Moderní-Dějiny.cz

Československá delegace v Mnichově (30. 9.1938)

Publikováno: 14.1.2010, Aktualizováno: 24.3.2012 20:41

Osobní svědectví Huberta Masaříka z prvních hodin 30. září 1938, kdy byl spolu s diplomatem Vojtěchem Mastným seznámen s textem právě podepsané mnichovské dohody.

Československá delegace v Mnichově  (30. 9.1938)

Letadlo Československých aerolinií typu douglas odletělo z Ruzyně ve tři hodiny odpoledne a za jednu hodinu dvacet minut přistálo v Mnichově. Naše nálada byla stísněná, čekali jsme však přece jen jednání, při němž bychom mohli uplatnit argumenty na obranu našich životních zájmů. Avšak již okolnosti našeho příletu na mnichovské letiště působily na nás trapným dojmem.

Proti všem mezinárodním zvyklostem jsme byli na letišti za křiku nepřátelsky naladěného davu „Češi přiletěli" (,,Die Tschechen kommen") uvítáni pouze a výhradně německou policií a gestapem. Nebyl tam nikdo z německého ministerstva zahraničí, nebyl tam nikdo z anglické delegace, které jsme byli přiděleni a jež měla nespornou povinnost informovat nás o situaci a chránit před libovůlí policie. Rovněž z Francouzů nikdo nepřišel. Policejní důstojník nám oznámil, že má rozkaz zavést nás nikoliv do místa jednání konference - Hnědého domu, nýbrž pouze do hotelu Regina, vyhrazeného anglické delegaci. Dorazili jsme tam v doprovodu policistů dvěma otevřenými přepadovými vozy, na nichž byly velké nápisy „Polizeiwagn". V hotelu nás policisté zavedli až do našich pokojů. Před ně se pak posadili členové policie nebo gestapa. Prakticky jsme byli internováni. Stejně tak se vedlo našim pilotům. Na žádost, aby nám bylo umožněno zajet do sídla konference, policisté říkali, že k tomu nemají zmocnění. V hotelu nebyl přítomen nikdo z anglické delegace. I telefonické spojení s delegacemi v Hnědém domě jsme dostávali s obtížemi, ale přece jenom jsem krátce mluvil napřed s Rochatem, šéfem kabinetu francouzského ministra zahraničí Bonneta, jenž se nezdál být nadšen naší přítomností, a pak jsem dostal spojení s členem anglické delegace Ashtonem-Gwatkinem, jenž mi oznámil, že se mnou musí ihned mluvit, a sice v hotelu Regina a nikoli v sídle konference, jejíž jednání už bylo v plném proudu.

Poprvé jsem se s ním sešel v sedm hodin. Byl velmi rozechvěn a skoupý na slova. Z jeho rezervovaných poznámek jsem vyrozuměl, že nějaký plán, jehož obsah mi zatím nemohl prozradit, je již z větší části hotov a že je daleko horší než anglo-francouzské návrhy. Vysvětlil jsem mu na naší červené mapě všechny naše skutečné životní zájmy; jevil porozumění pro otázku koridoru na Moravu, kdežto o druhé věci se už nestaral. Podle něho musí konference skončit nejpozději zítra, tedy ráno. Upozornil jsem jej na vnitropolitické důsledky podobného plánu u nás za dnešní situace a na důsledky hospodářské a finanční. Gwatkin opakoval, že nevím, jak je situace těžká pro západní velmoci, a že nechápu, jak je těžké jednat s Hitlerem. Pak zase odjel na konferenci, slbiv, že se ozve v prvé přestávce.

Asi ve 22 hodin zavolal Ashton-Gwatkin Mastného a mne do pokoje sira Horace Wilsona, jenž nám zde v přítomnosti Gwatkinově z rozkazu Chamberlainova vyložil nový plán odstupu území a předal nám mapu (Henleinovu!) s naznačenými obvody, které budou ihned obsazeny. Na mé poznámky dvakrát místo konkrétní odpovědi jen suše podotkl, že nic nemůže přidat k vysvětlivkám plánu. Nedbal vůbec na obhajobu určitých, pro Československo životně důležitých míst a území. Když potom odešel do konference, zůstali jsme - dr. Mastný a já - s Ashtonem-Gwatkinem sami a znovu jsme mu podrobně vysvětlovali nutnost korektur. Britský diplomat však odpověděl Mastnému, že anglická delegace je příznivě nakloněna novému německému plánu. Když opět mluvil o obtížích při jednání s Hitlerem, namítl jsem, že vše přece závisí na pevnosti západních velmocí. Na to Ashton-Gwatkin řekl zcela slavnostním způsobem: „Kdybyste to nepřijali, znamenalo by to, že si to budete vyřizovat s Německem sami. Francouzi vám to snad řeknou hezčími frázemi, ale věřte mně, jsou stejného názoru s námi a budou se desinteresovat na vašem osudu."

