Expresionistický básník, prozaik a pařížský dopisovatel Lidových novin Richard Weiner se osobitě vypořádal s anketou Peroutkova týdeníku Přítomnost. Použil stylistický úskok, když nenapsal proč komunistou není, nýbrž kdy se jím stane.

Jeden z nejvýznamnějších československých novinářů 20. století Ferdinand Peroutka vydával kritický týdeník Přítomnost. V prvních číslech Peroutka publikoval dvě statě věnované fenoménu komunistického hnutí v Československu a ve světě. Napadlo jej, že by bylo podnětné, aby se ke stejnému tématu vyjádřili i další přední intelektuálové. Vzni...

Jaroslav Kallab - právník, který znal svůj obor jak z akademického prostředí, tak ze soudní praxe. Působil jako vyšetřující soudce pro mladistvé, kritizoval tehdejší sociální poměry jako bídné a působící utrpení v nejnižších sociálních vrstvách. Na mušku si bere bezohlednost buržoazie, která často podniká na úkor druhých. Ovšem komunismus...

Historik, politik, žurnalista, člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku - proč nejsem komunistou? - odpovídá historicko-náboženským exkurzem, v němž si na pomoc bere novozákonní citace, kroniky a historické prameny k husitství, zvláště pak táborské. Kromě historické zkušenosti vychází i ze svých osobních vzpomínek, kdy byl svěd...

Spisovatel, buřič a básník Fráňa Šrámek na tuto světonázorovou otázku v Peroutkově Přítomnosti v roce 1924 odpovídá následujícím způsobem. "Jsem již letitý individualista. ...Slyším raději slovo svoboda než diktatura." Šrámkův přístup je opravdu svobodomyslný, pranýřuje komunistickou žurnalistiku za zkreslování faktů a označuje ji za hrub...

Lékař československých legií v Rusku, spisovatel a dramatik František Langer byl osloven, aby do Peroutkovy Přítomnosti napsal esej o svém přístupu ke komunistickému světonázoru. Psal se rok 1924. Langer ve svém zamyšlení staví na svých zkušenostech z Ruska, kdy varuje před brutalitou a krvavým průběhem bolševického převratu. Dokazuje nep...

Ladislav Procházka se k otázce, kterou mu položila Peroutkova Přítomnost v roce 1924, postavil nevšedním způsobem. Lékař, politik, spisovatel a skladatel Ladislav Procházka se prohlašuje za komunistu. Je podle svého mínění komunistou srdcem a vírou, nikoli stranickou příslušností. Procházka je svým založením idealista. Tvrdí, že i Kristus...

Všestranně nadaný Josef Čapek se vypořádal s o tázkou "Proč nejsem komunistou?" citově, srdcem tvůrce zavrhuje komunismus. Neboť lidé, kteří mají příliš volného a svobodného ducha a jsou tedy nepřekonatelně náchylní k individualismu, byli by pro komunismus snadno nebezpečně kacířským živlem a brzo by porušili jeho fazónu. ...

Koptova odpověď na tuto otázku, zveřejněná v týdeníku Přítomnost v roce 1924, je velmi originální. Oceňuje různé přístupy dosavadních účastníků polemiky (K. Čapka, F. Šrámka, F. Langera a L. Procházky). Jako dobrý znalec komunistického učení o beztřídní společnosti a závadnosti soukromého vlastnictví napadá tuto doktrínu nesouhlasem, zalo...

Spisovatel a publicista Karel Čapek, tento citlivý a přemýšlivý pozorovatel společnosti, měl silnou potřebu se na stránkách Peroutkovy Přítomnosti vyjádřit v roce 1924 k zásadní politické otázce: Proč nejsem komunistou. Přistupuje k ní velmi lidsky, silně sociálně. V odpovědi na ni vyjadřuje svůj soucit a pochopení s trpícími, vyhlašuje n...

Socialistické hnutí československých občanů patřilo spolu s Československým hnutím za demokratický socialismus a Hnutím revoluční mládeže mezi první významné opoziční skupiny normalizačního Československa.  

Unikátnost brožury s oslavnou básní Jiřího Kupky o T. G. Masarykovi spočívá v tom, že není klasicky vytištěna, nýbrž plasticky vytlačena do podkladového papíru. Nejde však o klasický slepecký tisk braillovým písmem, ale o protlačení písmen latinské abecedy v jejich obvyklém tvaru. Kuriózní tisk je zároveň příkladem oslavné aureoly, která ...

Přečtěte si kvalitní digitální kopii publikace Ministerstva vnitra - Odboru pro politické zpravodajství "Lidice: Čin krvavého teroru a porušení zákonů a základních lidských práv" z roku 1946.

Dopis Natálie Gorbaněvské* šéfredaktorům Rudého práva a jiných komunistických a dalších novin v Evropě a USA obsahující žádost o otištění informace o demonstraci proti okupaci Československa dne 25.8. 1968 na Rudém náměstí v Moskvě.

Bezuzdná drzost, s níž nepříjemný prťavý apoštol štváčů pozvolna vyrůstal v démona, i nechápavost jeho krotitelů, jimž vždy příliš pozdě došlo, co právě vlastně řekl nebo udělal... Portrét Hitlera a líčení jaho cesty k moci čtěte ze vzpomínkové knihy Sebastiana Haffnera.

Polodiktatura ve jménu demokracie, vytvořená na obranu před pravou diktaturou - zastrašování vlastních přívrženců, vytunelování vlastních pozic, přivykání nesvobodě...  Čtěte ze vzpomínkové knihy Sebastiana Haffnera.

Hákový kříž nebyl do německých mas vyražen jako do vzpírající se, zato však tvarovatelné, pevné substance, nýbrž jako do beztvarého, poddajného kašovitého těsta. Ze zrady protivníků a pocitu bezmoci, slabosti a hnusu, který vzbuzovala, se zrodila třetí říše...  Čtěte ze vzpomínkové knihy Sebastiana Haffnera.

Tři kopie dokumentů s textem dopisu Jana Palacha, který zanechal v aktovce na místě svého činu. Příloha obsahuje kopii dopisu psaného Palachem a dva letáky s přepisem textu.  

V dekádě mezi lety 1914 a 1924 téměř všechno zachvátil chaos a rozpad, ti mladší už nevyrůstali do světa s pevnými zvyklostmi nebo tradicemi... Čtěte ze vzpomínkové knihy Sebastiana Haffnera.

Protikomunistická organizace Světlana byla jednou z největších odbojových organizací v rámci třetího odboje. Jejími členy byly asi tři stovky lidí, kteří se zařadili do jednotlivých skupin. Štáb Světlany byl vytvořen v lednu 1949 se sídlem v Komořanech. U jeho zrodu stáli Antonín Slabík, Rudolf Lenhard a Bedřiška Slavíková, švagrová Anton...