Celý dokument si můžete prohlédnout ZDE

Dokument: M. Borák, L. Poláková a P. Všelichová
Stopáž: 52 minut
Rok výroby: 2011

Neuvěřitelný příběh začal ve čtyřicátých letech minulého století na reálném gymnáziu v Ostravě. Tam se v jedné třídě potkali syn ostravského rabína Josef „Jošt“ Bass a syn německého mistra Jan Borovec. V době heydrichiády oba odmaturovali a začala se poslední etapa jejich života. Jošt byl záhy zatčen a skončil v plynové komoře v Osvětimi, Jan musel narukovat do wehrmachtu. Jeho dopisy z východní fronty naznačovaly, že hledá příležitost, jak se nacistům pomstít. Když beze stop zmizel poblíž Kaliningradu, začalo se proslýchat, že přeběhl k Rusům, byl shozen jako partyzán do německého týlu, posléze odhalen gestapem a popraven. Nic konkrétního však německé úřady nezjistily a vedly ho jako nezvěstného. 

Po válce byl Borovcův otec málem odsunut s ostatními Němci, do konce života pracoval jako dělník v Záluží u Mostu. Na všechny žádosti o objasnění osudu jeho syna odpovídaly naše i sovětské úřady vždy zamítavě a ani pátrání historiků nepřineslo úspěch.

Knihu o těchto dvou svých spolužácích pod názvem Nejlepší z nás vydal po návratu z exilu historik Bořivoj Čelovský. Ani on se ale až do své smrti nedozvěděl skutečnou pravdu, ta na své odhalení čekala skoro 70 let.

Teprve nedávno objevil prof. Mečislav Borák v Moskvě nově odtajněné archivní fondy ruského ministerstva obrany a ukázalo se, že Borovec opravdu bojoval přímo v Rudé armádě jako rozvědčík. V zájmu utajení jej proto neohlásili československým úřadům. Pátrání po něm komplikovala i záměna jmen. Aby ochránil rodinu, vystupoval pod pseudonymem Vrbický, jako takový byl zajat Němci a posléze popraven. Do konce svého života si udržel svou tvář a dokázal se nenáviděné nacistické moci vzepřít.

Skutečnou pravdu o jeho hrdinství se dovídáme společně s dosud žijícími spolužáky až dnes. Jeho jméno můžeme nalézt na pomníku hrdinů v Kaliningradu. U nás doma jsme jeho památku uctili teprve nedávno, když byla za přítomnosti vzácných hostů a přátel 1. září 2011 odhalena pamětní deska s jeho jménem na symbolickém hřbitově v Památníku II. světové války v Hrabyni nedaleko Ostravy.