Členové redakce Moderních dějin.cz se musí veřejně vyjádřit k tvrzení pracovníků ÚSTRu Jaroslava Pinkase (vedoucí Skupiny vzdělávání) a Vojtěcha Ripky (vedoucí Oddělení dokumentace) uvedenému v článku "Rozumět dějepisářům - učitelé o výuce soudobých dějin" (Dějiny a současnost 3/2013). Vyhodnocení některých dat z výzkumu neodpovídá skutečnosti a je dle našeho soudu nekorektní. Což je v případě vyhodnocení průzkumu, jehož se účastnilo 1593 učitelů („očištěný soubor“ 1542) a autoři jej sami charakterizují jako výzkum s "minimem nedůvěryhodných odpovědí", opravdu polítováníhodné.

Procenta, třetiny a čtvrtiny...

Při interpretaci dat průzkumu uvádějí autoři o českých učitelích toto: "Nejvíce ostatně využívají pro své přípravy materiály z České televize (3/4) a z portálu Moderní dějiny (téměř 1/3). Ve srovnání s ČT jsou méně využívány materiály Českého rozhlasu (29 %)."

 
Vzhledem k tomu, jaká konkrétní data jsou uvedena v tabulce ve Výzkumné zprávě Stav výuky soudobých dějin ze dne 25. 6. 2012, publikované na webových stránkách ústavu, považujeme výše citované tvrzení za nepochopitelné selhání. Při nahlédnutí do tabulky na str. 26 jsme zjistili, jak v procentech odpovídali učitelé na otázku Jak často při výuce moderních dějin či při přípravě na hodiny využíváte výstupy těchto institucí? 

1. Při pohledu na odpovědi učitelů je zřejmé, že v případě odpovědi Často je portál Moderní dějiny.cz zcela zřejmě nejčastější učitelskou odpovědí.
2. V případě součtu odpovědí Často a Méně často, který se stal zřejmě podkladem tvrzení autorů ve zmíněném článku, je opravdu nejčastěji uváděna Česká televize - součet 75% (tedy 3/4). Na druhém místě je portál Moderní dějiny - součet 73% - což rozhodně není "téměř 1/3", jak autoři uvedli v textu. U Českého rozhlasu autoři opět součet uvedli správně (29%). Na kompletní zprávu odkazujeme kliknutím výše, kopie celé stránky s tabulkou odpovědí je ve fotogalerii článku, výřez se zmiňovanými daty nejčastěji uváděných institucí publikujeme pro názornost přímo v článku.

Překvapení výzkumné zprávy

Takto prezentované údaje z výzkumu založeného na empirických zjištěních a konkrétních datech, publikované navíc v respektovaném historickém časopise sledovaném učiteli dějepisu, nás nemile překvapily a následně přivedly k pročtení a později rovněž hlubšímu prostudování celé výzkumné zprávy s ohledem na portál Moderní dějiny.cz i výstupy našeho občanského sdružení. Bohužel jsme v již zmíněné Výzkumné zprávě Stav výuky soudobých dějin ze dne 25.6.2012, kterou pro Ústav pro studium totalitních režimů připravila společnost Factum Invenio, podobně neseriózní tvrzení objevili také. Autoři zprávy v ní samé nejsou uvedeni, není tedy zřejmé, zda ji vytvořili na základě rozboru dat zaměstnanci Factum invenio či samotného ÚSTRu.

Například na str. 10 výzkumné zprávy se v oddíle Hlavní zjištění II. - Téma: Kontext výuky uvádí doslova toto: "Učitelé využívají pro svou přípravu a výuku moderních dějin nejhojněji výstupy z České televize, internetu, Památníku Terezín a Ústavu pro studium totalitních režimů." Při vědomí nutnosti pečlivě dodržovat přesnou terminologii v didaktice i ve výzkumech, kterou by jistě autoři zprávy měli zastávat a respektovat, je to opět minimálně zarážející fakt. V tomto tvrzení se již název vzdělávacího portálu ("stránky") Moderní dějiny.cz neobjevuje vůbec a je zaměněn za nic neříkající termín "internet". Přitom výčet institucí pro tuto otázku v dotazníku byl naprosto konkrétní a uváděl mezi "institucemi" doslova Stránky www.moderni-dejiny.cz (což je ve stejné zprávě uvedeno i na straně 26). A tuto konkrétní "stránku" učitelé v dotazníku ve zveřejněných procentech uvedli. Vybírali z nabízených možností a zvolili portál Moderní dějiny.cz. Proč tedy autoři zprávy ve vyhodnocení odpovědi na otázku Jak často při výuce moderních dějin či při přípravě na hodiny využíváte výstupy těchto institucí? jednu vybranou odpověď zaměnili za zobecňující název je naprostou záhadou. Pokud bylo záměrem tazatelů zjišťovat místo konkrétní instituce pouze obecně médium či typ instituce, mělo by tedy být analogicky na místě ČT uvedeno "televize", místo ÚSTRu "ústav" atd. Obecně deklarované "informační zdroje" pro přípravu učitelů měli však respondenti uvést na jiném místě v odpovědi na jinou otázku (její vyhodnocení je k dohledání na str. 14-15 citované zprávy).

Některé konkrétní odpovědi učitelů z dotazníku nebyly vyhodnoceny v této zprávě vůbec, např. účast učitelů na vzdělávacích seminářích / kurzech jednotlivých konkrétních institucí. Zájemce si je tedy musí vyhodnotit sám ze souboru dat Stav výuky soudobých dějin.

Otázka v dotazníku zněla takto: "Jmenujte ty (kurzy), které byly zaměřeny na moderní dějiny po roce 1945? Vyjmenujte, prosím, názvy kurzů a pořádající instituce." Jako neziskovou organizaci, která několik let vzdělává učitele, nás kupříkladu vyhodnocení této konkrétní informace jako zpětná vazba a určitý náhled na dopad naší činnosti zajímá. Ve výzkumné zprávě se dočteme na již citované str. 10 pouze toto: "Největší procento pedagogů (17 %) se v uplynulých třech letech zúčastnilo dvou nebo tří kurzů v rámci svého dalšího vzdělávání. Vyskytly se stížnosti, že někdy se tyto kurzy ruší pro nedostatek zájmu."  Autoři vyhodnocení uvádějí na str. 24 téže zprávy doplnění: "Vzhledem k velkému rozsahu různých výpovědí o absolvovaných kurzech a pořádajících institucích zařazujeme odpověď na tuto otázku (D5) do datového souboru." V tomto konkrétním případě tedy není zřejmé, proč tuto skutečnost autoři výzkumu u učitelů vůbec zjišťovali, když ji sami nevyhodnotí a odsunou zájemce do datového souboru, který si musejí v tomto případě nepochopitelně probrat a vyhodnotit sami. Zpracovat zmíněný "velký rozsah" (vytištěná tabulka s odpověďmi na tuto konkrétní otázku má 16 stran A4, na každé je cca 20 řádků) bylo jistě možné, v objemu analyzovaných dat celého výzkumu je to jen malá dílčí položka. Jako zvědaví vyhodnocovatelé amatéři jsme měli za hodinu základní údaje z tabulky zpracovány. Nečekaným překvapením byla skutečnost, že nejvyšší počet respondentů uvedl ve svých odpovědích jako pořádající instituci naše občanské sdružení. V této souvislosti musíme zmínit skutečnost, že PANT není jako nezisková organizace pravidelně a stále financován z veřejných zdrojů, své aktivity realizuje na bázi dlouholeté dobrovolnické práce a dílčích grantových projektů, které jeho členové podávají a následně naplňují.

Závěrečné shrnutí

Vzhledem k tomu, že byl tento rozsáhlý výzkum hrazen z veřejných prostředků, jeho výstupem je ucelený soubor dat od početně významného vzorku respondentů a patronát nad výzkumem mělo ministerstvo školství, je minimálně znepokojující, jakou kvalitu tato "analýza" založená na konkrétních datech má. Jelikož takové zacházení s daty vnímáme jako nekorektní, cítíme jako nezávislá občanská iniciativa, která výsledky své práce může v současnosti srovnávat s výstupy státem financovaných institucí, potřebu reagovat a veřejně požádat autory článku i citované zprávy o vysvětlení.

Ve fotogalerii k článku reprodukujeme základní texty z článku, z výzkumné zprávy i souboru dat.