8. června 2009 na Gymnáziu Olgy Havlové v Ostravě proběhla III. část série seminářů pořádaných o.s. PANT. Rok 1989 byl interpretován historiky, pamětníky i učiteli, kteří si v závěrečných workshopech vyměnili zkušenosti a diskutovali o tom, jak k fenoménu našich nedávných dějin přistupovat.

Stručné anotace k odvysílaným dílům pořadu TAJNÉ AKCE StB s odkazem na ivysílání České televize. Díky krátké stopáži můžete dokumenty promítat ve vyučovacích hodinách a poté o jedntoltivých fenoménech diskutovat.

Manifest "Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem" je nejznámějším a nejdůležitějším dokumentem Pražského jara. Jeho autorem je spisovatel Ludvík Vaculík. Zveřejněn byl 27. června 1968. Nabádal k rozvoji lidového hnutí, které by podpořilo demokratizační proces v zemi. Otevřeně upozornil na možnou sovět...

Text rezoluce OSN vypracovaný komisí UNSCOP, který po předání palestinské otázky OSN mj. navrhoval vytvoření dvou nezávislých států, mezinárodní správu Jeruzaléma a vymezení hranic. Valné shromáždění OSN přijalo závěry komise 29. listopadu 1947 jako Rezoluci valného shromáždění OSN č. 181; 33 států hlasovalo pro, 13 proti, 10 se zdrželo h...

Ilustrativní prezentace koncentračního tábora Auschwitz - Osvětim. Fotografické album

"Palestinští Arabové trpí stále od doby, co imperialismus a chamtivost sionismu spolupracovaly k cíli vytvořit v Palestině národní domov pro Židy. Jsou vystaveni násilí některých cizích skupin přicházejících ze Západu a z Východu s jejich vlastními (individuálními) jazyky, zvyky a s různým politickým přesvědčením. Tyto skupiny dříve různý...

Slavný projev pronesený na půdě Westminsterské koleje v americkém Fultonu, ve kterém za přítomnosti prezidenta Trumana W. Churchill výstižně charakterizoval situaci v Evropě. Projev byl výstižnou analýzou situace v sověty kontrolovaném prostoru.

Výuková prezentace určená nejen pro hodiny dějepisu zahrnuje charakteristiku nejvýznamnějších palestinských hnutí. Popisuje okolnosti vniku organizací, jejich program a postoj k mírovému procesu.  

Atlantická charta, prohlášení prezidenta USA F. D. Roosevelta a britského ministerského předsedy W. Churchilla o společném postupu v probíhající válce; podepsána 14. 8. 1941. Sehrála významnou úlohu při vytváření společné protihitlerovské koalice a stala se jedním z prvních kroků k založení OSN.

Briand-Kellogův pakt, dohoda o zákazu války (s výjimkou války obranné) jako prostředku mezinárodní politiky, iniciovaná francouzským státníkem A. Briandem a americkým státním tajemníkem B. Kellogem; podepsaná 27. 8. 1928 v Paříži 15 státy, mj. i ČSR. K paktu se v krátké době připojilo 62 států, zůstal však pouhou deklarací, protože neměl ...

Dopis britského ministra zahraničí A. J. Balfoura, oznamující Lionelu Walteru Rothschildovi podporu na zřízení “židovské národní domoviny" v Palestině. Deklarace byla ve své době pokládána za velké vítězství sionismu. Arabové ji odmítali protože v ní spatřovali slib Británie rozdělovat zemi, která jí nepatřila. Deklarace neznamenala přímo...

Sovětsko-německý pakt o neútočení a přátelství, smlouva podepsaná 23. 8. 1939 v Moskvě J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem. SSSR a Německo se zavázaly upustit od jakéhokoli násilného aktu vůči sobě navzájem; zároveň měly oba státy udržovat vzájemný kontakt a výměnu informací o problémech společných zájmů. V tajném dodatku se určovaly sf...

Podmínky pro vstup do Kominterny (komunistická internacionála, Třetí internacionála) formulované Leninem na druhém kongresu 19. července - 7. srpna 1920. Aby byly přijaty do KI, všechny komunistické strany jednotlivých národů se musely podřídit zájmům moskevského centra a stát se tak vykonavateli politiky ruských bolševiků.

Programový dokument první vlády ČSR po 2. světové válce. Vyhlášen 5. 4. 1945 v Košicích. Vypracován na základě návrhů moskevského vedení KSČ. Proklamoval zahraničně politickou orientaci na SSSR, konfiskaci majetku Němců a Maďarů a zrádců, potrestání kolaborantů, rovnoprávný vztah Čechů a Slováků, zřízení národních výborů a zásadní změny v...

Slovenská republika rad, první pokus o nastolení diktatury proletariátu na území ČSR 16. 6. – 7. 7. 1919. Slovenská republika rad s centrem v Prešově byla vyhlášena na východním Slovensku v průběhu válečného stavu ČSR s Maďarskem, reprezentovaným Maďarskou republikou rad. Její vojska obsadila východní Slovensko ve snaze spojit se se sovět...

Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona, program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce. Dokument přinášíme v anglickém originálu, pro učitele se nabízí možnost jazykových ověření znalostí studentů nebo spolupráce při překladu s vyučujícím a...

Záznam z jednání mezi Josefem Tisem a Adolfem Hitlerem v Berlíně 13. března 1939. Výsledkem hitlerových snah zničit Československo bylo přinucení Tisa -pod pohrůžkou okupace Slovenska maďarskou a polskou armádou - k vyhlášení nezávislého slovenského státu.

Vídeňské arbitráže, řešily územní spory mezi Maďarskem, ČSR a Rumunskem. Arbitrážní rozhodnutí Německa a Itálie v první arbitráži z 12. 11. 1938 se týkalo jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi a přiznalo Maďarsku území o rozloze 12 000 km2 s 1 mil. obyvatel. (Druhá arbitráž z 30. 8. 1940 řešila maďarsko-rumunský spor o území Sedmihradska,...

Výnos Adolfa Hitlera ze 16. 3. 1939, kterým bylo území Čech a Moravy přičleněno k území Velkoněmecké říše. Protektorát Čechy a Morava (49 363 km2, 7 380 000 obyvatel) měl formálně autonomní správu, jeho vláda i státní prezident však byli podřízeni okupační moci. K zastupování zájmů Říše byl zřízen úřad říšského protektora v Čechách a na M...

Osm požadavků Heinleinovy Sudetoněmecké strany vůči československé vládě. Požadovaly zejm. vytvoření ohraničeného německého území v rámci ČSR, jeho samosprávu, uznání německé národní skupiny v ČSR za právnickou osobu a svobodu pro nacistickou propagandu. Zformulovány na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech.