Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy osvětluje tragické okolnosti největší hromadné vraždy Čechů na sovětské Ukrajině, „popravy“ osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace v Žytomyru, k níž došlo 28. září 1938, na svátek patrona českých zemí svatého Václava.

Studie Mečislava Boráka přibližuje čtenářům neznámé válečné osudy Jana Borovce (1923-1944?), který jako ruský rozvědčík a radista skupiny Progress plnil jeden z nejvýznamnějších výzvědných úkolů v okolí Hitlerova "Vlčího doupěte" (Wolfsschanze). Tento dramatický příběh zůstal dlouhá léta české veřejnosti téměř neznámý.

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje osudy Čechů na Žytomyrsku v období sovětských politických represí v letech 1937 až 1938, kdy byli jako občané „cizího“ původu výrazně ohroženi. Také proto, že se koncem třicátých let dostali do vedení Žytomyrské oblastní správy NKVD velmi krutí lidé.

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 přehledně shrnuje jednotlivé fáze ve vývoji represivní politiky sovětského režimu od revoluce a občanské války, přes léta dvacátá až k hrůznému období Velkého teroru třicátých let 20. století. V textu jsou r...

Kapitola z knihy profesora Mečislava Boráka Moskevská pohřebiště. Češi a českoslovenští občané popravení v Moskvě v letech 1922–1953 popisuje jaké instituce se podílely na rozpoutání a chodu politických represí stalinské éry v Moskvě a také místa, kde byly oběti teroru pohřbívány a zpopelňovány. Uvádí rovněž životopisné medailony českých ...

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy je zasvěcena tragickým událostem ve Vinnycji, ukrajinském městě, které se stalo za Velkého teroru dějištěm masových poprav občanů sovětskými bezpečnostními orgány. Hromadné hroby však vydaly své svědectví ještě za války, v roce 1943.

Kapitola z knihy Mečislava Boráka Zatajené popravy popisuje události, které tragicky poznamenaly osudy Čechů na Ukrajině v době komunistické vlády. Především se zaměřuje na období občanské války a 20. let, likvidaci kulaků, hladomor, příprava, průběh a specifika Velkého teroru v 30. letech 20. století.

Studie profesora Mečislava Boráka se věnuje osudům ostravských Židů z transportů do Niska nad Sanem, popisuje okolnosti, za nichž se deportovaní ostravští Židé dostali do Sovětského svazu a snažili se najít své místo v sovětské společnosti, zmiňuje jejich tragické osudy spojené s dalšími deportacemi, vyhnanstvím a nucenou prací v sovětský...

Rostoucí nenávist nacistického režimu vůči Židům vyhnala statisíce z nich z postupně okupované Evropy až do nejvzdálenějších koutů světa. Na poslední chvíli tak unikli jisté záhubě i mnozí Židé z českých zemí. Značně exotickou destinací se pro skupinu československých Židů stal ostrov Mauricius, ležící na jižní polokouli v Indickém oceánu...

Studie Mečislava Boráka o daleké cestě Židů z Ostravska až do exotické Číny za záchranou před nacistickou hrozbou. Tyto dramatické události jsou dnes už málem zapomenutou epizodou z dějin 2. světové války.

Nabízíme k přečtení publikaci "Katyň – Paměť národa" vydanou Kongresem Poláků v ČR u příležitosti 70. výročí Katyňského zločinu. Obsahuje studii Mečislava Boráka o obětech z Těšínska, jejich seznam a také stručný přehled historie Sdružení Katyňská rodina v České republice z pera Józefa Pilicha.

Zločin spáchaný sovětskou bezpečností NKVD na polských důstojnících a policistech, jehož symbolem se stala Katyň, měl též své české a slovenské souvislosti.

Studie profesora Mečislava Boráka o prvním deportačním transportu Židů v Evropě z Ostravy do Niska nad Sanem.