Moderní-Dějiny.cz

Václav Černý o Benešově důvěře v Sovětský svaz

Publikováno: 7.8.2013, Aktualizováno: 9.8.2013 10:01

Přečtěte si zamyšlení Václava Černého z jeho nedokončené eseje „Vývoj a zločiny panslavismu“ o nekritické důvěře prezidenta Edvarda Beneše v Sovětský svaz, Stalina a jeho sliby vůči Československu za II. světové války i po jejím skončení. Rovněž na základě osobního rozhovoru nedlouho po únoru 1948 popisuje Benešovo zklamání nad skutečností, že byl československými komunisty i sovětskými politiky podveden.

Václav Černý o Benešově důvěře v Sovětský svaz

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

„Na počátku komunistické éry, v době všeobecného jásotu pro jednotu se slovanským Sovětským svazem, vyložil Václav Černý historické kořeny panslavismu - od německé romantiky přes české obrození až k panrusismu a jeho použití sovětskými i československými komunisty. Černého dílo je jednak dokumentem o skrytém odporu českého ducha - jednak ale knihou zcela aktuální. Masivně vzrůstající ruská přítomnost v České republice na počátku 21. století vyžaduje porozumění, proč se mohou tak mnozí Rusové upřímně domnívat, že české země patří k jejich sféře - a proč je řeč některých českých politiků o přátelství s Ruskem tak nebezpečná pro české národní zájmy. Kniha Vývoj a zločiny panslavismu by se měla stát povinnou knihou pro každého českého učitele i novináře.“
anotace nakladatelství - Knihovny Václava Havla

Nedokončený esej Václava Černého „Vývoj a zločiny panslavismu“ vznikl pravděpodobně v první polovině padesátých let 20. století.  Knižní vydání vychází z Černého rukopisu, je psán perem v sešitu bez desek o formátu A5 na 114 stranách. Text obsahuje pět částí (mota k prvním čtyřem jsou uvedena vždy až na závěr každé z nich). Z části šesté, patrně závěrečné, zůstal nadepsán jen titul "A co teď!". Text byl poprvé publikován v časopise Střední Evropa, vycházel na pokračování od října 1993 (č. 33) do dubna 1994 (č. 38/39). Knižně: 1. vyd. v Praze : ISE, 1994 // 2. vyd. Sešity Knihovny Václava Havla ; roč. 3, sv. 2/2011

Prof. PhDr. Václav Černý (26. března 1905 Jizbice u Náchoda – 2. července 1987 Praha)
literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof, základní biografické údaje najdete ve Slovníku české literatury po roce 1945 - klikněte ZDE

Své vlasti [Beneš] přikládal roli možného prostředníka, či lépe: země, která by se pokusila upřímně svou politikou zahraniční i metodami, jimiž měla rekonstruovat svůj sociální sklad vnitřní, dokázat pro potřebu a příklad všech ostatních, že tato harmonizace, od jejíhož úspěchu je závislý osud světa, je možná. Zase jednou znovu Beneš zamýšlel pověřit svou zemi úkolem významu a užitečnosti univerzální. Je to prastarý sen Komenského: Bohemia - officina humanitatis. A ovšem i aplikace Masarykovy koncepce problému českého, jenž by byl problémem lidským. Není pravda, že si Beneš nesnáze tohoto nesmírného úkolu zastíral: měl jenom odvahu se jim postavit (affronter). Je faktem dokonce, že po návratu domů uvědomoval si postupně čím dále tím jasněji, že nesnáze budou nadlidské a že obavy, jež sám vzhledem k Rusku neopomenul vyjádřit, jsou oprávněné. Po té stránce je charakteristická a výmluvná krátká poznámka, kterou dodatečně a pod čáru připojil pro tisk k původnímu textu svých Pamětí na místě, kde mluví o své návštěvě Moskvy r. 1943 a o podepsání spojenecké smlouvy sovětsko-československé: „V Londýně nám byla několikrát položena otázka, zdali nemáme obavy, že jsme šli příliš daleko a že jsme svou samostatnost vložili příliš do rukou Sovětského svazu. Odpovídal jsem, že šlo o zajištění proti budoucímu opakování nějakého nového Mnichova a že pevně doufáme, že v Sovětský svaz věřit můžeme. U nás alespoň tato naděje a víra skutečně byla upřímně míněna." (Takto podtrhuje sám dr. Beneš - roku 1947!)

Poznámka pod čarou:
Poslední rozhovor, který jsem měl se zesnulým prezidentem, neponechal mě v té věci na nejmenších pochybách. Byl jsem k němu pozván dne 12. března 1948, ve dnech zvlášť kritických - bezprostředně po smrti Jana Masaryka a pod strašlivým dojmem této události -, a strávil jsem odpůldne v jeho nejužší intimitě v Sezimově Ústí. Vážně nemocen, fyzicky úplně zlomen, mravně neobyčejně deprimován (ač nikoliv nepřístupen útěše a naději), dr. Beneš naprosto svým vylíčením bezprostředních událostí a násilí, jehož se na něm, nemocném a po opakovaném záchvatu mrtvice, dopustili komunisté, vnesl jasno (bylo-li vůbec třeba objasňování) do svého vztahu k Moskvě: „Byl jsem podveden," byla jeho slova. Charakteristika politiků moskevských i jejich domácích pověřenců byla jednoznačná, přiléhavá a krutá; nepřipouští publicitu. Dr. Beneš zřejmě nesmírně těžce nesl, že se k němu Moskva zachovala s bezpříkladnou neloajalitou a nevděčností, neboť od vstupu Sovětů do Společnosti národů nepřestal jim prokazovat služby, urovnávat jim půdu v Evropě a věřit v posilu, již tím opatřoval táboru světové demokracie; vědomí naprosté neupřímnosti, zcela netušené, jíž se k němu osobně dopouštěli kremelští vládcové od samého počátku, vědomí, že jim byl za blázna a nástroj, bylo v něm zřejmě k největší bolesti jitřeno pomyšlením, že sám neviděl dobře, mýlil se a činil věci škodlivé. Fierlingra nazýval výslovně „zrádcem" a přál si pro něj trest smrti. O nutnosti válečného konfliktu byl přesvědčen, vyjádřil se o tom přímo v tom smyslu Gottwaldovi a předpovídal světovou extirpaci Kremlu. Co se týče zásadní a Evropou tak málo chápané otázky svého setrvávání v úřadu (komunisté tento fakt interpretovali pro propagační účely jako důkaz, že jejich „Machtergreifung" událo se cestou zákonitou, pravidelnou, a že Beneš schvaluje novou politiku), vyjevil mi, že již abdikoval, ale byl pohnut jednak návštěvou ministerského předsedy Gottwalda, jednak svým bezprostředním okolím, aby abdikaci vzal zpět. Okolí jej, částečně bona fide, přesvědčovalo, že setrvávaje, bude moci zamezit svou přítomností přece jen nejhorší excesy komunistické. Sám tomu chvílemi věřil a skutečně se pokusil svou řečí na oslavách šestistého výročí Karlovy univerzity naposled varovat a žádat od režimu minimum snášenlivosti. Mimoto, a to nemohu dost zdůraznit, prezident — nemocný, zesláblý, chvílemi zoufalý a vlivem svého fyzického stavu posuzující depresivně - se bál o svůj život, jakmile by se stal pouhým soukromníkem a prezidentská stráž by odtáhla, odvolána. Celé městečko bylo nabito koncentrovanou policií, oddanou režimu, jeho návštěvy hlídány a špehové přicházeli až pod jeho okna, jak mi prozradil. Nicméně odmítal vrátit se do Prahy, ač ho nová vláda nutila, a pojímal svou tvrdošíjnou klaustraci jako manifestaci, že s novým pořádkem věcí nemá nic společného a „nedělá to s nimi": velmi se zajímal o to, zdali národ si toto gesto právě takto vysvětluje a jak posuzuje jeho konání. Odejít ze svého úřadu chtěl stále, ale přiklonil se - zdálo se mi, že rád - k názoru, že poněvadž neprosadil svůj abdikační úmysl hned v první chvíli, musí jeho provedení odložit na novou chvíli vhodnou, tj. takovou, kdy jeho odchod bude politickým činem manifestačním, bude mít hodnotu srozumitelného a velmi hlasitého a nápadného (ač němého) projevu. Tak se i, jak víme, stalo. Vůbec, dr. Beneš se nevzdával naděje na další činnost a boj: v té naději se zároveň projevoval starý prezident, nezlomitelný optimista a dělník, a zároveň se jí těšil ve své bezmocí smrtelně nemocného. Bylo v ní právě tolik prvků jeho neústupné vitality jako prvků depresivních. Neviděl jsem důvodů, proč jej právě v tomto bodu neposilovat; ujišťoval jsem jej, že pro tu chvíli hlavní věcí, na níž záleží, je jeho zdraví a život. Sám fakt, že Beneš ještě žije, byl opravdu v té době československému národu jedinou „planche de salut" a důvodem, aby nepřestal doufat. Lidé si říkali: je tu ještě Beneš, uvidíme! a neztráceli hlavu. Beneš jakýkoliv, Beneš skomírající, ale ještě trochu živý, byl a zůstával veřejnou silou. Sám jsem o životě prezidentově iluzí neměl, stačil pohled na něj. Aby se ne uzdravil, ale zůstal živ, k tomu potřeboval klidu, klidu fyzického i mravního, bez obav o život, bez jakýchkoliv dalších politických událostí kol něho. To bylo vyloučeno. Ostatek je znám. Další návštěvy u prezidenta byly mi znemožněny a přijímal jsem důvěrná sdělení prostřednictvím osoby z jeho nejintimnějšího kruhu. Zprávu o své návštěvě a názorech prezidentových, jakož i přesné sdělení o průběhu jeho osudu v únorové krizi, měl jsem podle jeho přání sdělit některým lidem. Z kruhů okolo těchto lidí byly doneseny za hranice a zde publikovány naprosto nepřesně a s protivným melodramatickým přídavkem.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

1.10.

Plíživé omezování demokracie v letech 1945–1948 ve vzpomínkách opata Anastáze Opaska

Nabízíme vám ukázku ze vzpomínkové knihy opata břevnovského kláštera Anastáze Opaska Dvanáct zastavení, ze kte...
15.8.

Václav Kopecký a Julius Fučík pohledem Václava Černého

Ve svých pamětech Václav Černý věnoval pozornost rovněž přednímu komunistickému politikovi, ministru informací...
20.7.

Václav Černý - poválečná devastace kulturních památek v Sudetech

Literární historik Václav Černý ve svých pamětech vykresluje osudy sudetských měst a architektonických památek...
10.6.

Václav Černý – mravní modus stalinských postupů

Autor připomíná ve svých pamětech, jak důležité bylo ovládnutí klíčových ministerstev KSČ pro další vývoj v Če...
22.5.

Václav Černý – odsun Němců v prvních poválečných dnech

Václav Černý líčí atmosféru prvních poválečných dnů, především souvislosti divokého odsunu Němců a táže se po ...
27.3.

Vojta Beneš - Mezi Západem a Východem (1947)

Článek prezidentova bratra Vojty Beneše z roku 1947, původně publikovaný v Newyorských listech, kterým se snaž...
15.3.

Bojový příklad sovětské grafiky (1951)

Kniha Vladimír Šolty vydaná nakladatelstvím Orbis byla dozvukem výstavy sovětské grafiky, která se v Praze kon...
11.2.

Pamětní poštovní známky z let 1945-1948

Prohlédněte si digitální kopie pamětních tisků s poštovními známkami z období poválečného Československa let 1...
9.2.

Reklamy na služby a spotřební zboží z roku 1946

Zajímá vás, jakou podobu měly reklamy v tisku poválečného Československa. Co inzerující firmy a společnosti na...
24.1.

Rok po roce - 1945-1949 v Československu - prezentace

Shrnující prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény československých dějin druhé půle 40....
15.1.

"Pan president se nám vrátil" - brožura o Edvardu Benešovi z roku 1947

Digitální kopie publikace osobního tajemníka Edvarda Beneše v londýnské emigraci Eduarda Táborského, v níž zac...
6.12.

Edvard Beneš - Na cestě k novému slovanství? (1947)

Pasáž z knihy Edvarda Beneše „Úvahy o slovanství", kterou přetiskl na jaře roku 1947 měsíčník pro literaturu, ...
30.11.

T.G.M., Jan Masaryk a Edvard Beneš na dobových pohlednicích

Digitalizované dobové pohlednice s portréty významných československých státníků Tomáše G. Masaryka, jeho syna...
31.10.

Václav Černý - První a druhý sešit o existencialismu (česká literatura v letech 1938-1948)

Studie se zabývá základním shrnutím myšlenek obsažených v Černého díle První a druhý sešit o existencialismu. ...
9.8.

Václav Černý na příkladu Československa o pauperizaci národů pod sovětským panstvím

Přečtěte si analýzu děsivých důsledků začlenění některých evropských zemí, včetně Československa, po válce do ...
Více souvisejících...

_Prameny

Kindertransporty: kolektivní zachránce

Aktualizováno: 3.11.2019 20:24 | Rubrika: Počátek století a první světová válka
Kindertransporty: kolektivní zachránce

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na historii tzv. Kindertransportů (německy "transporty dětí"), programem pomoci dětským uprchlíkům před nacismem, který zac...

_Metodika

Vznik Československa

Aktualizováno: 30.10.2019 11:10 | Rubrika: Počátek století a první světová válka
Vznik Československa

Stručná výkladová prezentace pojednává o krystalizaci boje za samostatné Československo. Je založena na studii Rozpad rakousko-uherské monarchie a nové politické uspořádání středoevropského prostoru, jejímž autorem je doc. PhDr. J...

_Aktuality

Výstava Paměť umělců Ostravy v Husově sadu

Aktualizováno: 5.12.2019 15:51 | Rubrika: Aktuality
Výstava Paměť umělců Ostravy v Husově sadu

Příběhy vybraných uměleckých osobností přináší aktuální výstava v ostravském Husově sadu nazvaná Paměť umělců města Ostravy. Připravila ji nezisková společnost Post Bellum, která natáčí, archivuje a na webu Paměť národa zveřejňuje...

_Dějiny v médiích

Festival svobody Na školách

Aktualizováno: 30.11.2019 18:58 | Rubrika: Česko
Festival svobody Na školách

Projekt několika neziskových organizací působících na poli vzdělávání, které na jednom místě středním školám nabízejí soubor aktivit a materiálů připomínajících 30. výročí sametové revoluce. Tento soubor má studentům představit ne...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT