Rok 1956 se stal symbolem odporu proti komunistické moci nejen v Polsku a Maďarsku, ale i v dalších zemích za železnou oponou. „Poznaňský červen“ začal stávkou dělníků ze strojíren a hesly: Wolności! Chleba! (Svobodu! Chléb!) a vyvrcholil boji v ulicích města, obsazením věznice a obležením sídla strany. Zanechal za sebou  několik desítek mrtvých a téměř tisíc zraněných. Přestože se události vystupňovaly až do okamžiku, kdy před Waršavou stály sovětské tanky, Poláci si uhájili cestu tzv. „gomułkowského“ socialismu: zachování soukromého vlastnictví a autonomii církve, stejně jako odklonu od socialistického realismu v kultuře.