Nová státní maturita z dějepisu? Ne, děkujeme!
Státní maturita z dějepisu ignoruje snahu učitelů vést žáky ke kritickému poznávání historie. Důraz klade na faktografii, dataci, jména, detailní znalosti marginálních témat.
Před časem se na školy dostaly ukázkové testy k nové maturitě z dějepisu a jak je vidět z řady ohlasů, vyvolaly, slušně řečeno, vlnu kritické reflexe...
Proč? Jak to, že jsou školy a jejich učitelé s blížícím se termínem nové státní maturity tak nervózní? Odpověď je jednoduchá: to, co přichází do škol z míst, kde se údajně na podobě státní maturity pracuje již léta a kde se "provýzkumničily" nemalé peníze, je lidově řečeno děs.
Jak jinak pojmenovat materiál, který byl společností Cermat připraven ke zkoušce z dějepisu a který zcela spolehlivě vrací podobu testování do dob biflování, výčtů, seřazovaní nebezpečně nedůležitých událostí a nesmyslných poznávaček...? Jak pak takový materiál propojit s dlouho (bohužel často jen proklamativně) požadovaným cílem "naučit studenty kriticky přemýšlet, vyvozovat, komentovat, dohledávat či analyzovat" ? Těžko. Zase budou na koni ti, kteří na podobné krátkozraké výkřiky ŠVP a RVP nedali, a drželi se své jistoty memorovat seznamy událostí a letopočtů bez schopnosti jim hlouběji porozumět. Znovu se budou schopní dějepisáři před svými žáky cítit trapně a podvedeni, neboť hezké jsou diskuse v hodinách a problémové vyučování, ale kdo chce obstát ve zkoušce dospělosti, musí na to pěkně postaru...
Ale pojďme k věci poněkud podrobněji:
Test obsahuje 47 otázek, přičemž jejich vazba na jednotlivá dějinná období je znázorněna touto tabulkou:
Skutečný poměr témat v otázkách jsem z vrozené nechuti úředničit neověřoval, ale autoři si zjevně s procenty rozumí, neboť už v úvodu se objevuje zásadní informace, že k úspěchu bude nutné získat 33% ze 100% bodů. Proč právě 1/3? Těžko říci. Bude se nějak dál rozlišovat úspěšnost zkoušených? Asi ne. "Trestné body" se za vynechání odpovědi nebo za špatnou odpověď neudělují, takže nemá smysl machrovat, ale dobře si hlídat ten kouzelný třetinový limit úspěšných. Kdo by se pachtil po 80%? A k čemu vlastně?
Komentovat všechny otázky by asi bylo zdlouhavé, takže se zastavím jen u některých a pokusím se nestranně připomenout i ty povedené. Dopředu přiznávám, že jsem ze zvědavosti obeslal několik svých kolegů, aby mi s komentáři pomohli a případně přidali postřehy, co studenti na to. Za početné podnětné poznámky tak touto cestou děkuji M. Peškovi, D. Daňkové, Z. Batkové a studentům Jazykového gymnázia P. Tigrida v Ostravě.
Co nám připadalo nepovedené, nedomyšlené, špatně formulované, zavádějící, diskutabilní, marginální nebo zcela zbytečné?
Ot. č.4 (viz příloha) se vztahuje k pádu diktátorského režimu v Portugalsku v roce 1975.
Zajímavé téma, bezesporu, ale sáhněme si do svědomí, kolegové, kolikrát se vám podařilo tuhle látku probrat? Já jsem rád, když zvládnu klíčové události nejnovějších dějin v ČR a velmocích, u mě tedy jasné skóre: 17:0 / léta praxe:počet probrání.
Ot.č. 8: Napište jméno posledního panovníka Západořímské říše, který byl roku 476 oficiálně sesazen germánským vojevůdcem Odoakerem.
Nevíte? Ani vy, křížovkáři? Útěchou vám budiž, že by to nevěděli ani jeho současníci. Datum zániku Říma je umělým mezníkem, který jsme si mnohem později stanovili my, kvůli snazší periodizaci a ten poražený chlapík se ničím jiným do dějin nezapsal.
Ot.č. 10: Text připomíná vyhlášení nezávislé Litvy.
Vodítkem ke správné odpovědi (aspoň se mi to tak jeví) je jméno Vytautas Landsbergis. Pamětníci 90. let si na něj možná vzpomenou v souvislosti s přátelskými vztahy s Václavem Havlem, ale měli by ho znát i maturanti? Rozlišit detaily nejnovějších dějin Litvy od Lotyšska? Nešlo by se na důležité novodobé dějiny postsovětských republik zeptat lépe a smysluplněji?
Ot.č. 11: Rozhodněte, jestli je členem NATO Albánie, jestli bylo NATO založeno v roce 1949 a jestli zakládající zemí byla Spolková republika Německo.
Až na tu Albánii by to snad šlo, tady je datum skutečně důležité a zapojení dalších souvislostí při vyhodnocení poslední otázky taky. Ale jak je to s tou Albánií? Je nebo není členem? Odpovíte správně, aniž byste otvírali Wikipedii?
Ot.č. 13: Ke kterému válečnému konfliktu odkazuje obrázek?
Dá se to z něj poznat, aniž byste jej znali? Asi vyřadíte napoleonskou éru (chybí typický klobouk), ale co když je to císař František Lotrinský? Nebo Valdštejn? A čím na dotazovaný konflikt obraz odkazuje? Konkrétní osobou? Měl by v téhle poznávačce maturant uspět? Co takhle dát portrét Albrechta z Valdštejna mezi nějaké další vojevůdce? To by byla teprve zapeklitá úloha...
Ot. č. 15: Kdy byl vydán Dekret kutnohorský?
A jsme zas u toho. V testu se to jen hemží dotazy po znalostech konkrétních dat, jmen, obrazů, textilií, událostí... takové odpovědi se budou vyhodnocovat jedna radost. Že se ale my ve školách soustředíme spíš na chápání podstaty událostí, jejich příčin a důsledků, propojujeme je a aktualizujeme, to je vedlejší. To nikomu body nepřinese.
Ot.č. 16: Přiřaďte ke jménům (Ibrahim ibn Jakub, Ibn Sína, al-Chorezmí) oblasti činnosti...
Ibrahim ibn Jakub budiž, je připomínán jako zdroj informací o počátcích české historie, Ibn Síná (Avicena) u některých encyklopedistů snad kdesi v paměti zůstal, ačkoliv je uváděn jen jako jedno z tisíců jmen, které žáci během 4 let studia zaslechnou, ale al-Chorezmí? S mnohými kolegy máme pocit, že v učebnici dějepisu je zbytečné ho hledat.
Ot.č. 17: Mapa koloniálního panství (určete století, které mapa zachycuje).
Klíčová místa mapy, která by měla pomoci správně odpovědět jsou tak titěrná, že je obtížné je rozlišit. Mezi nabízenými odpověďmi by byl vhodnější větší časový odstup.
Ot.č. 18: Kdo se zúčastnil Jaltské konference
Chyba v řešení Cermatem už vysvětlena. Snad se s podobnými překlepy nesetkáme i u skutečných zkoušek.
Ot.č. 47: Rozhodněte, zda se v roce 1984 níže uvedené státy zúčastnily OH v Los Angeles (1984):
Kuba, Francie, Rumunsko, Československo.
Studenti asi budou vědět, že šlo o hry, které bojkotovaly socialistické státy, ale to, že se k bojkotu nepřipojilo Rumunsko, už je v kategorii zajímavostí, které nezná mnohý z učitelů (stalo se i mně :). Jak jste na tom vy?
A dále už jen telegraficky:
ot.č. 19: Opět oblíbené " k dokumentům přiřaď datum".
ot.č. 20: Banalita na úrovni 7. třídy ZŠ.
ot.č. 21: Kde vládl Gustav Adolf - vyber z možností. I když ho neznáte, tak vylučovací metodou vám zůstane to Švédsko.
ot.č. 22: Kdo je autorem obrazu Athénská škola? - Zase je třeba přímo vědět autora. Zajímavější otázku spojenou s velkou reprodukcí obrazu si autoři nedovolili.
ot.č. 23: Kdo vyvrátil říši Inků? Cortéz nebo Pizaro? A máme tu vážný problém! Kdo je Lasica a který Satinský? Běda, když je zaměníte.
ot.č. 25: Matoucí zadání - příznaky doby lze přisoudit renesanci i klasicismu.
ot.č. 27: Zase datace události. Z čeho lze jednoznačně poznat, že se jedná o rok 1420? Proč by Táboři nemohli takto řádit i v roce 1430?
ot.č. 28: Matoucí zadání. Papež je hlavou všech křesťanů? To platilo vždy a za všech okolností? Pro všechny odnože křesťanství? Těžko.
ot.č. 31: Maturanta nedůstojná banalita.
ot.č. 32: Marginálie - z dějin pravěku se detailní probírání domácích kultur před příchodem Keltů dávno tiše vytratilo.
ot.č. 33: Seřaďte chronologicky... Neskutečně nesmyslné zadání, ve kterém se navíc objevují události, u kterých lze znalost přesné datace považovat za kuriozitu. Nebo někdo z hlavy víte, kdy začal vycházet Ottův slovník naučný?
ot.č. 34: Seřaďte chronologicky... i tady bude mít maturant problém s datem úmrtí Ludmily a korunovací Štěpána I. - pomineme-li dotaz na to, jaký smysl má a co o znalosti raných českých dějin vypovídá úspěšné zvládnutí tohoto úkolu.
ot.č. 35: stejné zadáni... kdy proběhl "dopad světové hospodářské krize na Evropu" V roce 1930, 1931? Nebo snad 2009?
ot. č.39: stejné zadání... přesná datace zmíněných událostí (které se od sebe líší třeba jen jediným rokem) je pro studenta 4.ročníku SŠ skutečně vysokým nadstandardem.
ot.č. 40: Český historik Josef Macek není v učebnicích dějepisu běžně zastoupen a dějepisné čítanky se jaksi nevedou.
ot.č. 41: Žertovné. Kdo si troufá tvrdit, že dáma na obraze reprezentuje módu pouze roku 1875 a rozhodně ne roku 1900?
ot.č. 43: Opravdu je třeba znát datum založení Boloňské univerzity?
ot.č. 46: Proč je k banální otázce navíc ještě přiřazen zcela zbytečný obrázek? Copak někdo Newtona pozná podle obličeje?
V úvodu jsem sice psal, že se pokusím připomenout i ty povedené otázky, ale došly mi síly. Těch druhých je bohužel mnohem více. Třeba se najdete někdo, kdo se pokusíte vystihnout pozitiva takového maturitního testování. Já jsem v souvislosti s dlouho očekávanou reformou maturit z dějepisu nespokojen a musím se ptát, kolik tahle cvičná sada stála, kdo ji lektoroval a schvaloval a proč zcela ignoroval trendy výuky dějepisu ukotvené v RVP a ŠVP?
Testy a jejich řešení najdete v příloze článku.
Přílohy
Související články
- Ministerstvo zveřejnilo testy státních maturit (29.6.2011)
- CERMAT reaguje na kritiku nespokojených učitelů (7.3.2011)
- 10 otázek ke státní maturitě z dějepisu (6.3.2011)
- Otevřený dopis CERMATu v reportáži ČT (3.3.2011)
- Státní maturita z dějepisu - DISKUTUJTE S CERMATEM (28.2.2011)
- Státní maturita z dějepisu – jen pro otrlé (19.2.2011)