Bratr Jana Zajíce, Jaroslav, vzpomíná na to, jak jej chtěli komunisté vyloučit z vysoké školy. Jako záminka jim měla posloužit britská vlajka, kterou si na památku přivezl ze zahraniční cesty a jako artefakt pověsil na stěnu ve svém pokoji na koleji.

Utečenec z Podkarpatské Rusi vzpomíná na to, jak se dostal do gulagu a z něj později do 1. československé brigády v SSSR. Velké procento jejích příslušníků se totiž rekrutovalo právě z vězňů v gulazích.

Sestra Jana Zajíce Marta Janasová vzpomíná na to, jak po sebeupálení bratra musela maminka odejít z práce a ona sama nemohla studovat vysokou školu, přestože měla vynikající prospěch a úspěšně vykonala přijímací zkoušky.

Páter Stanislav Lekavý vzpomíná na své první setkání s vyšetřovatelem Aloisem Grebeníčkem a jeho krutými metodami při výsleších vězňů v Uherském Hradišti.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na to, jak vypadal běžný den muklů v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, kdy muklové vstávali, na kolik směn fárali, kolik měli denně nástupů nebo co dělali po vyfárání.

Politický vězeň z 50. let vzpomíná na tresty v pracovním táboře Vojna. Dozvíte se, co to byla korekce, bunkr, díra, na kolik dní do nich vězně zavírali, jakou měli stravu a za jaké přestupky je dozorci trestali.

Vězeň č. A 2026 vzpomíná na to, jak vypadal každodenní režim v koncentračním táboře. Dozvíte se, jak vypadal tzv. apel, jak to v Osvětimi bylo s jídlem, s prací nebo se spaním.

Svědek židovského holocaustu vzpomíná na okolnosti pochodu smrti.

Socioložka Jiřina Šiklová vzpomíná na to, jak se chovali vyšetřovatelé při výsleších. Jaké metody používali? Chovali se jinak k mladším a starším lidem? Jinak k mužům a jinak k ženám?

Pamětník holocaustu, který přežil věznění v Terezíně a Osvětimi i pochod smrti vzpomíná na to, jak si zvykal na běžný život po válce.

Víte, co je to díra nebo filcunk? Chartistka a manželka chartisty a spisovatele Jaromíra Šavrdy vám to osvětlí. Ve vzpomínce na podmínky, ve kterých byl její muž vězněn, na šikanu, kterou tam zažíval, na zabavování jídla a zavírání na samotku.

Publicista, disident a spoluzakladatel Občanského fóra vzpomíná na Václava Havla jako na osobnost, která díky svým analytickým schopnostem sjednocovala různé proudy v disentu a OF, a analyzuje chyby, kterých se Václav Havel dopustil jako politik.

Chartistka a manželka disidenta, signatáře Charty 77, spisovatele Jaromíra Šavrdy vzpomíná na to, jak u nich doma v ostravském bytě probíhaly za normalizace domovní prohlídky či zabavování rukopisů a knih.

Jak vypadaly výslechy žen v 70. a 80. letech? Lišily se nějak metody či přístup StB při výsleších mužů a žen? A cítila publicistka Petruška Šustrová nějaký posun mezi chováním vyšetřovatelů StB v sedmdesátých a osmdesátých letech?

Pamětník holocaustu vzpomíná na to, v jakých hygienických podmínkách přežívali lidé v koncentračním táboře. Dozvíte se mimo jiné, jak nacisté vězně označovali, jaké fasovali oblečení, jak to bylo s pitnou vodou nebo epidemiemi.

ČT24 - Na místa konspiračních schůzek odbojářů, do tajné porodnice řízené gestapem nebo do podzemí, kde nacisté připravovali výstavbu podzemních továren, zavede zájemce kniha Protektorátní průvodce Prahou, která vychází v těchto dnech. "Přišel jsem třeba na to, že někdy velmi kuriózně v jedné ulici bydlel významný nacista a v té samé ulic...

ČT24 - Ve věku 100 let zemřel nacistický válečný zločinec a bývalý velitel oddílů SS Erich Priebke, který žil v Římě v doživotním domácím vězení za masakr v Ardeatinských jeskyních. Bývalý důstojník se dlouho skrýval před spravedlností, v roce 1994 byl odhalen a zatčen v Argentině a rok poté vydán do Itálie.

Lidovky.cz - Španělský premiér Mariano Rajoy dostal při návštěve Kazachstánu zvláštní dar. Složku o španělských vojácích, kteří bojovali na východní frontě během druhé světové války v řadách wehrmachtu a zmizeli v sovětských lágrech. Španělé se tak konečně dozví informace, co se stalo s jejich krajany.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Paseka Vám přinášíme ukázku z nové knihy Timothyho Snydera: "Krvavé země". Jedná se o první kapitolu knihy, která se zabývá sovětskými hladomory v ukrajinských regionech kolem Charkova, Kyjeva, Stalinu, Dněpropetrovsku a v dalších místech Ukrajiny. Byla to akce chladnokrevně naplánovaná Stalinem v rámci prv...

Po loňském vítězství v sekci Člověk a společnost si jeden ze snímků Občanského sdružení PANT odnesl jednu z hlavních cen mezinárodního filmového festivalu Ekofilm. Mezinárodní porotu tentokrát oslovil snímek „Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti“ a udělila mu Cenu starosty Moravské Ostravy a Přívozu.