Zrůdné "zvláštní vydání" Rudého práva z pera redaktora Stanislava Oborského a tiskového tajemníka ministerstva vnitra Jana Kováře, kteří se skrývali pod pseudonymy Karla Janíka a Oty Staníka. Propagandistická reakce na protesty československé veřejnosti 21. srpna 1969 v den ročního výročí okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

Projděte si digitalizovaný výtisk týdeníku Beseda naší rodiny ze dne 19. 3. 1948, která se věnuje pouze jedné události - smrti, pohřbu a vzpomínce na Jana Masaryka, který zemřel 10. 3. 1948.

Prolistujte digitalizovaným vydáním periodika Československá demokracie ze dne 14. 3. 1948, jehož hlavním tématem je čtyři dny stará událost - smrt Jana Masaryka, jeho pohřeb, celoživotní práce a působení.

Nahlédněte do digitalizovaného výtisku časopisu Květen ze dne 11. září 1948, jehož stěžejním tématem je úmrtí Edvarda Beneše 3. září 1948, jeho veřejné působení během války a po ní, časopis dále obsahuje další články v pravidelných rubrikách.

Prolistujte si digitalizovaný výtisk deníku Nová svoboda ze dne 31. 3. 1953. Toto vydání periodika, vydávaného KSČ pro ostravský region, se věnuje především probíhající měnové reformě. Ta vzbudila mezi obyvatelstvem veliký odpor, jelikož je připravila o velkou část úspor.

Prohlédněte si digitalizovaný výtisk časopisu Beseda venkovské rodiny ze 20. 3. 1953, který je stejně jako číslo předcházející, věnované smrti Stalina, monotematicky věnovaný smrti Klementa Gottwalda 14. 3. 1953.

Prohlédněte si digitalizovaný výtisk časopisu Beseda venkovské rodiny ze dne 13. 3. 1953, který reaguje na smrt Josifa V. Stalina 5. 3. 1953 a věnuje celý obsah právě jeho osobě.

Prolistujte si digitalizovaným výtiskem časopisu Vývoj ze dne 30. 4. 1947. Šéfredaktorem tohoto čaopisu, který vycházel pod hlavičkou lidovců, byl Pavel Tigrid, časopis samotný se pak soustředil zejména na současné dění domácí i zahraniční a byl zaměřen na mladší čtenáře.

Předkládaná digitalizovaná kopie Nového slova ze dne 27. května 1945, listu národních socialistů, poskytuje náhled do událostí v Československu krátce po skončení 2. světové války v Evropě a nabízí tak pohled na to, jak se země postupně vzpamatovávala z následků konfliktu.

Přečtěte si digitalizovaný výtisk periodika Československá demokracie ze dne 15. května 1945, který tedy vyšel pohý týden po skončení bojů v ČSR a umožňuje proto vytvořit si komplexnější obraz o tom, jak to vypadalo v zemi těsně po skončení válečných běsů.

Nahlédněte do digitalizované kopie výtisku Nového slova ze dne 15. 5. 1945. Tetno výtisk periodika vydávaného národními socialisty zdařile ilustruje dění v Československu pouhý týden po skončení bojů 2. světové války v Evropě - především počátek obnovy zdevastované země.

Nahlédněte do digitalizovaného výtisku periodika československých národních socialistů, Nového slova, ze dne 30. 5. 1945. Noviny, které vyšly necelé dva týdny po skončení bojů 2. sv. války v ČSR a Evropě, poskytují vhodné doplnění představy o tom, jak vypadalo veřejné dění v Československu krátce po válce a jak se země vzpamatovávala z ná...

Začtěte se do časopisu Svět práce ze dne 18. října 1945. Tento výtisk, který vyšel zhruba půl roku po skončení 2. světové války v Evropě, vám díky širšímu rozsahu oproti deníkům podá komplexnější přehled o stavu poválečného Československa, politickém dění v ČSR i v zahraničí, ale také např. o kultuře.

Prohlédněte si mimořádné vydání Nové svobody, periodika vydávaného Komunistickou stranou Československa na Ostravsku. Prezentované číslo vyšlo 27. 5. 1946, tedy den po volbách do Ústavodárného shromáždění, kterým se především také věnuje.

Prolistujte digitalizovaným výtiskem Činu, periodika s podtitulem Zemský orgán československé sociální demokracie, ze dne 31. 3. 1946, obsahující rozličná témata od dozvuků války (soud s K. H. Frankem) přes povídky až po regionální Čin moravského Slovácka.

Prohlédněte si digitalizovaný výtisk 1. čísla II. ročníku Českého domova ze dne 20. 9. 1945 s podtitulem Vlastivědný časopis pro mládež.

Poté, co 4. prosince 1924 Karel Čapek publikoval v revue Přítomnost  svou stať "Proč nejsem komunistou?", zareagoval na ni ostře reportér Rudého práva Josef Hora. Na Karlu Čapkovi neměla zůstat nit suchá. Hora se do Karla Čapka pustil s vervou vpravdě agitátorskou. Je jistě zajímavé sledovat, jestli proti článku Karla Čapka použil argumen...

Podobně, jako zareagoval redakční kolega z Rudého práva Josef Hora, zvedl pomyslnou rukavičku souboje i Ivan Olbracht. Ve svém článku pranýřuje spisovatelskou anketu v revue Přítomnost, ve které spisovatelé a intelektuálové odpovídali na otázku: "Proč nejsem komunistou?". Vytýká jim alibismus jejich obhajoby individualismu, ideovou vypráz...

Ve stylu Perských listů píše Stanislav Kostka Neumann fiktivní dopis jistého Sáši, který koresponduje z Prahy do Moskvy. Článek vyšel v časopise Reflektor a má jít o jakousi "parodii" prvorepublikových poměrů. Ve skutečnosti jde o stylizovanou odpověd a kritickou polemiku s anktetou v Peroutkově týdeníku Přítomnost, v níž přední intelektu...

Genetik zabývající se filozofií a vývojem vědy byl osloven Peroutkovým týdeníkem Přítomnost, aby se vyjádřil na aktuální politické téma. Ve své filosoficky laděné odpovědi neguje komunismus pro jeho zavrhování individuality a hmotného vlastnictví. Jaroslav Kříženecký postupně argumentuje, proč nevěří ve správnost komunistické teorie ani v...