými, kteří první vyrazili kdysi za Veliké francouzské revoluce k dobytí Bastily, a s těmi tisíci, kteří první nesli prapor ruské revoluce a po nichž zbylo jen jméno Čapajev jako symbol.Ostatně postavy z mého reportérského skizzáře jsou ve velmi těsném vnitřním vztahu ke stovkám odhodlaných nadšenců, kteří bojovali a umírali na území naší vlasti během dlouhých let jejího pokoření, a které zahrnujeme společným jménem „podzemní odboj československý".
Není lehké pochopit lidi od třistatřináctky, stejně jako i ostatní z našich zahraničních bojovníků. Je třeba citlivě zachycovat drobné projevy válečného života těchto pionýrů lepšího zítřka, abyste si ujasnili hlavní prvky opravdovosti jejich přesvědčení.

Zamyslete se nad radikalismem kanónů a kulometů v jejich spitfirech a všimněte si jejich pochopení pro kladnou spolupráci s každým, kdo je dobré vůle. Zkuste procítit jejich sebezapírání a jejich pojem o bohatství, jímž nejsou bankovní konta, ale výsledky jejich bojové práce. Také chudoba u nich není v nedostatku movitých a nemovitých statků, ale v nedostatku lidských sil, jenž znemožňuje vykonati, co je nadlidské.Takovými znaky se tedy projevuje jejich praktické filosofické prožívání přítomnosti a vyúsťuje v nejvýjimečnější positivismus platného členství ve zdravé lidské společnosti, zbavené galejní koule hříchů minulosti.

Až jednou nastane dokonalá přeměna hodnot, jak tvrdí velcí myslitelé a státníci, až bude odvrženo, co dosud většina světa považovala za neměnitelné, a až bude přetěžko lidem, kteří se nebudou umět poctivě a od základů přizpůsobit novým formám věčných pojmů, pak věřím, že nejlépe bude těm chlapcům od operačních perutí. Vždyť oni jsou nejlépe připraveni pro takovou budoucnost, protože již vlastně žili ve světě budoucích ideí, v prostředí nezištné práce a nedocenitelných obětí.

Bibliografická citace: SLÍPKA, H.J. Ohnivá křídla: Několik reportáží z bojové činnosti 313. peruti v Anglii v roce 1942 a 1943. III. Praha: Orbis, 1945.

Texty a fotografie z dobové publikace mohou učitelé využít při přípravě zajímavých metodických materiálů pro své žáky, případně s nimi pracovat v hodině nebo semináři, mohou se stát také podkladem pro samostatnou práci či přípravu žáků. Texty a fotografie si můžete okamžitě prohlédnout ve fotogalerii pod článkem. Kompletní digitální kopie tematicky uspořádaných souborů textů a fotografií najdete v příloze článku, přehledně a ve větším rozlišení vhodném pro tisk.