Seminář pro učitele MS kraje je součástí projektu „Paměť kraje – náměty pro atraktivní výuku“, který je financován v rámci OP VK ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu. Jeho náplní bude vzdělávací program „Konkrétní inspirativní výukové a aktivizační metody v dějepise“ akreditovaný MŠMT.

 

Seminář zahájil v pátek 12. září v prostorách Archivu města Ostravy úvodním slovem předseda O.s. PANT Petr Pánek, poté představil konkrétní aktivity dvoudenní akce Petr Šimíček a následoval první bod nabitého programu, historická přednáška Československo v letech 1988-1990, kterou pronesl Mgr. Martin Tichý z Ústavu pro studium totalitních režimů. Nastínil základní historické a společenské mezníky československého vývoje v kontextu světových událostí od roku 1985 až po listopadové události roku 1989 a utváření demokratického režimu v Československu. Po úvodním historickém zakotvení si účastníci semináře prohlédli a pročetli jednotlivé panely výstavy Archivu města Ostravy Listopad 1989 v Ostravě, která rekapituluje jednotlivé události a fenomény normalizace na severu Moravy a rovněž dramatické momenty let 1989-1990 na bohatém pramenném materiálu. Po přestávce následovalo představení archivu, jeho struktury, fondů a badatelských možností, kterého se ujala ředitelka PhDr. Blažena Przybylová. Její výklad doplnila Mgr. Jaroslava Novotná představením nabídky nejrůznějších aktivit archivu zaměřených na využití ve výuce v podobě znalostních soutěží či zábavného kvízu pro žáky a studenty. Na ni navázal archivář Mgr. Josef Šerka představením digitální webové badatelny a možnostmi, které učitelům nabízí. Archivářský blok uzavřel kronikář města Ostravy Mgr. Martin Juřica představením pramenů k roku 1989 ve fondech Archivu města Ostravy.

 

Po úvodní teoretické části následovalo zahájení pracovní části semináře, účastníci byli organizátory rozděleni do devíti pracovních skupin, byli seznámeni se zadáním seminárního úkolu - vytvořením metodického materiálu v podobě pracovního listu do vyučovací hodiny. K jeho tvorbě mohli využít pramenů přichystaných archiváři i organizátory semináře, které digitalizovali, ukládali do vlastních notebooků a dále rozpracovávali. Této činnosti se věnovali také po obědové přestávce až do pozdně odpoledního zakončení prvního seminárního dne. Učitelé pracovali s těmito soubory pramenů:
NOVINY
1. Celostátní deníky – říjen, listopad, prosinec 1989, leden 1990 – Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie, Svobodné slovo
2. Regionální deníky – rok 1989 –  Nová svoboda, Ostravský večerník
3. Závodní noviny –  rok 1989 – Jiskra (VŽKG), Montér (Hutní montáže); vzpomínka Svatavy Baďurové, redaktorky závodních novin VŽKG s názvem  Sametová revoluce ve Vítkovicích  (OSTRAVA 27, S. 259–287)
ARCHIVNÍ FONDY
4. KSČ- městský výbor Ostrava plenární zasedání – říjen, listopad, 1989 – obsah pléna dán dlouhodobě dopředu – životní prostředí, obchod, kultura, odbory apod. – zápis průběhu včetně diskuze
5. Národní výbor města Ostravy – plenární zasedání
6. Občanské fórum Ostrava
7. Národní fronta, městský výbor Ostrava
8. Osobní fondy Šavrdovi Jaromír a Dolores, Svoboda Jan (70. léta) samizdat, Infochy, časopisy ze zahraničí, vzpomínka na množení Infochů Jana Krále (OSTRAVA 25, s. 453-468)
9. Kroniky obvodů a škol

DOBOVÉ FOTOGRAFIE, PLAKÁTY, LETÁKY A PROHLÁŠENÍ (sbírka Petra Šimíčka)

 

Sobotní program se odehrával v konferenčních prostorách Buly arény v Kravařích, v jeho úvodu se účastníci setkali s pamětníky listopadových událostí roku 1989 Ladislavem Vrchovským a Petrem Havlíkem. Oba vzpomínali na dramatické události listopadu 1989 na Ostravsku, na počátky místního Občanského fóra a krystalizaci prvních demokratických institucí znovu svobodného Československa. Petr Havlík se zaměřil také na analýzu základních politických, hospodářských a společenských změn počátku 90. let 20. století, především na ekonomickou transformaci, kupónovou privatizaci, absenci adekvátního právního rámce těchto základeních proměn a masivní vyvádění peněz ze státních podniků. Představil účastníkům také projekt Mapování souvislostí českého byznysu a politiky, který na základě veřejně dostupných zdrojů přináší zprávu o naší nedávné minulosti, o vztazích a temných souvislostech mezi velkou politikou a velkým byznysem.

 

Po setkání s pamětníky a přestávce byli účastníci semináře rozděleni do tří skupin a každá absolvovala na základě rotačního principu následující tři workshopy. První z nich nazvaný Inspirace k výuce polistopadového ekonomického vývoje vedl Mgr. Milan Hes, Ph.D. a během práce v něm se učitelé zamýšleli nad těmito otázkami: Jak se s odstupem díváme na kuponovou privatizaci? V roce 2014 uplynulo od druhé vlny kuponové privatizace dvacet let. Jak se ve výuce vyrovnat s dějinami ekonomické transformace naší země? Workshop nabídl inspirační model pro výuku tohoto stále aktuálního tématu. Druhý workshop - zamyšlení Nad možnostmi výuky současných dějin ve formě moderované diskuse řídil Mgr. Josef Märc. Učitelé se v něm zamýšleli nad těmito tématy: Jak, čím a kdy končit (začínat) výuku dějepisu? Jaké jsou možnosti, meze, úskalí a atraktivity výuky 90. let 20. století a počátku 21. století. Několik tezí k charakteru 90. let a počátku 21. století. Seznámili se také s odkazy na zajímavé a inspirativní zdroje materiálů vhodných pro výuku v prostředí internetu. Třetí pracovní workshop řídil Mgr. Jiří Hruška, který všem devíti skupinám z předchozího umožnil prezentace výsledky jejich práce, učitelé mohli společně hodnotit a srovnávat finální podoby svých seminárních úkolů, debatovat o jejich formální i obsahové stránce či možnostech využítí konkrétních dobových pramenů získaných v archivu pro své další metodické materiály. Před třetí hodinou odpolední byl seminář ukončen a jeho účastníci se mohou těšit na vzdělávací DVD sborník se všemi materiály i vlastními metodickými materiály.