Moderní-Dějiny.cz

Prozatímní ústava ze 13. listopadu 1918

Publikováno: 14.10.2013, Aktualizováno: 20.10.2013 19:09

Prozatímní ústava byla první ústavou Československé republiky přijatou dne 13. listopadu 1918 Národním výborem a vydanou jako Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě. Jejím cílem bylo definovat funkce Národního shromáždění, hlavy státu a vlády do doby sepsání nové, již trvalé ústavy Československa.

Prozatímní ústava ze 13. listopadu 1918

Tento materiál vznikl v rámci projektu „Moderní dějiny do škol“, který je financován z prostředků ESF a státního rozpočtu ČR.

 

37/1918 Sb.
Zákon ze dne 13. listopadu 1918
o prozatímní ústavě.
O národním shromáždění.

§ 1
Národní výbor rozšiřuje se na 256 členů způsobem a dle klíče, jak vznikl Národní výbor. Tento sbor nazývá
se Národní shromáždění.

§ 2
Týž způsob a klíč platí i pro doplňování Národního shromáždění, odpadne-li některý člen.

§ 3
Členem Národního shromáždění přestává být:
a. kdo ztratil svéprávnost,
b. kdo odsouzen byl pro trestný čin, který způsobuje ztrátu volitelnosti do obcí v
Čechách, zbaven byl členství rozhodnutím Národního shromáždění.
Rozhodnutí Národního shromáždění děje se dvoutřetinovou většinou
přítomných.

§ 4
Národní shromáždění vykonává pravomoc zákonodárnou pro celý stát i jednotlivé jeho části a pravomoc
dozorčí nad mocí výkonnou až do doby, kdy dle ústavy konečné sejde se a ustaví sněmovna vyšlá z voleb.

§ 5
Národní shromáždění vypracuje si jednací řád; dokud se tak nestane, platí jednací řád přijatý ve schůzi
Národního výboru dne 9. listopadu 1918.

§ 6
Národní shromáždění je schopno jednati a usnášeti se, je-li přítomna alespoň třetina poslanců. Usnáší se
nadpoloviční většinou přítomných. Přítomnosti alespoň dvou třetin poslanců a dvoutřetinové většiny
přítomných jest třeba ke změně tohoto zákona, zákona o všeobecných právech občanů, zákona ze dne 9.
listopadu 1918 o osobní nedotknutelnosti členů Národního shromáždění a k usnesení o vypovědění války.
K volbě presidenta a ke schválení mezinárodních smluv (10. lit. a) jest třeba přítomnosti nadpoloviční
většiny poslanců a dvoutřetinové většiny přítomných.
Přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců jest třeba k usnesení podle poslední věty § 11 a první věty § 16.
O presidentu republiky.

§ 7
Hlavou státu je president republiky, kterého volí Národní shromáždění (§ 6).
Úřad presidenta trvá až do doby, kdy podle ústavy konečné nová hlava státu bude zvolena.

§ 8
Mešká-li prezident mimo hranice státu, anebo je-li místo jeho uprázdněno, vykonává zatím jeho práva
vláda, která může jednotlivými úkony pověřiti svého předsedu.

§ 9
President republiky nemůže býti trestně stíhán.

§ 10
President republiky:
a. zastupuje stát na venek,
b. je nejvyšším velitelem vojska,
c. přijímá vyslance;
d. vypovídá podle usnesení Národního shromáždění válku a předkládá mu
sjednaný mír ku schválení;
e. jmenuje důstojníky, státní úředníky a soudce počínaje VI. třídou hodnostní
nahoru,
f. má právo prominouti nebo zmírniti tresty i právní následky trestného činu,
odsouzení nebo trestu, jakož i naříditi, aby trestní řízení nebylo zahájeno,
anebo zahájené trestní řízení aby bylo zastaveno.
K vládním úkonům, jež president republiky vykonává, musí býti opatřen spolupodpis příslušného
odpovědného člena vlády.

§ 11
President republiky má právo zákon usnesený Národním shromážděním, vrátiti do osmi dnů po usnesení k
novému projednání. Setrvá-li Národní shromáždění na svém původním usnesení, musí zákon býti vyhlášen.

§ 12
President republiky slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že bude dbáti blaha
republiky a lidu a šetřiti zákonů.
Jak se vyhlašují rozsudky.

§ 13
Rozsudky a nálezy soudů vyhlašují se jménem republiky.
O moci výkonné a nařizovací.

§ 14
Moc výkonná a nařizovací přísluší 17členné vládě, jejíž předsedu a členy (ministry) volí Národní
shromáždění.
Vláda volí ze sebe náměstka předsedova, který zastupuje předsedu.

§ 15
Předseda a členové vlády slíbí před Národním shromážděním na svou čest a svědomí, že své povinnosti
svědomitě a nestranně budou konati a zákonů šetřiti.
Žádný člen vlády nesmí býti členem správní neb dozorčí rady akciových společností, nebo jednatelem
společností s ručením omezeným, které podléhají dani výdělkové podniků k veřejnému účtování povinných.

§ 16
Vláda jest odpovědna Národnímu shromáždění, které ji může za přítomnosti aspoň poloviny poslanců
prostou většinou hlasů odvolati, což se stane vyslovením nedůvěry.
Návrh na vyslovení nedůvěry musí býti podepsán nejméně jednou čtvrtinou poslanců a přikáže se nejprve
výboru.

§ 17
Vláda sídlí v Praze. Rozhoduje ve shromáždění, jemuž přítomno musí býti, aspoň deset členů, předsedu
nebo jeho náměstka v to počítaje.
Vláda rozhoduje ve společných schůzích:
a. o vládních předlohách pro Národní shromáždění určených,
b. o všech věcech politické povahy,
c. o jmenování úředníků, pokud jmenování ústředním úřadům nebo presidentovi
republiky je vyhraženo.

§ 18
Vláda určí, který ze členů (ministrů) řídí a odpovídá za jednotlivé úřady zřízené k obstarávání nejvyšší
správy státní.

§ 19
Zákony musí býti vyhlášeny do osmi dnů po usnesení Národním shromážděním, s výhradou případu § 11.,
1. věta. Podpisuje je president republiky předseda a onen člen vlády, jehož úřad je pověřen provedením
dotyčného zákona.
Mešká-li president mimo hranice státu, anebo je-li místo jeho uprázdněno, podpisuje zaň předseda vlády.
Nařízení podpisují ministerský předseda a nejméně devět ministrů.

§ 20
Všecky akty moci výkonné a nařizovací dosud předsednictvem Národního výboru provedené se schvalují.

§ 21
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášky.

Dr. Frant. Soukup v.r. Ant. Švehla v.r.
Jiří Stříbrný v.r. Dr. Alois Rašín v.r.
Dr. Vavro Šrobár v.r.

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

23.3.

Rozbor ústavy ČSR z pera Jana Matějky (1928)

Nabízíme vám kvalitní diditální kopii knihy JUDr. Jana Matějky: Ústava Československé republiky. Jedná se o ko...
10.10.

Abdikace císaře Karla I. Habsburského (11.11.1918)

31. října 1918 podepsali delegáti Národního výboru následující prohlášení: "Představitelé československého nár...
2.10.

Vznik Československa - analýza historických pramenů

Pracovní list nabízí žákům a studentům možnost pracovat s českými prameny k zániku Rakouska-Uherska a vzniku Č...
29.3.

Československá ústava z roku 1920

Dne 29. února 1920, v přestupném dni přestupného roku, schválilo československé Národní shromáždění novou ústa...
20.11.

Návrat českých delegátů ze Švýcar

Zpráva Lidových novin o schůzi Národního výboru konané 5. listopadu a o návratu delegace v čele s K. Kramářem ...
19.11.

Slovensko v letech první světové války a vznik ČSR

Výuková prezentace zachycuje důležité události, které předcházely vzniku ČSR. Obsahuje charakteristiku udalost...
6.10.

Vznik Československa

Stručná výkladová prezentace pojednává o krystalizaci boje za samostatné Československo. Je založena na studii...
15.10.

Vznik ČSR - výsledek domácí a zahraniční akce

Výkladová prezentace se zaměřuje na československý domácí a zahraniční odboj za I. světové války, bez nichž by...
11.10.

Vyhlášení samosprávné provincie Deutschböhmen 21. ledna 1918

1918, 21. ledna. Ve Vídni se sešli němečtí poslanci z českých zemí a schválili rezoluci, v níž žádali odtržení...
1.8.

Andrássyho nóta (27.10. 1918)

Andrássyho nóta, odpověď ministra zahraničí Rakouska-Uherska hraběte Gyuly Andrássyho, v níž monarchie přijala...
1.8.

Zákon Národního výboru (28. října 1918)

Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se st...
1.8.

Martinská deklarácia (30. 10. 1918)

Martinská deklarace, název pro Deklaraci slovenského národa, která byla přijata na zasedání Slovenské národní ...
5.7.

Clevelandská dohoda (22. – 23. 10. 1915)

První oficiální dohoda organizací amerických Čechů a Slováků o spolupráci v zahraničním odboji za 1. světové v...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT