Reakce komunistické strany na prohlášení Charty 77, která v tyto dny slaví čtyřicátiny, přišla den poté. Nejprve v Rudém právu vyšly články „Čí je to zájem“ (7. 1. 1977) a „Ztroskotanci a samozvanci“ (12. 1. 1977). Dne 28. ledna se pak v Národním divadle sešly špičky české kultury, aby si vyslechly a podepsaly „Provolání československých výborů uměleckých svazů: Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“. Důvody k odmítnutí Charty 77 nebo jejímu podpisu byly různé. „Nikdo mi ji nepřinesl,“ vysvětlil například prezident Miloš Zeman, proč výzvu k dodržování lidských práv v komunistickém Československu nepodepsal.

Ekonom František Merta (* 1944) se o Chartě 77 dozvěděl během studia na Vysoké škole politické při ÚV KSČ. Na tzv. Vokovickou Sorbonnu byl delegován jako spolehlivý kádr stranického aparátu v Šumperku. „Přijel jsem domů a tam se organizovaly schůze na odmítnutí Charty, ale nikdo z nás ji ještě ani neviděl,“ řekl. „Ani vedoucí tajemník nevěděl, jaký má obsah. Nikdo z nás nenašel osobní hrdinství, aby zařval, že císař je nahý.“

Celý článek čtěte ZDE