Moderní-Dějiny.cz

Jaroslav Kallab - Proč nejsem komunistou

Publikováno: 1.7.2013, Aktualizováno: 7.7.2013 10:04

Jaroslav Kallab - právník, který znal svůj obor jak z akademického prostředí, tak ze soudní praxe. Působil jako vyšetřující soudce pro mladistvé, kritizoval tehdejší sociální poměry jako bídné a působící utrpení v nejnižších sociálních vrstvách. Na mušku si bere bezohlednost buržoazie, která často podniká na úkor druhých. Ovšem komunismus jako ideologii jednoznačně odsuzuje, pro její mechanizující přístup ke společnosti a realitě, špatné pochopení významu práce a pro slepý dogmatismus.

 

Jaroslav Kallab - Proč nejsem komunistou

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Ferdinand Peroutka založil na začátku roku 1924 týdeník Přítomnost přivítaný tehdy i prezidentem T. G. Masarykem. Na konci prvního ročníku a na začátku druhého uveřejňuje Peroutka anketu nazvanou Proč nejsem komunistou. Napsali mu do ní přední čeští spisovatelé a intelektuálové - Josef a Karel Čapek, Jan Herben, František Langer, Josef Kopta, Fráňa Šrámek, Ladislav P. Procházka, Jaroslav Kallab, Jaroslav Kříženecký i Ferdinand Peroutka, který se na anketě podílel nepřímo svou statí o komunismu.
Proč jsem a proč nejsem komunistou? Odpovědi prvorepublikových osobností upoutávají svou otevřeností, věcnými argumenty a stále platnými soudy.

Kniha Proč nejsem komunistou, jejímž editorem je Jaromír Hořec, doprovázená fotografiemi účastníků ankety, byla v minulém období „normalizace“ opsána ve strojopisné řadě České expedice. V roce 1990 vyšla knižně a oslovuje i naši současnost. Byla doplněna i odpovědmi komunistických publicistů Josefa Hory, Ivana Olbrachta a St. K. Neumanna. Takže tím diskuse dostává plastický tvar a vybízí čtenáře, aby si udělal sám své závěry.

Prof. JUDr. Jaroslav Kallab, profesor Právnické fakulty (obor trestní právo a řád a dějiny právní filozofie) 1919-1942, 1927-28 rektor MU; 1920-21, 1929-30, 1937-38 děkan Právnické fakulty MU. V roce 1919 byl jmenován řádným profesorem dějin právní filozofie a práva i řízení trestního na MU v Brně. Založil a vybudoval při právnické fakultě Ústav kriminologický, jehož byl dlouhá léta ředitelem. V roce 1932 se stal řádným členem ČAVU a působil též jako dopisující člen KČSN. Kromě vědecko-pedagogické činnosti se angažoval v oblasti trestního práva pro mladistvé. Byl autorem vládního návrhu zákona o trestním soudnictví nad mládeží předloženého v r. 1930. Ve svých pracích se profiluje jako právní filozof a teoretik dějin právní filozofie.

Jaroslav Kallab: Proč nejsem komunistou? Přítomnost 1, 1925, č. 52, 8. L, str. 818-819

Jaroslav Kallab
PROČ NEJSEM KOMUNISTOU?

Otázka v této anketě nadhozená předpokládá řešení předběžné otázky, totiž proč bych měl býti komunistou. Neboť jistě si otázku „Proč nejsem komunistou?“ nedá nikdo, kdo by aspoň určitou stránkou komunismu se necítil lákán.
Tedy; Proč bych měl býti komunistou?

Především proto, že dnešní společenský řád není ideální, že přináší s sebou pro mnohé utrpení zhola zbytečná. Myslím na bídu dětí opuštěných, týraných, vadných, na lidové nemoci, zasahující svými hospodářskými důsledky celé rodiny, na bezútěšné stáří osob k práci neschopných, na nezaměstnanost těch, kteří schopni a ochotni pracovat, musí se svými rodinami strádat, zatímco se kolem nich šíří bída proto, že práce, jež by mohli vykonati, zůstávají nevykonány. Viděl jsem jako vyšetřující soudce a jako člověk, zabývající se sociální péči o mládež, formy „života“, jež ve snách mě děsí a pro něž; v nejšťastnějších mých chvílích, když nechám všeho a hraji si se svým čtyřletým synkem, mne někdy přepadá hrůza, pomyslím-li, že ne-li on, snad jeho děti, zvlášť dcery, budou tak žít a umírat, jak jsem viděl žít a umírat. A přitom vím, že by stačilo trochu, neřeknu ani dobré vůle, nýbrž prozíravosti, aby tyto obavy byly stejně bezdůvodné jako obava, že mí vnuci budou prodáni do otroctví, upáleni jako kacíři nebo čarodějnice, že budou uštváni psy svých feudálních pánů, nebo za nepatrný poklesek umrskáni nebo čtvrceni.

Druhý důvod, proč bych měl býti komunistou, jest, že nejsem rozhodně nadšen dnešní buržoazií. Nevytýkám jí její bohatství ani pohodlí, v němž žije. Naopak, mám radost, vidím-li, jak dnešní stav civilizace umožňuje, aby jezdili v autech a zvláštními vlaky, aby bydlili v pohodlných hotelích a vilách, aby se obklopovali věcmi krásnými a příjemnými. Lidé, kteří toho všeho potřebují, aby mohli rozvinouti maximum energie, jíž zase je třeba, má-li se udržeti v chodu a říditi složitý stroj dnešního hospodářského života tak, aby umožňoval a usnadňoval život největšího počtu osob. Avšak štítím se lidí, kteří požívají všech těchto výhod, ač vědí, že je kupují za snižování životnosti, za brždění hospodářského stroje, že jejich přepych znamená hlad a strádání mnohých. Mám pak za zlé dnešní buržoazii, že nečiní rozdílu mezi těmito dvěma druhy lidí, mezi rasou těch, kteří vydělávají, aby mohli pracovat, tvořit, množit život, a těch, kteří pracují proto, aby vydělávali pro své bezcenné já. Naši dědové ještě přesně rozeznávali mezi poctivým řemeslníkem, jenž přivedl svou živnost k rozkvětu a získal tak majetku, a lichvářem třeba sebezámožnějším; dnešní buržoazie tohoto rozdílu nečiní. V tom vidím známku úpadku třetího stavu, jako upadla předtím šlechta, když přestala činiti rozdíl mezi pánem, moudře vládnoucím na svém statku a plnícím své povinnosti ke králi, a dvořenínem, který pokoutními cestami si získal přízně dvoru, a jako upadlo duchovenstvo, když bylo lze dosíci vynikajícího místa v něm jinými cestami než věrným, plněním povinností.

Třetí pak důvod, proč bych měl býti komunistou, jest, že považuji politiku za vědu; mámť zato, že jen vědecké proniknutí zákonů společenského života může také v tomto oboru zažehnati pověru a předsudky, vládu nálad a krátkozrakého egoismu, které brání zdravému rozvoji společnosti.

Nejsem komunistou, poněvadž komunism v té formě, jak jej hlásá třetí internacionála, nepokládám za schopný, aby umenšil zbytečná utrpení, ani aby zmnožil život účelnou prací, ani aby přemohl vládu pověr a egoismu ve společenském životě.

Neznám dosti poměrů ruských a netroufám si tedy souditi o tom, zda a pokud tam snad komunism byl nutností, aby jako velká bouře vyčistil zatuchlý vzduch, aby umožnil ruskému národu dohoniti, co zameškal tím, že neměl ani reformace, ani Velké revoluce ani té pozvolné revoluce, kterou ostatní Evropa a Amerika prožily a prožívají přechodem od zemědělství k industrialismu. Právě však ono šablonovité přenášení určité společenské formy do zcela rozdílných společenských prostředí činilo by mně již o sobě komunism podezřelým. Neboť odporuje požadavku vědeckosti politiky, požadavku, že zřízení společenské musí vyrůstati z konkrétních podmínek, za nichž národ žije. Marxism znamenal kdysi vědecký čin. Můžeme různě souditi o tom, zda již při svém vzniku byl správným poznatkem, jistě však byl projevem poctivé snahy vědecky chápati společenský život, nahraditi při reformních snahách fantazii poznáním. Komunism učinil z poznatků marxismu články víry, na nichž lpí s nesnášenlivostí nejreakčnější církve. Zvláště pak dogma o třídním boji nabývá u komunistů přímo rázu pověry. Odpuzuje mne tedy od komunismu jeho církevnictví, jeho nedostatek smyslu pro vývoj a tím pro pokrok, a hlavně nenávist ke všemu, co není opatřeno pečetí pravověrnosti.

Druhý důvod, proč nejsem komunistou, je, že chápu zcela jinak význam práce. Komunistické chápání práce pramení ovšem již ze samých základů marxismu, z jeho mechanizující představy společenského dění. Představuje si společenské, tj. podle něho hospodářské dění jako jakési divadlo, při němž jsme pouhými diváky, nemá smyslu pro tvořivou sílu práce. Práce jest mu danou veličinou, nutností, která by zde byla i bez podnětů k práci pudících. Proto se komunisté zajímají mnohem více o distribuci výtěžku práce než o zmnožení práce, o to, jak ji učiniti radostnější, tvořivější, a tím plodnější. Přehlížejíce pak bolestnou a přesto radostnou tvořivost práce, věří v zázrak, v společenský řád, který by povstal jaksi sám sebou již povalením řádu nynějšího a jenž by umožnil úkoj všech potřeb, aniž dovedou ukázati síly, které by pák zaručovaly, že tu budou ty statky, které slibují spravedlivěji rozdělovati. Neboť - a to je třetí důvod, proč nejsem komunistou -neuznávají mravních sil život umožňujících a udržujících. Více než láska k trpícím pudí je nenávist k těm, kdo podle jejich mínění mají život příjemnější. Nenávist však může bořiti, nemůže však založiti společenského řádu. Odečteme-li pak tuto nenávist, to volání po třídním boji, zbývá jako konstruktivní prvek budoucího společenského řádu jen třídní vědomí. Co však jest tato třída? Je to zase jen zlomek společnosti, jako jím předtím bylo duchovenstvo, šlechta a nakonec buržoazie. Vítal bych tuto novou vládnoucí třídu, kdyby slibovala aspoň takový pokrok, jako svého času slibovala a uskutečnila každá z jejích předchůdkyň. Nevidím však nikde v našem komunismu tohoto pokroku. Tak, jak jest tato třída zpracována komunisty, jeví se mi jen parodií špatné buržoazie, té buržoazie, jíž jde jen o osobní prospěch. Je stižena stejnou známkou úpadku, jako špatná buržoazie hladem po bezzáslužném zisku; chce mít jako ona jen práva a neuvědomuje si, že právo je jen rubem splněné povinnosti, že se vzdává práva, kdo nemíní plniti svou povinnost. Jest hluchá k utrpení, nezná radosti z práce, nemá smyslu pro pravdu.

Věřím však, že ve všech třídách společenských jsou jednotlivci, kterým jde o umenšení utrpení, o zmnožení života radostnou prací, o to, aby dali životu smysl, uskutečňujíce v něm pravdu a dobro. A věřím, že to jsou ti, kteří vytěží z dnešních chyb buržoazie i z poblouznění komunismu základy lepšího života. Proto nejsem komunistou.
8. 1. 1925

Bibliografická citace: HOŘEC, Jaromír. Proč nejsem komunistou. Praha: Lidové noviny, 1990, 110 p. ISBN 80-710-6006-2.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

8.6.

Policejní vyšetřování ilegální buňky KSČ v Brně v roce 1934

Případová studie popisuje průběh policejního vyšetřování ilegální činnosti členů a sympatizantů KSČ v Brně v r...
11.3.

Ivan Olbracht - Obrazy ze soudobého Ruska I. (1920)

Digitální kopie prvního dílu reportážních črt Ivana Olbrachta, v nichž vzpomíná na svou cestu do sovětského Ru...
3.7.

Josef Hora: Omyly Karla Čapka

Poté, co 4. prosince 1924 Karel Čapek publikoval v revue Přítomnost  svou stať "Proč nejsem komunistou?", zare...
3.7.

Ivan Olbracht: Proč nejsou komunisty

Podobně, jako zareagoval redakční kolega z Rudého práva Josef Hora, zvedl pomyslnou rukavičku souboje i Ivan O...
3.7.

Stanislav K. Neumann: Dopis z Prahy

Ve stylu Perských listů píše Stanislav Kostka Neumann fiktivní dopis jistého Sáši, který koresponduje z Prahy ...
2.7.

Jaroslav Kříženecký: Proč nejsem komunistou?

Genetik zabývající se filozofií a vývojem vědy byl osloven Peroutkovým týdeníkem Přítomnost, aby se vyjádřil n...
2.7.

Richard Weiner: Proč nejsem komunistou?

Expresionistický básník, prozaik a pařížský dopisovatel Lidových novin Richard Weiner se osobitě vypořádal s a...
2.7.

Ferdinand Peroutka: O praporu rudém a šedivém

Jeden z nejvýznamnějších československých novinářů 20. století Ferdinand Peroutka vydával kritický týdeník Pří...
27.6.

Jan Herben - Proč nejsem komunistou?

Historik, politik, žurnalista, člen Maffie a Masarykův přítel Jan Herben na otázku - proč nejsem komunistou? -...
26.6.

František Langer - Proč nejsem komunistou

Lékař československých legií v Rusku, spisovatel a dramatik František Langer byl osloven, aby do Peroutkovy Př...
26.6.

Ladislav P. Procházka - Proč nejsem komunistou?

Ladislav Procházka se k otázce, kterou mu položila Peroutkova Přítomnost v roce 1924, postavil nevšedním způso...
26.6.

Fráňa Šrámek - Proč nejsem komunistou?

Spisovatel, buřič a básník Fráňa Šrámek na tuto světonázorovou otázku v Peroutkově Přítomnosti v roce 1924 odp...
26.6.

Josef Kopta - Proč nejsem komunistou?

Koptova odpověď na tuto otázku, zveřejněná v týdeníku Přítomnost v roce 1924, je velmi originální. Oceňuje růz...
26.6.

Josef Čapek - Proč nejsem komunistou?

Všestranně nadaný Josef Čapek se vypořádal s o tázkou "Proč nejsem komunistou?" citově, srdcem tvůrce zavrhuje...
25.6.

Karel Čapek - Proč nejsem komunistou

Spisovatel a publicista Karel Čapek, tento citlivý a přemýšlivý pozorovatel společnosti, měl silnou potřebu se...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT