Moderní-Dějiny.cz

FILM: Ženy v disentu - Petruška Šustrová a Jiřina Šiklová

Publikováno: 23.11.2013, Aktualizováno: 23.11.2013 11:06
Autor: (red)

V tomto filmu se setkáte se dvěma ženami-disidentkami, Petruškou Šustrovou a Jiřinou Šiklovou. Každá zvlášť popisuje roli žen v disentu, která je, jak lze i z jejich vyprávění poznat, neprávem opomíjena. 

FILM: Ženy v disentu - Petruška Šustrová a Jiřina Šiklová

Nejenže byl poměr žen a mužů mezi signatáři Charty 77 zhruba stejný, většina mužů v disentu měla manželku. Na těch často spočívalo uklízení po setkáních, policejních raziích, péče o domácnost a děti, když byli manželé uvězněni. Přesto se pozornost represivního aparátu ženám nevyhýbala, zážitků z výslechů a vězení mají dost, měly dokonce vyvinutou taktiku u výslechů a psychický obranný mechanismus při cestě do vězení. Přestože nebyly tak často zavírány a u výslechu bity, patří jim při reflexi disentu stejný díl pozornosti jako mužům. Film je doplněn historickou studií, prezentací, metodickými materiály a prameny. 


Odkaz ke stažení kompletního DVD Dějiny na vlastní kůži ZDE  nebo ZDE


Stručný životopis Petrušky Šustrové
Petruška Šustrová se narodila 18. května 1947 v Praze. Z politických důvodů jí nebylo umožněno dokončit studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (český jazyk a dějepis, 1966 - 1969). Tvrdá rána již pozvolna „normalizujícího se“ komunistického režimu na ní dopadla v prosinci roku 1969. Byla zatčena, obžalována a nakonec i odsouzena na dlouhé dva roky do vězení. Provinění? Členství v opozičním Hnutí revoluční mládeže, k němuž patřily také později známé politické osobnosti Jaroslav Bašta, Ivan Dejmal, Jan Frolík či Petr Uhl. Za dva roky poznala „nápravná“ zařízení v Praze – Ruzyni, ve Všehrdech a v Opavě.

Když nadešel zlomový rok 1977 a Petrušce se dostalo do rukou prohlášení Charty 77, které podepsala, stala se zakládající signatářkou, což jí přineslo problémy se Státní bezpečností a velmi komplikované možnosti najít slušnou práci. Přesto pokračovala ve své činnosti dál. V roce 1979 se stala členkou Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Lidé z VONSu se snažili legální právní cestou pomáhat nespravedlivě pronásledovaným a vězněným osobám, největším přínosem jejich činnosti bylo informování o jednotlivých případech politických vězňů, bránili tím tomu, aby se lidé „ztráceli“ v nelidské mašinerii komunistické justice. Práce VONSu byla koordinována, informační kanály do svobodného světa za železnou oponou nepřestaly nikdy fungovat. Přestože ve věznicích stále seděli nespravedlivě odsouzení lidé, seděli tam s vědomím, že o nich někdo tam venku ví, že o nich někdo tam venku informuje svět, že někdo tam venku někdo dokáže zaplatit dobrého právníka a že se pár odvážlivců, kteří jsou zrovna na svobodě, dokonce dostaví k soudu podpořit svého přítele. Oproti letům padesátým naprosto neuvěřitelná pozitivní hodnota! Petruška Šustrová k tomuto dílu, které nahlodávalo režim a v důsledku přispělo k pádu totality, přispěla velkou měrou. Stává se postupně jednou z nejrespektovanějších osob nezávislých opozičních struktur, v roce 1985 jednou ze tří mluvčí Charty 77. Petruška Šustrová se nebála v těchto těžkých letech říct svůj názor a stát si za ním, což jí zůstalo dodnes. 
 
Další charakteristickou činností Petrušky Šustrové bylo a dodnes je psaní i překládání. Je dodnes uznávanou překladatelkou a patří po právu k našim nejoriginálnějším žurnalistkám. Za normalizace se také podílela na přepisování a šíření samizdatů. Z dob dávných zaslouží připomenout její práce pro samizdatový časopis Střední Evropa, ze současnosti nelze nevzpomenout její osobité fejetony v pátečních Lidových novinách nebo pravidelné publicistické pořady v ČRo 6, resp. Rádiu Česko.     Za rok 2009 získala novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky.
 
Politika, ta reálná, praktická, se jí po pádu režimu na počátku polistopadové éry také nevyhnula – v letech 1990 až 1992 pracovala jako náměstkyně ministra vnitra a ve své funkci pomáhala připravovat např. lustrační zákon. Petruška Šustrová se dlouhodobě věnuje sledování a komentování událostí ve Střední Evropě, se zvláštním důrazem na Polsko, dění v postsovětských republikách a především na Kavkaze.
 
V roce 2008 byla Senátem Parlamentu ČR zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), roku 2013 se stala její předsedkyní.
 
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc. * 17. 6. 1935      
Socioložka. Vystudovala historii a filosofii na Univerzitě Karlově, kde poté působila jako odborná asistentka. V roce 1965 se podílela na založení Katedry sociologie FF UK.  V letech 1956-1969 byla členkou KSČ, po porážce tzv. obrodného proudu ze strany vystoupila. Následně byla donucena k odchodu z fakulty, pracovala jako uklízečka a  mezi roky 1970-1988 jako sociální pracovnice ve Fakultní Thomayerově nemocnici. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraniční a exilové literatury. Za tuto činnost byla v letech 1981-1982 vězněna. V roce 1990 iniciovala založení Katedry sociální práce, kde následujících deset let působila jako pedagožka. Od 90. let je členkou mnoha nadací jako např. Nadace Charty 77, Nadace Dagmar a Václava Havlových nebo Nadace VIA. Za své počínání byla v roce 1999 oceněna prezidentem Václavem Havlem Medailí za zásluhy I. Stupně.

Tento materiál vznikl v rámci dotace MŠMT "Program na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání v roce 2012".


 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

9.1.

Ženy Charty 77 a novodobé disidentky

Upozorňujeme na novou anglicko-jazyčnou webovou stránku Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) The Women Of Charter 77...
29.12.

Studnice energie - Jiřina Šiklová

Portrét ženy, socioložky, která se v normalizačním Československu stala, jak sama říkala, „poštovním holubem“....
27.12.

"Poštovní holub" Jiřina Šiklová

Pracovní list je zaměřen na roli Jiřiny Šiklové při pašování knih a dalších materiálů přes železnou oponu v 70...
2.2.

Film: Paul Wilson – normalizace očima cizince

Kanadský hudebník, překladatel a spisovatel Paul Wilson v krátkometrážním snímku líčí své zážitky a postřehy z...
23.11.

FILM: Hrdinové západní fronty - Milan Trunkát

Krátkometrážní dokument Hrdinové západní fronty – Milan Trunkát představuje osudy československých letců na zá...
23.11.

FILM: František Zahrádka – Muž Určený K Likvidaci

V dokumentu o poměrech v komunistických lágrech bývalý mukl František Zahrádka tvrdí, že v táborech byly dva d...
23.11.

FILM: Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti

Krátký dokumentární film Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti se zaměřuje na poválečné vyhnání Němců z Česk...
23.11.

FILM: Listopad '89 očima Jana Urbana

Novinář Jan Urban popisuje v krátkometrážním dokumentu Listopad ’89 očima Jana Urbana události během tzv. Same...
23.11.

Multimediální vzdělávací DVD: Dějiny na vlastní kůži

Multimediální vzdělávací DVD „Dějiny na vlastní kůži“ představuje v pěti filmových dokumentech výrazné české o...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 8.10.2019 01:17 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

"Kdo si dnes vzpomene na Armény?"

Aktualizováno: 8.10.2019 01:17 | Rubrika: Počátek století a první světová válka, Napříč stoletím
"Kdo si dnes vzpomene na Armény?"

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na historii genocidy Arménů za první světové války. Název vychází z dochovaného textu projevu Adolfa Hitlera v Obersalzberg...

_Aktuality

Ocenění vítězů XI. ročníku mezinárodní dějepisné soutěže EUSTORY

Aktualizováno: 15.10.2019 14:42 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Ocenění vítězů XI. ročníku mezinárodní dějepisné soutěže EUSTORY

V Centru PANT v Ostravě proběhlo v pátek 11. 10. 2019 slavnostní vyhlášení cen XI. ročníku EUSTORY. Ceny předal herec Ondřej Malý, režisérka Marta Nováková a předseda spolku PANT Petr Pánek. Za Ostravskou univerzitu promluvila Nin...

_Dějiny v médiích

Festival svobody Na školách

Aktualizováno: 7.10.2019 20:13 | Rubrika: Česko
Festival svobody Na školách

Projekt několika neziskových organizací působících na poli vzdělávání, které na jednom místě středním školám nabízejí soubor aktivit a materiálů připomínajících 30. výročí sametové revoluce. Tento soubor má studentům představit ne...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT