Luděk Eliáš se dožívá 90 let. Gratulujeme!
29. července 2013 se dožívá významného životního jubilea herec, moderátor a publicista Luděk Eliáš. Je laureátem zatím poslední, v pořadí páté Ceny Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě, kterou uděluje občanské sdružení PANT u příležitosti Dne lidských práv. Cenu převzal v knihovně Libri prohibiti v Praze.
Reportáž z předávání ceny natočili studenti oboru Audiovizuální tvorba Slezské univerzity v Opavě. „Nemohli si tuhle událost nechat ujít, protože Luděk Eliáš je nadchl už při natáčení dokumentu Holocaust v životě Luďka Eliáše pro cyklus Sami proti zlu. Byl to jejich vůbec první dokument a Luděk Eliáš je svým charismatem doslova uhranul,“ tvrdí vedoucí oddělení Audiovizuální tvorby Slezské Monika Horsáková. „Když se dozvěděli, že právě on dostane Cenu Jaromíra Šavrdy, rozhodli se jet předání ceny natočit,“ dodává. „Luděk Eliáš je první z nositelů Ceny Jaromíra Šavrdy, kterého se osudově dotkly obě totality. Kvůli jeho židovskému původu nacistická a po roce 1968 i komunistická,“ upřesňuje člen občanského sdružení PANT Petr Šimíček.
Osobnost Luďka Eliáše neoslovila jen studenty, zmíněný snímek zaujal i porotu mezinárodního festivalu Ekofilm, ze kterého si dokument odnesl vítězství v sekci Člověk a společnost.
Luděk Eliáš se narodil 29. 7. 1923 ve Slaném. V únoru 1942 byl deportován do ghetta v Terezíně. Odtud transportem do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, nejdříve do Březinky později je odvezen do Sachsenhausenu. Přežil koncentrační tábory, letecké nálety i pochod smrti. Po válce se začal profesionálně věnovat divadlu, které začal hrát už v Terezíně. Působil ve Slaném, Písku a Českých Budějovicích. V roce 1956 zakotvil natrvalo v Ostravě a v šedesátých letech se stal ředitelem Divadla Petra Bezruče. Začal pracovat i v rozhlase jako moderátor a šéfredaktor. V srpnu 1968 se podílel na svobodném pookupačním vysílání Českého rozhlasu, které do historie vstoupilo jako „osm dní Ostravského rozhlasu“. Od 21. do 28. srpna vysílal ostravský rozhlas necenzurované a pravdivé informace o tom, co se tehdy dělo. Následky byly kruté – téměř 80 procent tehdejších rozhlasových pracovníků muselo stanici opustit, mezi nimi i Luděk Eliáš.
Luděk Eliáš je přes svůj požehnaný věk stále nesmírně činorodý, pravidelně navštěvuje střední školy a je ochoten jako pamětník sdílet se studenty své zážitky z doby války i pohnutých dnů srpna 1968 a následné normalizace. Jeho životní příběh je varováním, aby se lidé nenechali ovládnout myšlenkami plnými zla a nenávisti, které mezi námi stále existují.
K Luďkovu životnímu jubileu mu přeje celá redakce Moderních dějin.cz a štáb dokumentaristů Slezské univerzity v Opavě pevné zdraví a vše dobré!
Související články
- Vzpomínání na synagogu v Ostravě-Vítkovicích (24.10.2013)
- Luděk Eliáš - hygiena v táboře (19.10.2013)
- Úspěch filmů Sami proti zlu na Ekofilmu (10.12.2012)
- Holocaust v životě Luďka Eliáše (28.6.2012)
- Luděk Eliáš vzpomíná na Terezín a osvětimský lágr (23.6.2011)
- Dny, které nelze zapomenout... (20.4.2011)