Seminář se konal v rámci projektu „Paměť kraje – náměty pro atraktivní výuku“, který je financován v rámci OP VK ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu. 

První den semináře probíhal v prostorách Památníku druhé světové války v Hrabyni. V úvodu představil předseda Občanského sdružení PANT Petr Pánek účastníkům z řad učitelů dějepisu základních a středních škol všechny aktivity nového projektu „Paměť kraje“, který byl podpořen OPVK ESF. Dvoudenní seminář je jeho první aktivitou a zároveň otevírá historická témata i metodické postupy, které jsou základní osou celého projektu. Zároveň uvedl podrobný program celého dvoudenního setkání.  Poté představila ředitelka Památníku Jana Horáková jeho historii a postupnou proměnu od památníku jako místa paměti a vzpomínání k dnešní podobě moderního muzea, vzdělávací instituce a samozřejmě stále památného místa. Zároveň učitelům nabídla možnosti, jak smysluplně využít památník coby místo výuky mimo školu (komentované prohlídky pro žáky, projektový den v expozici a učebních prostorách, práce se sbírkovými předměty a prameny, pomoc při tvorbě studentských prací, zapůjčení putovních výstav do škol atd.).

Dopolední program pokračoval motivační prohlídkou expozic památníku s výkladem Jany Horákové, po které následoval inspiromat – náměty na využití muzea a jeho expozic při tvorbě pracovních materiálů pro studenty. Marcel Mahdal představil účastníkům návrh metodického listu, který by žáci vypracovávali ještě před návštěvou památníku a byli tak již s předstihem seznámeni s historií či proměnou místa, do kterého se s učitelem vypraví. Jiří Hruška poté nabídl teoretickou typologii jednotlivých činností a aktivit, které mohou učitelé využít přímo v expozici či po jejím zhlédnutí. Jiří Sovadina představil učitelům možnosti pracovního listu založeného na interpretaci pramenů s použitím analytických otázek metodika Viliama Kratochvíla. Petr Šimíček se zaměřil na konkrétní a ozkoušené příklady úkolů do pracovních listů pro žáky, zaměřené na rozvíjení tvůrčích schopností či kreativity žáků.

Po obědové přestávce vyrazili učitelé, rozdělení do pracovních skupinek po pěti, opět do expozic památníku, pomocí fotoaparátů si nasnímali materiály pro tvorbu pracovních listů, vypisovali potřebné informace, pořizovali nákresy a plánky a promýšleli přímo ve výstavním prostoru konkrétní podobu pracovního listu pro své žáky. Závěr pracovní části se odehrál opět ve výukových prostorách památníku, kde učitelé ve skupinách své nápady dotvářeli. Ve formě prezentace / wordovského dokumentu s otázkami a úkoly je pak prezentovali před svými kolegy. Během několikahodinového snažení vznikly opravdu nápadité praktické pracovní materiály, které mohou jejich tvůrci využít se svými žáky při společné návštěvě památníku.

Druhý den, již v Kravařích, zahájil svou přednáškou prof. Vilém Prečan. V úvodu se zaměřil na exil a emigraci v novodobých československých dějinách a charakterizoval jednotlivé exulantské vlny (po r. 1939, po r. 1948, po r. 1977 a za normalizace). V této souvislosti zaujal účastníky semináře vylíčením svého vlastního životního příběhu, od počátečního odmítání emigrace až po odchod ze země a vyvíjení aktivit podporujících československou opozici ve vlasti. Přiblížil také velmi sugestivně peripetie provázející vznik Československého dokumentačního střediska na zámku Schwarzenbergu v Scheinfeldu a hlavní cíle jeho činnosti. V závěru pan profesor odpovídal ochotně na mnoho dotazů zúčastněných učitelů.

Dalším bodem dopoledního programu bylo vystoupení Leoše Bednáře z Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) Praha, který přítomným nastínil základy užívání autorského práva v prostředí školy. Téma, které je mnoha učiteli často laicky probíráno, vyvolalo rozsáhlou diskusi, ve které se řešily problémy klíčové i vyloženě kuriozní. Příjemným zjištěním se stalo, že autorský zákon je přiměřeně vstřícný vzdělávacímu užití děl (to se ale netýká např. softwaru) a že důsledné dodržování mnoha přísných licenčních pravidel (např. o vystavování prací žáků mimo prostory školy) nikdo nekontroluje, nežaluje a tudíž ani netrestá. IFPI chystá na počátek roku 2014 cyklus besed pořádaných pro školy, kde budou s právníky po republice cestovat také umělci, kteří se pokusí problematiku autorského práva popularizovat také mezi studenty.

Odpolední sobotní program byl rozdělen do tří workshopů, jejichž tématem bylo využití orální historie ve školní výuce. Martin Šmok svou přednášku nazval: „Dvousečná zbraň: využívání filmových svědectví ve vzdělávání“. V prezentaci se zaměřil na předání svých praktických zkušeností s využíváním archivu filmových výpovědí z archivu USC Shoah Foundation a v praktických ukázkách upozornil na některé problémy spojené s využíváním oral history (doplňování chybějících kontextů, či etické otázky spojené se střihem). Milan Hes představil svým kolegům možnosti jak využít audiovizuální svědectví jako školní historický pramen. Účastníci byli obeznámeni s důležitými aspekty orální historie a její využití ve školní praxi. Na příkladu projekce krátkého dokumentárního snímku „Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti“ nabídl možné metodické přístupy. Účastníci dílny předkládali své náměty a diskutovali nad možnostmi využití tohoto snímku v hodinách dějepisu. Marcel Mahdal ve svém praktickém příspěvku seznámil kolegy se základními postupy techniky střihu videa. Účastníci měli možnost nabyté rady okamžitě využít v praxi a sestříhat si vlastní nahrávku svědectví pamětníka. Posluchači získali také informace o různých typech formátů, střihových programech a postupech jak co nejjednodušeji sestříhat krátké video.

Všechny materiály, které byly v průběhu semináře používány, stejně tak jako materiály, které během dvou dní vznikly budou součástí DVD sborníku, který bude zaslán všem účastníkům akce.