Moderní-Dějiny.cz

Stefan Zweig o Anglii ve stínu Mnichovské dohody

Publikováno: 10.5.2014, Aktualizováno: 15.5.2014 23:23

V textu přinášíme ukázku z vynikající knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor líčí atmosféru v Anglii v roce 1938 vyplývající z "československé krize", analyzuje Chamberlainovy politické kroky, jeho postoj vůči Adolfu Hitlerovi a politickým požadavkům nacistů i reakce britské veřejnosti na podpis Mnichovské dohody.

Stefan Zweig o Anglii ve stínu Mnichovské dohody

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

Vím, že lidé si dnes na toto setkání, v němž Chamberlain a Daladier, bezmocně přitlačeni ke zdi, kapitulovali před Hitlerem a Mussolinim, neradi vzpomínají. Ale protože zde chci sloužit dokumentární pravdě, musím přiznat, že každý, kdo prožíval tyto tři dny v Anglii, cítil je tehdy jako cosi zázračného. Situace byla v oněch posledních zářijových dnech roku 1938 zoufalá. Chamberlain se právě vrátil ze své druhé cesty za Hitlerem a o několik dnů později jsme věděli, co se stalo. Chamberlain odletěl, aby v Godesbergu Hitlerovi beze zbytku schválil, co od něho Hitler požadoval předtím v Berchtesgadenu. Ale co Hitler před několika týdny považoval za dostačující, nyní už jeho mocenské hysterii nestačilo. Politika appeasementu a opakovaného „try and try again“ žalostně ztroskotala, epocha důvěřivosti skončila v Anglii přes noc. Anglie, Francie, Československo, Evropa měly jedinou volbu: buď se Hitlerově ničivé mocenské vůli podrobit, nebo se jí postavit do cesty se zbraní. Zdálo se, že Anglie se rozhodla pro krajní řešení. Zbrojení se nadále neutajovalo, nýbrž otevřeně demonstrovalo. Najednou se uprostřed londýnských zahrad, v Hyde Parku, v Regenťs Parku a obzvláště naproti německému vyslanectví, objevili dělníci a kopali kryt pro případ hrozícího bombardování. Bylo mobilizováno loďstvo, důstojníci generálního štábu neustále létali mezi Paříží a Londýnem sem a tam, aby společně učinili poslední opatření, cizinci, kteří se chtěli včas dostat do bezpečí, brali útokem lodě do Ameriky; od roku 1914 Anglie nezažila takové prozření. Lidé chodili vážněji a zamyšleněji. Dívali se na domy a přeplněné ulice s obavami: nebudou na ně už zítra padat bomby? A za dveřmi v době zpráv postávali a posedávali lidé kolem rádia. Neviditelně, a přece citelně se v každém člověku každou vteřinu vytvářelo strašlivé napětí, jež se rozprostřelo nad celou zemí.
Pak přišlo ono historické zasedání parlamentu, na němž Chamberlain oznámil, že se ještě jednou pokusil dospět k nějaké dohodě s Hitlerem, ještě jednou, potřetí, mu navrhl, že ho navštíví na kterémkoli místě v Německu, aby zachránil těžce ohrožený mír. Odpověď na jeho návrh prý však ještě nedošla. Pak přišla uprostřed zasedání – příliš dramaticky svolaného – ona depeše, jež oznamovala Hitlerův a Mussoliniho souhlas se společnou konferencí, a v této vteřině – takřka v jediném případě v dějinách Anglie – ztratil anglický parlament nervy. Poslanci vyskočili, křičeli a tleskali, galerie burácely jásotem. Léta a léta se ten ctihodný dům neotřásal takovým výbuchem radosti jako v tomto okamžiku. Lidsky to byla nádherná podívaná, jak upřímný entuziasmus při pomyšlení, že mír ještě může být zachráněn, přemohl jinak tak virtuózně nacvičené chování a zdrženlivost Angličanů. Politicky však tento výbuch představoval strašlivou chybu, neboť svým divokým jásotem prozradil parlament, prozrazovala země, jak se jí válka hnusila, jak je v zájmu míru připravena ke každé oběti, ochotna vzdát se veškerých svých zájmů, dokonce i prestiže. Tím byl Chamberlain již předem charakterizován jako někdo, kdo nejel do Mnichova, aby tam mír vybojoval, nýbrž ho vyprosil. Nikdo však tehdy ještě netušil, jaká kapitulace se blíží. Všichni se domnívali – i já sám, nepopírám to –, že Chamberlain jel do Mnichova, aby vyjednával, nikoli aby kapituloval. Pak přišly ještě dva, tři dny mučivého čekání, tři dny, v nichž celý svět současně tajil dech. V parcích se kopalo, ve zbrojovkách pilně pracovalo, byla rozestavena protiletecká obrana, přiděleny plynové masky, uvažovalo se o evakuaci dětí z Londýna a konaly se tajné přípravy, které jednotlivec nechápal a o nichž přece každý věděl, k čemu směřovaly. Opět uběhlo ráno, poledne, večer, noc v čekání na noviny, při poslechu rádia. Opět se opakovaly ony červencové chvíle roku 1914 se strašným, nervy ničícím čekáním na to ANO či NE.
A pak náhle, jako v mohutném poryvu větru, se ten tísnivý mrak rozptýlil, srdcím se ulevilo, duše byly opět volné. Přišla zpráva, že Hitler a Chamberlain, Daladier a Mussolini dospěli k naprosté shodě a ještě více – že Chamberlainovi se podařilo uzavřít s Německem dohodu, která zaručí mírové urovnání všech možných konfliktů mezi těmito zeměmi na budoucí časy. Vypadalo to jako rozhodné vítězství nepoddajné vůle k míru jednoho jinak nevýznamného a suchopárného státníka, a všechna srdce mu v této chvíli vděčně tloukla vstříc. Z rádia jsme se nejprve dověděli o poselství „peace for our time“, které oznamovalo naší zkoušené generaci, že ještě jednou smíme žít v míru, ještě jednou být bezstarostní, ještě jednou se podílet na výstavbě nového, lepšího světa, a lhal by každý, kdo by se dodatečně pokoušel popřít, jak jsme byli tímto magickým slovem opojeni. Neboť kdo mohl uvěřit, že ten, kdo se vracel domů poražen, chystal se k vítěznému tažení? Kdyby onoho rána, kdy se Chamberlain vrátil z Mnichova, ta velká masa lidí v Londýně znala přesnou hodinu jeho příjezdu, řítily by se statisíce k letišti Croydon, aby ho přivítaly a provolávaly slávu muži, který, jak jsme se v té chvíli všichni domnívali, zachránil mír Evropy a čest Anglie. Pak přišly noviny. Snímky zachycovaly Chamberlaina, jehož tvrdý obličej měl jinak fatální podobu jakéhosi podrážděného ptáka, jak ve dveřích letadla, hrdě a s úsměvem, mává oním historickým listem, oznamujícím „peace for our time“, který přivezl domů svému národu jako nejvzácnější dar. Večer tu scénu již ukazovali v kině; lidé vyskakovali ze sedadel, jásali a křičeli – div se neobjímali v pocitu nového bratrství, které nyní mělo světu nastat. Pro každého, kdo byl tehdy v Londýně, v Anglii, to byl nepřekonatelný, duši povznášející den.

ZWEIG, Stefan. Svět včerejška: (vzpomínky jednoho Evropana). V Sumbalonu vyd. 1. Vysoké Mýto: Sumbalon, 2013, s. 415-418. ISBN 978-80-905303-1-7.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

5.6.

Rozhodování o přijetí či nepřijetí Mnichovské dohody

Výběr textů ke studiu a interpretaci, nabízející různé pohledy českých historiků, spisovatelů a publicistů na ...
19.5.

Mnichovské rozhodnutí z podzimu 1938

Pracovní listy pro žáky nabízejí sadu textů a dobových pramenů, pomocí kterých žáci analyzují příčiny těžké si...
9.1.

Vyhnanci z Těšínska v roce 1938

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových pramenů, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve ...
1.1.

Mnichov 1938 a jeho důsledky na stránkách dobového tisku

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik článků z dobového tisku, fotografii a karikaturu, na jejichž zákl...
14.7.

Postoj intelektuála ve válce

V textu najdete ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor v textu líčí rozdíl...
12.7.

Stefan Zweig - Cesta do Nového Ruska (1928)

V textu přinášíme ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga "Svět včerejška", z kapitoly Západ slun...
4.5.

Stefan Zweig – protižidovské zákony zasáhly do osudu mé matky

Přinášíme vám ukázku z knihy Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor líčí, jak „árijské zákony“ postihovaly jeho ...
4.5.

Stefan Zweig o židovství, protižidovských opatřeních a osudu židovského národa

V textu najdete ukázku z knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor vzpomíná na své roz...
1.1.

Mnichov 1938

Výkladová perezentace k mnichovské konferenci roku 1938 sleduje příčiny mnichovské krize, výsledky a důsledky ...
24.10.

Reportáž Mileny Jesenské o Sudetech v roce 1938

Na stránkách Přítomnosti, v čísle 36 vydaném v září roku 1938, publikovala Milena Jesenská sociálně citlivou r...
2.6.

Mnichovská dohoda (29. 9. 1938 )

Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu; podepsána 29. 9. 1938 na konfe...
1.5.

Sudetoněmecká strana (SdP) do roku 1938

Prezentace osvětluje vznik a vývoj Sudetoněmecké vlastenecké fronty (SHF) a Sudetoněmecké strany (SdP), osobno...
26.9.

Mnichov 1938 - Dějepis naruby

Měli jsme se v roce 1938 bránit mnichovskému diktátu? O tuto otázku se pře již několik generací a my jsme se s...
26.9.

Mnichovská krize v otázkách

Pracovní list pro studenty středních škol obsahuje výkladový text popisující období mnichovské krize. Text je ...
9.9.

Politika appeasementu a nacistická agrese během sudetoněmecké krize

Hlavní přínos pracovního listu spočívá v tom, že je založen na analýze několika různých typů historických pram...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Antonín Novotný - komunistický politik a prezident

Aktualizováno: 18.3.2019 22:14 | Rubrika: Šedesátá léta 20. století, Československo v letech 1948-1968
Antonín Novotný -  komunistický politik a prezident

Prezentace přináší základní údaje o osobnosti československého komunistického politika a prezidenta Antonína Novotného, za jehož vedení se na přelomu 50. a 60. let 20. století musel režim potýkat s neustále se zhoršující hospodářs...

_Aktuality

V Liberci se uskuteční seminář IWitness

Aktualizováno: 10.4.2019 17:50 | Rubrika: Vzdělávání
V Liberci se uskuteční seminář IWitness

Přihlaste se na jednodenní exkluzivní seminář nejen pro učitele dějepisu, ZSV, občanské výchovy a českého jazyka, představující potenciál multimediální elearningové platformy IWitness....

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT