Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto:

Muži 28. října (Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár), skupina pěti československých politiků , kteří se neúčastnili jednání v Ženevě  - vydali 28. října 1918 jako reakci na demonstrace v pražských ulicích jménem Národního výboru provolání o vzniku republiky.

Manifest císaře ze 16. srpna Karla I. slibující ústupky přeměnu monarchie ve spolkový stát, složený z vlastních států jednotlivých národů. Tato snaha ustoupit však byla marná, o dva dny později Masaryk na manifest reagoval tzv. Washingtonskou deklarací.  

Martinská deklarace, název pro Deklaraci slovenského národa, která byla přijata na zasedání Slovenské národní rady 30. 10. 1918 v Turčianském sv. Martině. Žádala právo na sebeurčení pro Slováky a vyjádřila vůli slovenského lidu žít ve společném státě s českým národem.

Základní dokument československého zahraničního odboje, nazvaný Prohlášení nezávislosti československého národa. Vznikl ve Washingtonu ve dnech 13. – 16. 10. 1918 a T. G. Masaryk ho 17. 10. předal americké vládě a prezidentovi W. Wilsonovi. Washingtonská deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa, spojení Čechů ...

Andrássyho nóta, odpověď ministra zahraničí Rakouska-Uherska hraběte Gyuly Andrássyho, v níž monarchie přijala mírové podmínky prezidenta USA Woodrowa Wilsona a slíbila uzavření separátního míru. O den později 28. října, po zveřejnění redakcí Národní politiky, byla nóta interpretována jako konec R-U, dochází ke srocení veřejnosti a vyhláš...

Slavnostní prohlášení českých poslanců vídeňské říšské rady a zemských sněmů historických zemí Českého království z 6.1.1918, formulující cíle národně osvobozeneckého boje českého a slovenského národa za první světové války. Reagovala na jednání o mír v Brestu Litevském, odvolávala se na zásadu sebeurčení národů, prosazovanou sovětským Ru...

Text petice Několik vět z června 1989. Petice žádala propuštění politických vězňů, svobodnou činnost sdělovacích prostředků a nezávislých iniciativ, veřejné diskuse o všech otázkách dějin (rok 1968), politiky a významných investičních akcích (jaderné elektrárny).Text podepsala řada známých osobností, počet signatářů neustále rostl. 28.čer...

Prohlášení Charty 77 z 1.1.1977. Tento dokument, který byl uveřejněn v zahraničních sdělovacích prostředcích a v Československu v samizdatu, upozorňoval na porušování občanských a politických práv v ČSSR a odvolával se na Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (1972–1975), který signovali i českoslovenští vládní komu...

Dopis, jímž se 3. srpna 1968 obrátilo pět vysokých představitelů KSČ (D. Kolder, A. Indra, Oldřich Švestka, A. Kapek a Vasil Biľak) na sovětské vedení se žádostí o pomoc proti údajné kontrarevoluci v Československu.

První oficiální dohoda organizací amerických Čechů a Slováků o spolupráci v zahraničním odboji za 1. světové války; uzavřena Českým národním sdružením a Slovenskou ligou na konferenci v Clevelandu 22. – 23. 10. 1915. Dohodou přijat program samostatnosti českých zemí a Slovenska na základě spojení Čechů a Slováků ve federativním svazu stát...