Projekt Dopisy z Prahy 1939-1941 je věnován uspořádání a vydání sbírky dopisů z prvních let války, které si posílali Paula Froehlich se svým synem Erwinem z tzv. Protektorátu Čechy a Morava a Paulina dcera Irma Czerner, která spolu s manželem a malým synkem odcestovala do USA. Paula spolu s Erwinem pečovala o své dvě malé vnučky – dcery Irmy, které nedostaly povolení k odjezdu. Babička píše tak, aby cenzura dopisy pustila, a přitom aby adresátka dostala co nejvěrnější obraz reality. Přes toto obtížné zadání dopisy podávají věrný a působivý obraz o každodenním životě židovské rodiny na počátku holocaustu, o tom, jak proměny politické a průběh války pozvolna proměňovaly rodinný život, jeho podmínky a okolnosti. Tato těžká skutečnost setrvává spíše v podtextu a na povrch vystupuje příběh, malé události dětského života, pokroky v učení, ve zvládání zdvořilosti, vše, co může vzdálenou maminku zajímat a čím může svou dceru babička potěšit. Nakonec se podaří velká věc – děti dostanou povolení vycestovat. Babička v psaní dopisů a v pokusech o záchranu pokračuje. Náhle dopisy končí. Babička byla deportována, udušena, spálena. Literatura o Holocaustu je dosti bohatá, přesto tato knížka stojí za vydání, přináší nové téma nově zpracované. Příběh je vyprávěn podobou jakési reportáže, nad těžkým tématem se klene osobnost staré paní, nadaná noblesou, statečností a schopností vyprávět vtipně, roztomile. Text působí velmi silně a jímavě. Cílem je obohatit literaturu faktu o malý dokument, nové poznání a zároveň poskytnout zadostiučinění, pietu a soucítění. Kniha nabídne nový, velmi lidský pohled a bude i vhodným doplněk učebnic.

Sbírka dopisů již vyšla v anglickém překladu s komentářem dvou editorek, původních dívek: Raya Czerner Schapiro a Helga Czerner Weinberg (Letters from Prague 1939-1941, první vydání v roce 1991, vydáno Academy Chicago Publisher). Pro české vydání bude komentář přeložen do češtiny, dopisy jsou vyhledávány v originále (původně psány většinou německy, s českými vsuvkami) a budou přeloženy do češtiny. Texty psané kurentem budou svěřeny odborníkům k přepsání a překladu. Výsledná publikace bude distribuována jak v tištěné tak elektronické podobě.
Iniciátorkou a zaštiťující osobou projektu je paní Helena Klímová, skupinová analytička, psychoterapeutka a publicistka. Redaktorkou a editorkou českého vydání je Mgr. Kateřina Čapková v současné době působící na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. České vydání bude také obohaceno o dohled a úvodní slovo pana Andrewa H. Shapiro, pravnuka Pauly Froehlich, současného velvyslance USA v České republice. Pan Ondřej Kafka (Impax, spol. s.r.o.) a pan Martin Mařík (nakladatelství Pasparta Publishing, s.r.o.) se ujmou grafického a vydavatelského zpracování textu.

Recenzi na knihu si přečtěte ZDE

Elie Wiesel: Svítání (L'AUBE, Editions du Seuil, přel. Alena Smutná)
Eliezer Wiesel se narodil r. 1928 v rumunském Sighetu v Sedmihradsku. Vyrostl uprostřed velmi tradiční židovské komunity, již v útlém dětství se mu dostalo náboženské výchovy. Intenzivní víra v Boha byla samozřejmostí.  V roce 1944 byl celý židovský Sighet deportován do vyhlazovacího tábora. Elie Wiesel jako zázrakem přežil. V roce 1945 skončil v jednom francouzském sirotčinci a v roce 1948 začal studovat na Sorbonně. Později přesídlil do USA a tam začal působit v mezinárodním židovském hnutí. K psaní o zkušenostech z koncentračního tábora Elieho Wiesela pobídl francouzský nositel Nobelovy ceny za literaturu Francois Mauriac. Novela Svítání navazuje na Noc (česky vyd.Sefer 2007), první díl volné trilogie. Děj novely Svítání se odehrává těsně po druhé světové válce, před vznikem státu Izrael. Osmnáctiletý přeživší Elíša je členem skupiny bojující proti Britům v Palestině, kteří ji z pověření OSN spravují. Příběh je plný retrospektivních scén, občas mrtví hovoří s živými a ztrácí se hranice mezi chasidskou legendou a skutečností. Tématem Svítání je dilemma: zda ve válce dovoleno zabít nevinného... a toto dilemma řeší Elíša, který právě takové strašné nebezpečí sám přežil... Edice Irene Press požádala o úvod k této novele Robiho Friedmana. Robi Friedman je přední izraelský psychoanalytik a skupinový analytik se značnou vlastní zkušeností v obranných složkách armády. V současné době je prezidentem GASI – Group Analytic Society International.

Cílová skupina
- široká veřejnost, od studentů po seniory, převážně SŠ a VŠ, napříč sociálním spektrem, čtenáři všech druhů literatury, od beletrie po vědecké publikace
- odborná veřejnost – spíše s humanitním zaměřením, historici, novináři aj.