Pane Vágnere, zúčastnil jste se jako jeden ze spoluorganizátorů konference "My hero – your enemy", která svedla dohromady historiky zemí Visegradské čtyřky, aby diskutovali problémy spojené s rozdílným vnímáním naší společné historie. Portál moderní dejiny.cz se tomuto tématu rovněž věnuje a Mezinárodní visegrádský fond (IVF) činnost portálu na tomto poli podpořil. Mohl byste shrnout, proč jste se tak rozhodli a proč se Vám tato aktivita zdá přínosná?

Mám radost, že se podařilo tuto konferenci zorganizovat a ještě větší radost z toho, jak proběhla. Myslím, že zde zazněla celá řada velmi zajímavých příspěvků a všichni účastníci dostáli i druhému názvu konference: Nasloucháním k porozumnění. Můžeme mít rozdílné názory, ale dbejme o to, abychom se snažili pochopit další verze dejinných faktů. Celý projekt prokázal svoji životaschopnost a bylo slyšet nemálo hlasů, že bychom měli pokračovat.
Portál Moderní dějiny se stává stále dlůležitějším nástrojem pro šíření informací o našich společných dějinách. Je velmi důležité jeho zaměření na XX. století. Tady odsud pramení největší kontroverze, o kterých je třeba mluvit, aby se z nich nestalo politické téma.
Konference měla v podstatě tři části: Prezentace toho kde se nacházíme, a to v podobě sociologického výzkumu, který představil neveselý obrázek. Odborná diskuse dobře mapující jaké jsou přístupy k hrdinům a anti-hrdinům a konečně pohled zaměřený do budoucna, tedy co s tím budeme dělat. A právě tady má projekt PANT nezastupitelné místo. Pokud nezprostředkujeme naše poznatky ve srozumitelné formě co nejširší veřejnosti a pokud ji rovněž nepředvedeme, že není kontroverze, o které by se nedalo diskutovat vášnivě, leč kulturně, tak si můžeme zadělat na značné problémy.

Je tedy jednou z hlavních činností Mezinárodního visegradského fondu, aby podporoval takovéto vzdělávací aktivity? Podporujete další podobné projekty?

Mezinárodní visegrádský fond stojí na dvou principech: „podpora pohybu lidí a idejí“ a „posilování vnitřní soudržnosti zemí Visegrádské skupiny.“ Z povahy vzdělávacích projektů vyplývá, že jsou v jednom i druhém případě významným instrumentem jak tyto cíle naplňovat. S historií jako učitelkou života to je sice trochu problematické, nicméně v historických projektech vidím významný potenciál a Fond v této oblasti již podpořil řadu projektů.

IVF podporuje běloruské a ukrajinské studenty při studiích na vysokých školách v zemích Visegradské čtyřky. Snažíte se touto podporou vzdělávat místní budoucí elity?

Visegrádská stipendia, ať jsou již zaměřena dovnitř V4 anebo za její hranice, mají za cíl posílit pohyb vědomostí a studentů. Ukrajinským a běloruským studentům, a přes ně i jejich zemím, nabízíme sdílení našich zkušeností v široké paletě oborů. Vybrat si ke studiu mohou obor, který chtějí a zároveň se během svého pobytu mohou důkladně seznámit s tím, jak se vypořádáváme s nejrůznějšími úskalími společenské transformace.
Bude potom záležet na nich jak svých nabytých poznatků využijí, nicméně je zjevné, že zajímavou komparativní výhodu svým pobytem v zemích V4 získávají. A to jak ve formě vědomostí, tak i navázaných kontaktů.
Kromě stipendií se Fond snaží o prostředkování našich zkušeností i formou studijních programů pro vysoké školy v zemích Východního partnerství a Západního Balkánu. I tady se rovněž vytváří zajímavý prostor pro navazování kontaktů a přípravu společných projektů, které je Mezinárodní visegrádský fond připraven podpořit.

Petr Vágner
je výkonným ředitelem Mezinárodního visegradského fondu. Pracoval na Historickém ústavu AVČR. A posléze jako diplomat v Moskvě a v Kyjevě.