Text popisuje stav ostravského školství v období komunismu, které bylo poznamenáno především průmyslovým charakterem oblasti, což způsobilo výrazné poddimenzování humanitního vzdělání.

Shrnující studie nabízí přehled nejzásadnějších událostí v dějinách Ostravy v letech 1953-1967. Zaměřuje se na projevy krize komunistického režimu, stabilizaci moci, utlumení represí, dopady průmyslové výroby na životní prostředí a všední život v uvolněnějších 60. letech.

Studie zachycuje nejzásadnější události roku 1989 v Ostravě, sleduje atmosféru před revolucí, během dramatických listopadových a prosincových dnů roku 1989 aí a také důsledky změny režimu.

Ostravský kulturní život byl po druhé světové válce a především po komunistickém převratu v únoru 1948 silně poznamenán ideologickým vlivy prosazovanými Komunistickou stranou Československa a nastupující totalitní mocí.

Studie přehledně shrnuje základní přehled událostí let 1968-1969 v Ostravě. Rekapituluje nárůst kritických a reformních tendencí v KSČ i ve společnosti, průběh "obrodného procesu", jeho násilné přerušení a počátky normalizace.

Ihned po válce došlo také v Ostravě k rychlému oživení sportovního života, které souviselo s potřebou odreagovat se po těžkých letech okupace. Popularitu si uchovala kopaná, hokej, lehká atletika a další sporty, které rychle získaly nové příznivce.

Studie shrnuje základní mezníky období normalizace v Ostravě, od prvních náznaků, přes upevnění moci konzervativního křídla KSČ, personální čistky a změny až po rekonstrukci dvacetiletí nehybnosti.

Studie přináší základní informace k dějinám Ostravy v letech 1945-1952. Popisuje osvobozování Ostravy, obnovu města, komunistický převrat v roce 1948 a jeho důsledky, budování těžkého průmyslu, represe proti odpůrcům režimu a politické procesy.

Prezentace doplňuje autorovu studii Ostrava době „normalizace“ (1969–1988) a přináší bohatý výběr dobových pramenů k danému tématu a období, především cenných fotografií z fondů Archivu města Ostravy.

Konec 60. let 20. století v Československu přinesl nejen značné uvolnění v politickém a veřejném životě, ale byl rovněž mimořádně příznivou dobou pro rozvoj umění a konfrontace s evropskou či světovou tvorbou. Jedním z plodů tohoto „tvůrčího kvasu“ se staly dva ročníky sympozií prostorových forem v letech 1967 a 1969 v Ostravě.