V jednu hodinu třicet minut v noci jsme byli zavoláni do konferenčního pokoje, kde nás očekával britský premiér Neville Chamberlain, francouzský ministerský předseda Edouard Daladier, sir Horace Wilson, generální ředitel francouzského ministerstva zahraničí Alexis Léger a Ashton-Gwatkin. Nálada byla tíživá. V této chvíli rozsudku si Daladier zřejmě uvědomoval, co to znamená pro francouzskou prestiž. Zdálo se mi, že ze všech přítomných jedině Daladier, vedle něhož jsem seděl, je si vědom toho, oč právě běží; dokonce jsem se přistihl při tom, že já, reprezentant oběti Mnichova, měl jsem okamžik soucit s potícím se a zarputile mlčícím Daladierem. Chamberlain nás krátkým úvodem seznámil s právě podepsanou dohodou čtyř velmocí a dal Mastnému k přečtení přesný text dohody. Při čtení jsme žádali na několika místech vysvětlivky. Tak jsem žádal na Légerovi a Wilsonovi vysvětlení klauzule „převážně německých" - ,,preponderantly german character" v článku 4. Tento článek stanovil časový plán pro obsazení čtyř pásem, přesně v připojené mapě vyznačených, ale měl také ustanovení, že do 10. října 1938 mohou Němci se souhlasem mezinárodní komise obsadit ještě jiná území, na mapě vůbec nevyznačená, za podmínky „převážně německého obyvatelstva". Léger neřekl nic o procentech, řekl jen, že se bude jednat o německé většiny podle propozic námi přijatého plánu. Při článku 6 jsem se ptal Légera, zda v možnosti plebiscitu máme vidět klauzuli na ochranu našich životních zájmů, jak nám bylo slíbeno v jejich návrzích. Článek 6 stanovil neurčité zásady plebiscitu v územích, určených mezinárodní komisí, a to dle vzoru plebiscitu v Sársku, přičemž by dotyčná území byla obsazena mezinárodním vojskem až do ukončení plebiscitu. Léger odpověděl, že ano, že však to může být jen v malých rozměrech a že to bude v kompetenci mezinárodní komise. Mastný se ptal Chamberlaina, zda československý člen komise má stejné hlasovací právo s druhými, čemuž Chamberlain přisvědčil. Na dotaz, zda bude v plebiscitní zóně mezinárodní nebo anglické vojsko, dostalo se nám odpovědi, že tato věc ještě není úplně dohodnuta a pomýšlí se také na účast belgického a italského vojska.

Zatímco Mastný mluvil s Chamberlainem o menších detailech - Chamberlain neustále zíval bez nejmenších rozpaků -, ptal jsem se Daladiera a Légera, zda čekají nějaké vyjádření nebo odpovědi naší vlády na dohodu, kterou nám právě předložili. Daladier ve zřejmých rozpacích neodpověděl vůbec, zato Léger s poznámkou, že čtyři státníci neměli mnoho času, mi výslovně řekl, že žádnou naši odpověď již nečekají, že to považují samozřejmě za přijaté a že jen naše vláda musí dnes do pěti hodin odpoledne vyslat svého zmocněnce na schůzi mezinárodní komise do Berlína. V sobotu musí přijet náš důstojník k okamžitému projednání evakuace prvého pásma. Tím nám bylo dostatečně brutálně vysvětleno, a to Francouzem, že je to rozsudek bez odvolání a bez možnosti oprav. Text byl přečten, byla nám předána druhá, lehce opravená mapa, my se rozloučili a šli... Československá republika v hranicích z roku 1918 přestala existovat.
 
Zdroj: Kvaček R., Kuklík J., Mandelová H., Pařízková I., XX. století o sobě. Dějiny v dokumentech. Dialog, Liberec 2005

 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

12.10.

Československo 1938 – uprchlíkem ve vlastní zemi – osudové osmičky

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato výuková aktivita se věnuje událostem kolem Mni...
5.6.

Rozhodování o přijetí či nepřijetí Mnichovské dohody

Výběr textů ke studiu a interpretaci, nabízející různé pohledy českých historiků, spisovatelů a publicistů na ...
19.5.

Mnichovské rozhodnutí z podzimu 1938

Pracovní listy pro žáky nabízejí sadu textů a dobových pramenů, pomocí kterých žáci analyzují příčiny těžké si...
9.1.

Vyhnanci z Těšínska v roce 1938

Soubor pracovních materiálů obsahuje několik dobových pramenů, na jejichž základě mohou žáci samostatně či ve ...
10.5.

Stefan Zweig o Anglii ve stínu Mnichovské dohody

V textu přinášíme ukázku z vynikající knihy rakouského spisovatele Stefana Zweiga Svět včerejška. Autor líčí a...
1.1.

Mnichov 1938

Výkladová perezentace k mnichovské konferenci roku 1938 sleduje příčiny mnichovské krize, výsledky a důsledky ...
12.7.

Svoboda, 21. 10. 1938

Nahlédněte do digitalizované kopie deníku Svoboda ze dne 21. října 1938, který vám pomůže doplnit si obraz o v...
30.6.

Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích - první Československá republika

Prezentace sleduje změny v postojích německého obyvatelstva českých zemí k meziválečnému Československu od odm...
30.6.

Peripetie soužití Čechů a Němců v českých zemích - okupace a odsun

Prezentace stručně mapuje tragická závěrečná léta společného soužití Čechů a Němců na území Čech, Moravy a Sle...
6.6.

České slovo, 22. 9. 1938

Prohlédněte si digitalizovaný výtisk Českého slova ze dne 22. 9. 1938, stranického tisku Českoslovenké strany ...
6.6.

České slovo, 24. 9. 1938

Nahlédněte do digitalizovaného výtisku Českého slova ze dne 24. 9. 1938. Toto vydání, které vyšlo v předvečer ...
2.6.

Mnichovská dohoda (29. 9. 1938 )

Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu; podepsána 29. 9. 1938 na konfe...
1.6.

Cesta k rozbití ČSR v roce 1938

Výkladová prezentace popisující dramatické politické události jara a léta roku 1938, které ve svém důsledku ve...
31.5.

Historie budování opevnění v ČSR před 2. svět. válkou - lehké objekty

Prezentace se zaměřuje na příčiny, průběh výstavby a podobu československého předválečného opevnění, především...
20.4.

Deník kopřivnické skautky Lídy Šumné z let 1937-1942

Digitalizované deníkové záznamy mladé skautky Lídy Šumné z let 1937-1942 obsahují cenné svědectví dospívající ...
Více souvisejících...

_Prameny

Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

Aktualizováno: 27.6.2018 22:16 | Rubrika: Československo v letech 1948-1968
Svoboda slova, cenzura a propaganda v Československu 1968

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita zkoumá fenomén vlivu cenzury a propagandy na svobodu slova na konkrétním historickém příkladu Československa v roce 1968.

_Metodika

Československo 1938 – uprchlíkem ve vlastní zemi – osudové osmičky

Aktualizováno: 12.10.2018 22:57 | Rubrika: Československo v letech 1938-1945
Československo 1938 – uprchlíkem ve vlastní zemi – osudové osmičky

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato výuková aktivita se věnuje událostem kolem Mnichovské konference a bezprostředně po ní a reflektuje změny v české společnosti a v politickém zřízení druhé republiky. ...

_Aktuality

Cena Jaromíra Šavrdy byla udělena Petrovi Pithartovi

Aktualizováno: 13.12.2018 20:13 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Cena Jaromíra Šavrdy byla udělena Petrovi Pithartovi

V pondělí 10. prosince 2019, u příležitosti 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv udělil spolek PANT  již podesáté cenu Jaromíra Šavrdy za svědectví o totalitě. Letošním laureátem se stal signatář Charty 77, dlouholetý před...

_Dějiny v médiích

Speciál Aktuálně.cz: Konec všech iluzí. Okupace očima pamětníků.

Aktualizováno: 25.9.2018 14:00 | Rubrika: Speciály
Speciál Aktuálně.cz: Konec všech iluzí. Okupace očima pamětníků.

Upozorňujeme učitele a žáky na speciál, který zpravodajský server Aktuálně.cz připravil pro své čtenáře. Nabízí mnoho cenných svědectví výrazných českých osobností a doprovodných materiálů vhodných do výuky (Události 1968, Invaze ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2018 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT