
Říkali mu Dusík aneb neznámý příběh čtvrtého od Mašínů
Kdyby se Dušan Kašpar v osudovém roce 1952 zdržoval na své původní, liberecké adrese, mohl být dnes hrdinou a na jeho pohřeb by přijeli řečnit nejvyšší státní představitelé. Nebo mohl být krátce poté zastřelen na útěku cestou do Západního Berlína. Nebo by byl zajat a vzápětí pověšen na šibenici. Každopádně by měl své místo v učebnicích dějepisu.
Jeho jméno se v knihách o Mašínech neobjevilo. Dušan Kašpar však patřil mezi Mašínovy blízké kamarády a oni počítali s tím, že jej zapojí do protikomunistického odboje. Kašparův příběh byl dosud zcela neznámý.
Místo dramatických chvil při útěku na Západ Kašpar prožil zcela obyčejný život jako miliony jiných v komunistickém Československu. Jen o svých přátelích z mládí nesměl ani promluvit. Ti přátelé se totiž jmenovali Josef a Ctirad Mašínovi a Milan Paumer...
Přečtěte si celý článek