Moderní-Dějiny.cz

Návrat českých delegátů ze Švýcar

Publikováno: 20.11.2011, Aktualizováno: 6.4.2012 22:46

Zpráva Lidových novin o schůzi Národního výboru konané 5. listopadu a o návratu delegace v čele s K. Kramářem z jednání s E. Benešem v Ženevě. Textový historický pramen popisuje situaci v Praze těsně po vyhlášení Československa, kdy domácí politikové a veřejnost nebyli dostatečně informováni o událostech na mezinárodní scéně. Byli totiž doposud odříznuti od světového dění v důsledku situace na sklonku I. sv. války.

Návrat českých delegátů ze Švýcar

Projekt "Dějiny sousedů aneb vlastní cestou společnými križovatkami" byl podpořený z prostředků International Visegrad Fund (no. 21020021).

 

 

Návrat českých delegátů ze Švýcar
Československý stát bude republikou. - Od dohody nevzali Češi za hranicemi ani haléře. - Půjčka Národní svobody ve výši jedné miliardy.

Významná schůze Národního výboru.
Praha, 5./11. 1918 (Č. t. k.) Národní Výbor konal dnes po celé odpoledne plenární schůzi za předsednictví místopředsedy A. Švehly. Na počátku schůze byla po referátu prof. Engliše jednomyslně a za potlesku schválena půjčka národní svobody ve výši jedné miliardy korun.

Po referátu dra. Meissnera byl přijat návrh na udělení amnestie osobám civilním. Amnestie bude prohlášena v pátek 8. listopadu.

Po referátu A. Švehly byla schválena osnova zákona o zřízení ústavu pro lidovou výživu. Prof. dr. Engliš podal na to zprávu o poměrech na Moravě a prof. Vlček o situaci na Slovensku. Dr. Rašín referoval o politické situaci. Po zprávě posl. Udržala z branného výboru byl přijat zákon, jimž se stanoví text přísahy Československého vojska. Na to bvlo schváleno nařízení o komisi demobilisační a o komisi kožní.

O 8. hod. večer dostavili se do schůze delegáti ze Švýcar a byli uvítáni bouřlivým jásotem. Za mocného pohnutí referoval dr. Kramář o výsledku české práce za hranicemi, po něm mluvili Klofáč, Haberman, Staněk, Kalina, dr. Šámal a dr. Preiss. Všechny tyto zprávy vyvolaly ohromné vzrušení a nejhlubší dojem. Celé shromáždění se sklánělo před gigantickou prací, kterou vykonali za hranicemi v neutěšených poměrech naši čeští lidé a české legie. Stát československý bude republikou a jméno české má za hranicemi tak skvělý zvuk, že o tom nemáme zde ještě ani žádné představy. S nevýslovnou hrdostí mohli delegáti švýcarští konstatovati, že naši skvělí spolupracovníci za hranicemi nevzali od čtyřdohody ani jednoho haléře, že všecko to obrovské dílo, na které dnes hledí celý svět, vykonali s nepatrnými prostředky vlastními, často za nejtěžšího strádání osobního. Místopředseda A. Švehla poděkoval z hloubi duše delegátům za jejich podrobnou zprávu, která zanechala u všech přítomných členů Národního výboru dojem nezapomenutelný.

Přivítání v Praze.
Zpráva o tom, že delegáti přijíždějí ze Švýcar do Prahy, vyvolala v Praze obrovský rozruch. Již brzo v poledních hodinách začaly se kupit davy před nádražím Wilsonovým. Kolem 5. hodiny shromáždilo se asi 200.000 hlav na Václavském náměstí, Sadové třídě a u nádraží. Ve vestibulu nádražním očekávali příjezd hodnostáři civilní i vojenští, kromě toho nejbližší příbuzní delegátů pí. Kramářové, pí. Benešová atd. Sokolové na nástupišti tvořili špalír. O půl 6. přijel vlak na nádraží. Lokomotiva byla ozdobena chvojím, prapory, nápisy: "Ať žije republika" atd. Ze salonního vlaku vystoupili za nepopsatelného jásotu, dr. Kramář, Klofáč, Haberman, Staněk, Kalina, dr. Pneifes, dr. Šámal a řed. Svoboda. Zástupy propukly v jásot.

Řeč dra. Kramáře.
Když byl dr. Kramář oficielně uvítán a vystoupil z nádraží, byl donucen, ač churav, ujati se slova. V podstatě promluvil takto: „Přináším vám vřelé pozdravy těch, kteří pro nás za hranicemi trpěli a pracovali. My s radostí vracíme se domů, poněvadž můžeme vám říci, že naše sny a touha budou úplně splněny. Málokdy měl nějaký národ tolik upřímných přátel jako má náš český národ nyní. Vykoupil je těžkým strádáním a bezpříkladnou obětavostí těch, kteří za hranicemi proň pracovali. Ale co vykonali, je něco, nač všichni potomci po nás budou hrdi a právem hrdi. My budeme svobodnou národní republikou. U nás všichni budeme šťastni a společně všichni si řekneme, že jsme šťastni, že jsme se toho dožili. To bude naší silou proti všem, kteří by chtěli útočit na naši svobodu. To bude marné. Naše svoboda bude naším klenotem, který český národ nedá si nikdy vyrvat. My jsme trpěli dost, ale nyní chceme těžiti, budovat, chceme vystrojit svobodu krásnou a plnou. To je to, co vzkazují vám naši drazí a těšíme se, až budeme moci v náruč je přitisknouti a říci, jak úžasně, jak nevýslovně je máme rádi. A tak skončím vřelým přáním, abychom odůvodnili naději všech, kteří dnes provázejí tvoření českého státu s takovými sympatiemi. Mohu vám říci, že dík našim legiím při jejich nevýslovné obětavosti, dík těm, kteří jsou za hranicemi, dík Masarykovi, dík Benešovi a všem, kteří jsou s nimi, máme v celém světe takové postavení, že se nám ani o něm nesnilo. Máme jen jedinu povinnost, ale tu velkou povinnost, abychom své přátele nezklamali. Co jsme dnes viděli od hranic českých, tu upřímnou radost našeho lidu, který tak dojemně a upřímně nás vítal, to vše bylo úžasně dojemné, ale na druhé straně nemáme vřelejšího přání, abychom tak jak jsme dovedli všichni za jednoho bojovat, dovedli také všichni za jednoho společně pracovat. A když to dovedeme, není moci světa, která by nás zdolala. Budeme tím národem, jak řekl to nejlepší přítel Wilsonův Heron, který bude skutečným útočištěm skutečné demokracie a naprosté spravedlnosti. A této velké budoucnosti volám dnes všem, když jsme přišli zase do matičky Prahy, upřímné a srdečné Na zdar, Na zdar a Sláva Wilsonovi.“

Slavný vjezd do Prahy.
Po řeči dra. Kramáře hnul se průvod a ubíral se k pomníku sv. Václava. Zde oslovil davy předseda Českého svazu, posl. Staněk, který vyřizoval pozdravy legionářů, zatímní vlády, Masaryka atd. Pravil: „Slíbili jsme našim osvoboditelům, že budou rozhodovati o všem co se má státi. Pozdravuje vás Anglie, Francie a Amerika, ke kterým přistoupili jsme jako svobodný a volný národ, jako občané lidové republiky.“ Po Staňkovi promluvil posl. Klofáč, který pravil, že kdyby byl náš národ ukázal se v této době malým, ztratil by sympatie spojenců. Dnes mluví se o nás jako o největším národě na světě. Dovedeme pro národ umírat, ale nikoho nepodvedeme. Naposled promluvil posl.  Haberman. Spojenci naši slíbili nám největší podporu vojenskou, hospodářskou a aprovisační. Otázka, jaký má být náš stát, byla rozhodnuta českými legiemi, českou vládou a také námi jednomyslně.

Musí to být a bude to svobodná demokratická republika československá. Jménem vašim vyřídili jsme pozdravy horoucí legionářům, aniž jsme tušili co jste doma učinili, prohlásili jsme, že navždy se národ český s Habsburky rozchází. Naši přátelé v Americe mají jen jedno přání, aby naše československá republika byla srdcem Evropy.

Po těchto rečích za zvuků hudby a neutuchajícího jásotu ubíraly se davy do Obecního domu. Jízda od Musea do Obecního domu trvala jednu hodinu.

V příloze můžete nalézt faksimilii novinového článku.

ZDROJ: http://www.nacr.cz/vystavy/osmicky/exhibition.aspx?ex=1918&id=49&window=large

Přílohy

jpg
Návrat českých delegátů ze Švýcar
Typ souboru: *.jpg | Velikost: 0,76 MB
Pro přístup k souboru musíte být přihlášen.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

14.10.

Prozatímní ústava ze 13. listopadu 1918

Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou dne 13. listopadu 1918 Národním výborem...
14.10.

Záznam 1. schůze Revolučního Národního shromáždění

Tzv. revoluční Národní shromáždění vzniklo rozšířením Národního výboru na 256 poslanců podle obdobného klíče, ...
10.10.

Telegram uherského předsedy vlády grófa Károlyho vedení SNR (1918)

Když se 30. 10. 1918 v Turčianském sv. Martině sešla Slovenská národní rada byl jí doručen Telegram uherského ...
10.10.

Abdikace císaře Karla I. Habsburského (11.11.1918)

31. října 1918 podepsali delegáti Národního výboru následující prohlášení: "Představitelé československého nár...
2.10.

Vznik Československa - analýza historických pramenů

Pracovní list nabízí žákům a studentům možnost pracovat s českými prameny k zániku Rakouska-Uherska a vzniku Č...
1.7.

I. světová válka - 1917/1918

Třetí, závěrečný díl ilustrativní prezentace věnované první světové válce zahrnuje zásadní politické změny v p...
2.6.

Programové prohlášení vlády ČSR (9.1.1919)

Programové prohlášení první československé vlády přednesené Karlem Kramářem 9. ledna 1919.
2.6.

I. světová válka - 1915/1916

Druhý díl ilustrativní prezentace věnované první světové válce zahrnuje hlavní válečné události let 1915/1916....
28.5.

Masaryk Osvoboditel v oslavné knížce Arnošta Cahy

Předkládáme Vám kvalitní digitální kopii knihy brněnského nakladatele Arnošta Cahy, který nadšeně, prostou řeč...
3.5.

I. světová válka - rok 1914

Úvodní díl ilustrativní prezentace věnované první světové válce obsahuje výčet událostí od atentátu na Františ...
12.11.

Versailleská (Pařížská) mírová konference 1919-1920

Tuto výkladovou prezentaci využijete pro objasnění výsledků první světové války. Najdete zde stránky věnované ...
6.10.

Vznik Československa

Stručná výkladová prezentace pojednává o krystalizaci boje za samostatné Československo. Je založena na studii...
10.11.

Československá delegace na mírové konferenci

30. 9. 1919. Exposé ministra E. Beneše v Národním shromáždění. Šlo o předběžné shrnutí problémů, s nimiž se po...
15.10.

Vznik ČSR - výsledek domácí a zahraniční akce

Výkladová prezentace se zaměřuje na československý domácí a zahraniční odboj za I. světové války, bez nichž by...
1.11.

Mezinárodní vztahy po první světové válce

Výuková prezentace sleduje téma ze více rovin - vojenské, diplomatické a ekonomické, a to v letech 1918-1931. ...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT