Moderní-Dějiny.cz

Václav Černý o Benešově koncepci "nového slovanství"

Publikováno: 8.8.2013, Aktualizováno: 9.8.2013 22:41

Přečtěte si zamyšlení Václava Černého z jeho nedokončené eseje „Vývoj a zločiny panslavismu“ o Benešově představě "nového, realistického slovanství", kterou formuloval již za války v exilu a razil ji také po osvobození a návratu do vlasti. Snaží se ji odlišit od "starého" panslavismu a vidí v ní pro slovanské národy a státy příležitost vyřešit všechny vnitropoliticko-národní spory.

Václav Černý o Benešově koncepci "nového slovanství"

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

„Na počátku komunistické éry, v době všeobecného jásotu pro jednotu se slovanským Sovětským svazem, vyložil Václav Černý historické kořeny panslavismu - od německé romantiky přes české obrození až k panrusismu a jeho použití sovětskými i československými komunisty. Černého dílo je jednak dokumentem o skrytém odporu českého ducha - jednak ale knihou zcela aktuální. Masivně vzrůstající ruská přítomnost v České republice na počátku 21. století vyžaduje porozumění, proč se mohou tak mnozí Rusové upřímně domnívat, že české země patří k jejich sféře - a proč je řeč některých českých politiků o přátelství s Ruskem tak nebezpečná pro české národní zájmy. Kniha Vývoj a zločiny panslavismu by se měla stát povinnou knihou pro každého českého učitele i novináře.“
anotace nakladatelství - Knihovny Václava Havla

Nedokončený esej Václava Černého „Vývoj a zločiny panslavismu“ vznikl pravděpodobně v první polovině padesátých let 20. století. Knižní vydání vychází z Černého rukopisu, je psán perem v sešitu bez desek o formátu A5 na 114 stranách. Text obsahuje pět částí (mota k prvním čtyřem jsou uvedena vždy až na závěr každé z nich). Z části šesté, patrně závěrečné, zůstal nadepsán jen titul "A co teď!". Text byl poprvé publikován v časopise Střední Evropa, vycházel na pokračování od října 1993 (č. 33) do dubna 1994 (č. 38/39). Knižně: 1. vyd. v Praze : ISE, 1994 // 2. vyd. Sešity Knihovny Václava Havla ; roč. 3, sv. 2/2011

Prof. PhDr. Václav Černý (26. března 1905 Jizbice u Náchoda – 2. července 1987 Praha)
literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof, základní biografické údaje najdete ve Slovníku české literatury po roce 1945 - klikněte ZDE

Ale vraťme se stručně k Benešově koncepci, již proponoval poválečnému slavismu! Je vybudován na předpokladu, že „všechny slovanské národy vyjdou z druhé světové války zase svobodné a se svými vlastními samostatnými státy". Všechny se během války méně či více účastnily boje s fašismem, a zůstanou-li i po válce přáteli a spojenci, což Beneš doporučuje, bude jen nápravou jejich politických omylů a chyb v letech 1914-1939. Beneš se prohlašuje pro „opravdové moderní slovanství realistické, které bez velikých romantických plánů politických o nějakých slovanských impériích a jakýchkoli politických, národních či sociálních mesianismech si napřed vytvoří svobodného, zdravého a sociálně uspokojeného člověka a občana doma, v každém jednotlivém státě slovanském". Předpokladem budoucí slovanské politiky jest mu, aby také Sověty uznaly jednak realitu národní, jednak hodnotu lidského individua: „Soudím, že v té hrozné světové krizi od r. 1938 i sovětský socialism, i ruští komunisté vyvozují správné závěry z faktu, že čím se jde hlouběji k lidové mase, tím více se musí respektovat její nejsilnější životní city a hlavní složky každé lidské personality, individuality každého jedince, nemá-li míti nakonec neúspěch i celá jejich nauka sociální." Starý panslavismus je rozhodně dokonale mrtev, formou i obsahem, a Beneš se šíří především o tom, čím nový slavismus býti nemůže a nesmí: „Nové slovanství bude pokládati vše, co připomíná reakci slavjanofilství, panslavism a panrusism, dřívější polské nebo ruské mesianství a konečně i předválečný neoslavism za definitivně pohřbené. Slavjanofilství bylo ideologií, která vědecky a filozoficky, historicky a sociologicky neobstála. Svými mesianistickými teoriemi o poměru carského Ruska k Evropě hověla prostě danému reakčnímu režimu; co se týče její filozofie historie, byla prostě nepravdivá a nesprávná. Poměr Evropy a Ruska, jak jej líčilo slavjanofilství, neexistuje a neexistoval. Mesianism ruský vzhledem k Evropě byl velikou iluzí; slavjanofilský romantism byl a je definitivně překonán." Ale jako se neosvědčil mesianism koncipovaný autokracií carskou, musí z budoucího slavismu „zmizet prvek mesianismu, mesianismu jakéhokoliv druhu, také mesianismu komunistického", neboť „je v podstatě každého mesianismu, je v jeho psychologii, že nakonec vyvolává odpor, a to pro ideu svého nezbytného velikášství a pro ideu své nadřaděnosti nad ostatními, které jsou mu inherentní. I tento nový mesianism komunistického slovanství by se musil nakonec stát velikou překážkou každého budoucího slovanství a realistické slovanské politiky. Proto je třeba se mu vyvarovat." Ze všech teorií o jednotě a souručenství Slovanů bude dále nutno jednou provždy vyloučit prvek náboženský a zaujmout stanovisko plného respektu všech náboženství, tolerance a neutrality. Co zbývá z panslavismu, vyloučíme-li z něho veškeré prvky mesianismu — politického, nacionálního i náboženského? Zdá se, že pouhá myšlenka na historické a stále obnovitelné nebezpečí germánské, plynoucí z nevyhnutelného historického sousedství obou etnických skupin. Beneš se pochopitelně vzpírá chápat smysl budoucího slavismu z tohoto jediného a čistě negativního zřetele. „Bylo by však chybou politicky chtít chápat ideu souručenství slovanského výlučné anebo jednostranné jen pod zorným úhlem rozporu Germánů se Slovany. Skutečné poslání Slovanů nemá jen smysl obranný a negativní, má býti a může býti mezi národy a ve světě především faktorem konstruktivním, pozitivním a světově budovatelským." Přecházeje k pozitivnímu obsahu budoucího slavismu, vidí Beneš v druhé světové válce především příležitost pro slovanské národy a státy, aby definitivně vyřešily všechny své spory vnitropoliticko-národní (problém národní jednoty Čechů a Slováků, Srbů a Chorvatů, Rusů a Ukrajinců) a všechny své spory mezinárodní politiky mezislovanské (hranice rusko-polská, polsko-česká, jugoslávsko-bulharská): má se tak stát cestou dohody, na základě demokratických kompromisů a tak, aby napříště bylo území jednoho každého slovanského státu ostatním Slovanům nedotknutelné a byl přijat princip, že nadále v slovanských státech není slovanských menšin. Již toto uklidnění mezislovanských vztahů by znamenalo v Evropě velikou garancii míru. Beneš vidí pro dobu poválečnou možnost tří velikých slovanských státních bloků navzájem se podporujících: Sovětský svaz, blok Slovanů západních (Poláci a Čechoslováci), blok Slovanů jižních (Jugoslávci a Bulhaři). Co se pak týče objektivního obsahu všeslovanské budoucí politiky, „při formulaci této nové politické spolupráce je možno se pro budoucnost opírati jen o program demokracie." Prostě budoucí politika spřátelených Slovanů není možná, účinná a užitečná jim samým jako ostatnímu světu, leč bude-li politikou obrany a propagací mezinárodní spravedlivé a mírumilovné demokracie univerzální. „Absolutisté, caristi, pravoslavní reakcionáři, šovinisté starého ražení, fašisté a i buržoazní liberálové, kteří nejsou s to překonati dřívější koncepce jakéhokoli imperialismu nebo ovládání mezislovanského, ale také komunisté — chtěli-li by svůj režim mesianisticky a násilně vnucovati všem ostatním třídám nebo národům — nutně by se vraceli k předválečným koncepcím..." Slavismus, má-li to slovo mít ještě význam, znamená dnes a příště jen „spolupráci se všemi ostatními národy na všeevropském a všesvětovém pořádku, novém mezinárodním řádu a nové mezinárodní evropské a světové organizaci míru v duchu kulturního spojenectví a závodění všelidského". Slavismus takto pojatý dával by zároveň Slovanům možnost pojmout i základní otázku německou pozitivně a bez nutného ostnu proti Němcům: společně a jednotně připraveni čelit každé možné obnově pangermánského Drang nach Osten, Slované by mohli a měli být ochotni k mírové demokratické spolupráci s Němci v duchu rovnosti národů. V takové politice by Němci nemohli spatřovat nic útočného proti sobě a ostatní národové by v ní neviděli žádný šovinismus. Pro takovou politiku by bylo zbytečné zakládati jakoukoliv slovanskou federaci, vytvářející politická nedorozumění, škodící konsolidaci Evropy a porušující rovnováhu mezi Evropou západní, střední a východní. Dojde-li v budoucnosti ke koncentraci Evropy, „nechtěl bych tudíž", praví Edvard Beneš, „aby příliš schematická a naprosto apriorní, definitivní koncepce tzv. slovanské politiky federační překážela vývoji všeevropskému". Myšlenka na Evropu a na demokracii, s níž „je nerozlučitelně spjata" „existence a prosperita všech slovanských států a národů v jejich svobodě a samostatnosti" - takové jsou prostě a takové byly vždy a zůstaly vůdčí ideje slavismu Benešova, jenž není leč readaptací národního a slovanského programu Palackého a Masaryka.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.10.

Plíživé omezování demokracie v letech 1945–1948 ve vzpomínkách opata Anastáze Opaska

Nabízíme vám ukázku ze vzpomínkové knihy opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska Dvanáct zastavení, ze kte...
15.8.

Václav Kopecký a Julius Fučík pohledem Václava Černého

Ve svých pamětech Václav Černý věnoval pozornost rovněž přednímu komunistickému politikovi, ministru informací...
20.7.

Václav Černý - poválečná devastace kulturních památek v Sudetech

Literární historik Václav Černý ve svých pamětech vykresluje osudy sudetských měst a architektonických památek...
22.5.

Václav Černý – odsun Němců v prvních poválečných dnech

Václav Černý líčí atmosféru prvních poválečných dnů, především souvislosti divokého odsunu Němců a táže se po ...
27.3.

Vojta Beneš - Mezi Západem a Východem (1947)

Článek prezidentova bratra Vojty Beneše z roku 1947, původně publikovaný v Newyorských listech, kterým se snaž...
11.2.

Pamětní poštovní známky z let 1945-1948

Prohlédněte si digitální kopie pamětních tisků s poštovními známkami z období poválečného Československa let 1...
24.1.

Rok po roce - 1945-1949 v Československu - prezentace

Shrnující prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény československých dějin druhé půle 40....
15.1.

"Pan president se nám vrátil" - brožura o Edvardu Benešovi z roku 1947

Digitální kopie publikace osobního tajemníka Edvarda Beneše v londýnské emigraci Eduarda Táborského, v níž zac...
6.12.

Edvard Beneš - Na cestě k novému slovanství? (1947)

Pasáž z knihy Edvarda Beneše „Úvahy o slovanství", kterou přetiskl na jaře roku 1947 měsíčník pro literaturu, ...
30.11.

T.G.M., Jan Masaryk a Edvard Beneš na dobových pohlednicích

Digitalizované dobové pohlednice s portréty významných československých státníků Tomáše G. Masaryka, jeho syna...
31.10.

Václav Černý - První a druhý sešit o existencialismu (česká literatura v letech 1938-1948)

Studie se zabývá základním shrnutím myšlenek obsažených v Černého díle První a druhý sešit o existencialismu. ...
9.8.

Václav Černý na příkladu Československa o pauperizaci národů pod sovětským panstvím

Přečtěte si analýzu děsivých důsledků začlenění některých evropských zemí, včetně Československa, po válce do ...
8.8.

Václav Černý o povaze "komunistického sovětismu" a "rudého carismu"

Václav Černý se zamýšlí ve svém nedokončeném eseji „Vývoj a zločiny panslavismu“ nad povahou ruské revoluce, s...
7.8.

Václav Černý o Benešově důvěře v Sovětský svaz

Přečtěte si zamyšlení Václava Černého z jeho nedokončené eseje „Vývoj a zločiny panslavismu“ o nekritické důvě...
12.5.

Stalinův triumf po vítězné válce v dokumentech a obrazech sovětské propagandy

Nabízíme Vám kvalitní digitalizovanou kopii obrazových a textových pramenů z výpravné knihy "Stalin v obrazech...
Více souvisejících...

_Prameny

Kindertransporty: kolektivní zachránce

Aktualizováno: 3.11.2019 20:24 | Rubrika: Počátek století a první světová válka
Kindertransporty: kolektivní zachránce

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na historii tzv. Kindertransportů (německy "transporty dětí"), programem pomoci dětským uprchlíkům před nacismem, který zac...

_Metodika

Vznik Československa

Aktualizováno: 30.10.2019 11:10 | Rubrika: Počátek století a první světová válka
Vznik Československa

Stručná výkladová prezentace pojednává o krystalizaci boje za samostatné Československo. Je založena na studii Rozpad rakousko-uherské monarchie a nové politické uspořádání středoevropského prostoru, jejímž autorem je doc. PhDr. J...

_Aktuality

Výstava Paměť umělců Ostravy v Husově sadu

Aktualizováno: 5.12.2019 15:51 | Rubrika: Aktuality
Výstava Paměť umělců Ostravy v Husově sadu

Příběhy vybraných uměleckých osobností přináší aktuální výstava v ostravském Husově sadu nazvaná Paměť umělců města Ostravy. Připravila ji nezisková společnost Post Bellum, která natáčí, archivuje a na webu Paměť národa zveřejňuje...

_Dějiny v médiích

Festival svobody Na školách

Aktualizováno: 30.11.2019 18:58 | Rubrika: Česko
Festival svobody Na školách

Projekt několika neziskových organizací působících na poli vzdělávání, které na jednom místě středním školám nabízejí soubor aktivit a materiálů připomínajících 30. výročí sametové revoluce. Tento soubor má studentům představit ne...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT