Pane Štindle, ve svém projevu na diskusním panelu "Střední Evropa, Rusko a post-sovětský prostor v historické a současné perspektivě" jste použil termín užiteční idioti ve spojení s částí české politické scény, stavící se proti projektu amerického protiraketového deštníku na území České republiky, který byl nakonec prezidentem Obamou odpískán. Můžete dnes, když již nejste aktivní v diplomatických službách a nemusíte si dávat pozor na jazyk, vysvětlit svůj literární obrat?
Myslel jsem to tak, že podobnou roli sehrála ona parta mladých s názvem Ne základnám! Jejich roli bych tak rozhodně nazval. Víc k tomu nemám co říct.

Působil jste jako český velvyslanec v Polsku a do nedávné doby na Ukrajině. Ve svém projevu jste proces s Julií Tymošenko označil jako hlavní důkaz ukrajinského obratu dovnitř, tedy odklonu od západního směřování k EU. Podpis asociační dohody s Ukrajinou byl tedy zmrazen. Jak tento krok vnímáte?
No, všechno je to o onom procesu. Mne tento krok velmi překvapil, také jsem se o něm vyjádřil ne moc chvalně. Ono v podstatě, když ji pošlete do vězení na oněch sedm let, aby to vyšlo na dva mandáty...

... a k tomu jí byl přidán tříletý zákaz veřejné činnosti.
Ano, a ještě navíc! To je neslýchané.

Myslíte si tedy, že tlak Unie a navíc silný tlak Ruska (dokument o dodávkách plynu, za který byla odsouzena, nese dva podpisy - její a Vladimira Putina) může přinést její amnestii?
Silně o tom pochybuji. Její postava je naprosto zásadní pro vnitrostátní politiku na Ukrajině – je jedinou, kdo dokáže alespoň trochu čelit Janukovyčovi. Když zavřete vůdce hlavní opoziční strany, nemůžete očekávat, že s vámi někdo z vyspělého světa bude jednat. Tymošenko má opravdu hodně stoupenců – stávající režim se jí opravdu bojí. Vezměte si, jak těsně dopadly poslední volby...

Vnímáte to tedy tak, že se Ukrajina posouvá k titoistickému pojetí autoritativního státu? Tedy končí její orientace na Západ jako po oranžové revoluci, zároveň však již nesměřuje tak přímo do náruče Moskvy...
Ano, vnímám to tak. Ukrajina má namířeno bohužel tímto směrem. Bojím se, že její pohlížení do Evropy v současné době rozhodně není aktuální. A to je pro Evropu ohromně důležité.

Děkuji za rozhovor.

Karel Štindl
v roce 1960 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde od roku 1963 vyučoval. V roce 1970 musel z politických důvodů z univerzity odejít a pracoval nejprve jako dělník, od roku 1974 pak jako programátor. Zároveň působil v disentu. V listopadu 1989 se stal členem výkonného výboru Občanského fóra, od června 1990 do července 1992 byl poslancem České národní rady a předsedou zahraničního výboru. Od dubna 1994 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Polsku, poté od ledna 2000 zástupcem ředitele odboru analýz a plánování na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Od června 2002 byl mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky na Ukrajině.