Cenu Evy Vláhové za svědectví o komunismu 50. let pravidelně získávají nejzajímavěji zpracované práce na téma osudů československých občanů pronásledovaných komunistickým režimem v 50. letech 20. století, které jejich autoři přihlásili do soutěže Příběhy 20. století. Vyhodnocení prací s touto tematikou a určení vítězů připadá každoročně členům Občanského sdružení PANT. Tři ocenění studenti získávají pamětní diplom a finanční prémii.

Donátorům ceny Ceny Evy Vláhové Janě a Tonymu Švehlovým z USA moc děkujeme za podporu a velkorysost!

EVA VLÁHOVÁ, rozená Rettová (25. listopadu 1943 - 19. dubna 2013)
Narodila se a dětství prožila v Ostravě, jedenáctiletou střední školu vychodila v Ostravě-Porubě. V roce 1954 byl zatčen a v politickém procesu odsouzen její otec Ladislav Rett, absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy, sociální demokrat, v letech 1945-1948 přednosta právního oddělení OKD v Karviné. Odsouzen byl k jedenácti letům vězení pro trestný čin velezrady. Údajně se měl pokusit rozvrátit lidově-demokratické zřízení. Trest si odpykal v uranovém lágru Příbram-Bytíz, ve věznicích Leopoldov a Pankrác. Domů se vrátil s podlomeným zdravím na amnestii v roce 1960. Po maturitě Eva nastoupila k Vítkovickým stavbám jako kreslička a neustále bojovala s cejchem dcery politického vězně. Vlastně až do otcovy první dočasné rehabilitace v roce 1969. Eva nakonec vystudovala při zaměstnání večerně abiturientský kurz s maturitou na Průmyslové škole stavební, po mateřské změnila zaměstnání a v letech 1974-1999 byla zaměstnána na Severomoravském ředitelství spojů, odkud odešla do důchodu. Eva Vláhová, dcera politického vězně 50. let spolu s Janou Švehlovou-Roubíkovou a dalšími ženami s podobnými osudy v dětství založily sdružení Dcery 50. let, jehož byla právě Eva dlouholetou předsedkyní. Byla rovněž členkou výboru ostravské pobočky Konfederace politických vězňů.

Dcery 50. let
Občanské sdružení, jehož vznik iniciovalo první setkání dcer politických vězňů komunistického režimu s emigrantkou Janou Švehlovou-Roubíkovou. Ta dokumentovala osudy dcer ve formě rozhovorů pro svou disertační práci na washingtonské univerzitě. Od té doby se začaly dcery politických vězňů pravidelně setkávat a jejich řady se postupně rozšiřovaly. V roce 2008 utvořily občanské sdružení a hledaly cesty, jak své zkušenosti předávat dalším generacím. Začaly navštěvovat besedy na školách, natáčet audiovizuální rozhovory. Jejich filmový projekt byl oceněn zlatou hvězdou v Bruselu v roce 2008. Dcery 50. let mají také svou webovou stránku.

Ve čtvtek 10.12. 2009 u příležitosti Dne lidských práv v rámci II. ročníku konference "I mlčení je lež aneb jak učit o období komunismu" slavnostně předali hosté a členovcé PANTu předsedkyni Občanského sdružení Dcery 50. let Evě Vláhové Cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Výbor pro udělení ceny tak ocenil nejen činnost paní Evy a Dcer 50. let, ale všech dětí politických vězňů, které dnes vydávají svědectví o nelidskosti komunistického režimu ve vztahu k rodinám odsouzených. Článek o udělení ceny a rozhovor s paní Evou si přečtěte ZDE.