Bohdan Holomíček
V souvislosti s tvorbou Bohdana Holomíčka se často mluví o fotografickém deníku. Lidé, místa a události se stávají součástí jeho nekonečného příběhu o minulosti zpřítomňované fotografií a v obrovském počtu okamžiků, které zachycuje, se rýsuje subjektivní pohled na nedávné české dějiny. Bohdan Holomíček nafotil nespočet nejrůznějších lidí, od těch úplně obyčejných až po ikony disentu. V sedmdesátých letech se seznámil s Václavem a Olgou Havlovými a stal se dokumentátorem společenských a kulturních událostí na Hrádečku i jinde. Dlouhodobě se věnuje také divadelní fotografii. Od sedmdesátých let spolupracoval s Divadlem Na tahu, později s Divadlem Na zábradlí, Činoherním klubem, Švandovým divadlem, Divadlem Komedie, Ha Divadlem, divadlem v Ústí nad Labem, v Hradci Králové, v Pardubicích a v neposlední řadě s Národním divadlem, kde dokumentoval i prostředí zákulisí, dílen a provozu divadla. Nezaměnitelný způsob instalování a popisování fotografií se stal součástí Holomíčkova autorského rukopisu. Od konce sedmdesátých let vystavuje nazvětšované fotografie v řadách vedle sebe a nad sebou a vytváří tak "mozaiky" obrazů, které fungují jako celky. Tento způsob instalace vytváří fotografiím podmínky, ve kterých se rozvíjejí jejich další životy… (Zdroj: artlist.cz)

Tomki Němec
Patří k předním českým fotografům. Začal se prosazovat v osmdesátých letech minulého století, především na české neoficiální fotografické scéně. V letech 1989–92 byl oficiálním fotografem prezidenta Václava Havla a v období let 1997–2003 byl přizván k tomu, aby dokumentoval oficiální život prezidenta jako jeden z členů nově vytvořeného týmu fotografů. V roce 2001 vydal knihu, která přinesla výběr snímků z Havlova prvního prezidentského období. Dvakrát byl oceněn v soutěži World Press Photo. V letech 2009–2014 fotografoval Karla Schwarzenberga a dokumentoval kampaň první přímé volby prezidenta v České republice. Publikuje v českých a zahraničních periodikách a vydavatelstvích, spolupracuje s nadacemi v neziskovém sektoru, podílí se na grantových projektech a výstavách. Černobílé dokumentární fotografie, na nichž je založena jeho volná tvorba, vznikají v České republice i v zahraničí. Téměř vždy je jejich námětem „obyčejný“ člověk v každodenních situacích, které vypovídají o jeho osobním údělu, ale i o dějinách a politice, které na něj doléhají.

Vše o výstavě a doprovodném programu najdete ZDE