Moderní-Dějiny.cz

Rozhovor s Petrem Marešem pro Moderní dějiny

Publikováno: 28.3.2012, Aktualizováno: 28.3.2012 11:25
Rubrika(y): Rozhovory

S velvyslancem České republiky se zvláštním posláním pro Východní partnerství Petrem Marešem o Ukrajině, jejímu vztahu k EU v historické perspektivě a kauze Tymošenkové.

Rozhovor s Petrem Marešem pro Moderní dějiny

Pane Mareši, ve svém projevu na diskusním panelu Střední Evropa, Rusko a post-sovětský prostor v historické a současné perspektivě jste se zastal poměrně neobvyklého názoru, že Julie Tymošenková není jen obětí politické manipulace soudní moci a objektem msty na ukrajinské politické scéně. Mohl byste svou argumentaci více rozvést?
Argument zní tak, že problémy Ukrajiny nelze zjednodušit na kauzu Tymošenkové, což se bohužel děje. Na Ukrajině v této době dochází k celé řadě procesů, které snižují kvalitu oněch demokratizačních reforem, k nimž došlo po oranžové revoluci. To jsou kroky, které například jednoznačně omezují svobodu nezávislých médií – ekonomicky i politicky. Jde též o šikanu politické opozice současného režimu týkající se řady dalších lidí, nejen Tymošenkové. Nesporně je její proces ukázkou manipulace soudní moci. Je správné, že to kritizujeme. Bohužel však mám pocit, že velká většina západních politiků zjednodušila problémy Ukrajiny černobíle jen na její kauzu – Tymošenková nebo nic.

Protože je to mediálně dobře prodatelné?

Ano – je to jednoduché, dále jde o dámu v nesnázích, které je třeba vyrazit na pomoc. To vše mluví v její prospěch. Bohužel také ve prospěch toho, abychom se přestali zabývat dalšími problémy Ukrajiny.

O čem přesně mluvíme?
Jak jsem zmínil, jde o svobodu médií a dále rozvoj občanské složky společnosti. Například nevládní organizace nejsou rozhodně nijak rozvinuty v místní společnosti. To jsou věci, které bych já osobně považoval za nejdůležitější. S tím vším samozřejmě souvisí zmiňovaná šikana opozice. Díky ní bude možné opozici přímo odříznout od přístupu ke sdělovacím prostředkům.

Vnímáte to tedy tak, že se Ukrajina posouvá k titoistickému pojetí autoritativního státu? Tedy končí její orientace na Západ jako po oranžové revoluci, zároveň však již nesměřuje tak přímo do náruče Moskvy. Stává se z Ukrajiny druhé Bělorusko?
Tato paralela je v zásadě uplatnitelná geopoliticky, nikoliv však při reálné analýze. Ukrajina je skutečně dál ve svých reformách nežli Bělorusko. Když se podíváme na objektivní hodnocení jak politických, tak ekonomických reforem, Ukrajina patří v rámci Východního partnerství EU zhruba na druhé až třetí místo (společně s Gruzií a Moldávií).

Takže Ukrajina nebude Běloruskem?
Ne, dnes Ukrajina nepřipomíná Bělorusko. Bohužel tam však aktuální vývoj směřuje, naštěstí je ten rozdíl stále veliký. Trochu se však bojím, aby k tomu EU sama trošku nepřispěla – jestliže vyřešíme celou záležitost tak, že Julia rovná se Evropa. Pak to mohou stávající vládcové Ukrajiny skutečně pojmout za své a to by byla tragédie. Což by znamenalo, že by mohli sami sebe definovat jako protievropsky směřované. Samozřejmě je to trochu hyperbola, avšak Ukrajina rozhodně dnes zažívá jedno z klíčových období své historie. Rozhoduje se, jakým směrem se posune – a my jako EU bychom měli být velice opatrní, jak s ní zacházíme. Jde totiž o hodně.

Máte na mysli podpis či nepodpis asociační dohody?
My se dnes už nezabýváme podpisem či nepodpisem – to už není předmětem diskuze. Aktuálně se bavíme už o signování, to znamená akt, který by stvrdil, že se smlouvou se už nebude nic dělat a její podoba je konečná a neměnná. Podle zvyklostí mezinárodního práva to znamená, že obě strany mají záměr signovanou dohodu ratifikovat ze všech svých sil. Nyní je však zpochybněn i onen akt signování. Uvidíme, jak se to vyvine. Blíží se summit EU–Ukrajina a záležet bude hodně na některých západních státech.  Bojím se, že po velkém kroku bychom mohli o hodně přijít. Asociační dohoda skutečně zavazuje Ukrajinu k přijetí celé řady norem vnitropolitického chování, které jsou klíčové. Dává nám jako EU možnost poukazovat na to, pokud by se tak nechovala. Konečně bychom měli silný nástroj. Vzdát se tohoto kvalitního nástroje se mi zdá riskantní. Ponechává nám v ruce ještě onen podpis a ratifikaci, to jsou další nástroje, kterých bychom se mohli zříci či je odložit v rámci vytváření tlaku, když by se ukázalo, že je to jen cár papíru a Ukrajina se podle ní nechová.

Takže EU by měla za každou cenu chtít asociační dohodu podepsat? Je tedy mylná představa, že dohodu s Ukrajinou nepodepíšeme a tím ji potrestáme za totalitní chování?
Tím bychom ztrestali jen ukrajinský lid, ne Ukrajinu. Není bez významu, že většina opozice a občansky aktivních organizací výslovně žádá Unii, aby dohodu podepsala. Dokonce i Tymošenková o to teatrálně prosila z vězení. Ano, dokonce i ona. Ale hlavně lidé z akademického prostřední či občanští aktivisté. Právě jsem byl na Civil Society Forum v Poznani, kde jsem mluvil s řadou představitelů ukrajinských nevládních organizací. Všichni jedním hlasem říkají, že za Janukovyče trestáme Ukrajince jako takové. A to je blbost.

Děkuji za rozhovor.
 

Prof. PhDr. Petr Mareš, CSc. (1953)
je velvyslancem České republiky se zvláštním posláním pro Východní partnerství.
Studoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, též působil na Faculty of History University of Calgary, dnes je profesorem Masarykovy univerzity. V letech1998–2002 byl předsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR. Je autorem knihy Prezidenti Spojených států (Práh 1994) a spoluautorem II. dílu Dějin zemí Koruny české (Paseka 1992). Spolu s Jiřím Fidlerem napsal knihu Dějiny a NATO (Paseka 1997). Řadu odborných studií a populárně naučných článků publikoval především v časopisech Soudobé dějiny, Iluminace, Dějiny a současnost a Reflex.
Byl předsedou Rady pro výzkum a vývoj, Rady vlády pro rozvoj lidských zdrojů, Rady vlády pro udržitelný rozvoj, Rady vlády pro nestátní neziskové organizace, Rady vlády pro národnostní menšiny a Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity, místopředsedou Rady vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky a výkonným místopředsedou Vládního výboru pro zdravotně postižené občany.
 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.4.

Rozhovor s profesorem Zdeňkem Veselým pro Moderní dějiny

"Velikost českých dějin? Nikdy jsme nebyli nacionálně agresivní, neokupovali a nepodmanili si jiný stát.“ S pr...
28.3.

Rozhovor s Karlem Štindlem pro Moderní dějiny

S bývalým velvyslancem na Ukrajině o současné situaci v této zemi a historických reminiscencích, které vyvoláv...
12.12.

Rozhovor s Tomášem Bursíkem pro Moderní dějiny

"Vědět ve dvaceti letech, co je černé a co bílé…" S expertem na odboj proti komunismu historikem Tomášem Bursí...
5.12.

Rozhovor s Petrem Vágnerem pro Moderní dějiny

S českým historikem, diplomatem a současným výkonným ředitelem Mezinárodního visegradského fondu o smyslu výuk...
4.12.

Rozhovor s Václavem Malým pro Moderní dějiny

"Chybí ti, kteří říkají pravdu a vysvětlují své kompromisy..." S biskupem a jedním z vůdců disentu a sametové ...
21.11.

Rozhovor s Jiřím Gruntorádem pro Moderní dějiny

„Samizdatová literatura byla prehistorickým internetem..." Přední postava českého samizdatu, Jiří Gruntorád, s...
22.10.

Rozhovor s Leo Pavlátem pro Moderní dějiny

"Setkání s pamětníky tragických událostí vydá za desítky stran učebnic..." S ředitelem Židovského muzea o nedo...
10.10.

Rozhovor s Jiřím Grušou pro Moderní dějiny

„Bude-li dnešní generace pokračovat, vyhrajeme souboj s minulostí...“ Se spisovatelem a bývalým diplomatem Jiř...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT