Moderní-Dějiny.cz

FILM: František Zahrádka – Muž Určený K Likvidaci

Publikováno: 23.11.2013, Aktualizováno: 23.11.2013 11:05
Autor: (red)

V dokumentu o poměrech v komunistických lágrech bývalý mukl František Zahrádka tvrdí, že v táborech byly dva druhy vězňů: „Moře nevinnejch obětí a ti, kteří do toho šli.“ 

FILM: František Zahrádka – Muž Určený K Likvidaci

On sám patřil k té druhé skupině – do konfliktu s režimem se dostal už jako devatenáctiletý, když jako člen skautského oddílu pod vedením Karla Pecky převáděl osoby přes hranice. Trestu smrti se vyhnul jenom díky tomu, že mu ještě nebylo 20 let. Byl potrestán dvacetiletým žalářem. Z vězení na Borech, kde trhal peří, byl převeden do tábora Nikolaj na Jáchymovsku, kde ho čekaly všechny strázně komunistického koncentračního tábora – korekce, ztráty vědomí z nedostatku stravy, spaní v nevytopené místnosti až při –18 °C, zpráva o smrti matky, jejíž pohřeb mu nebylo dovoleno navštívit – musel místo toho ihned na další směnu. Z tábora s tak otřesnými podmínkami, kde byly smrtelné úrazy a doživotní zdravotní následky častým jevem, se vyšel na svobodu po třinácti letech. Film je doplněn historickou studií, prezentací, metodickými materiály a prameny. 

Metodika k filmu: František Zahrádka - Muž Určený K Likvidaci / Jiří Sovadina
Studie: Trestanecké pracovní tábory při uranových dolech 1949–1961 / Tomáš Bursík
Prezentace: Trestanecké pracovní tábory při uranových dolech 1949–1961 / Jiří Sovadina
Pracovní listy: List nenapsaný (lágrová poezie 50. let 20. století) / Roman Polách
Pracovní listy: Lágrová poezie Jana Zahradníčka z let 1951-1960 / Roman Polách
Pracovní listy: Trestanecké pracovní tábory v Československu / Jiří Sovadina
Sada pramenů

Odkaz ke stažení kompletního DVD Dějiny na vlastní kůži ZDE  nebo ZDE


ŽIVOTOPISNÝ MEDAILON
František Zahrádka (1930)
František Zahrádka se narodil 30. října 1930 v Děčíně. Matka Kristýna Zahrádková, rozená Dominová, pocházela z osmi dětí a pracovala jako pomocná dělnice například v cihelnách, otec František Zahrádka bojoval v legiích v Itálii.
 
Po návratu domů byl jeho 32. střelecký pluk přesunut na Slovensko, kde otec utrpěl v bojích s maďarskými bolševiky zranění nohy. Od té doby byl částečně invalidní. Zaměstnání sehnal jako pomocný zaměstnanec na dráze. Rodina tudíž mnoho cestovala podle toho, jak byl otec služebně překládán na nová místa. Kromě Františka se manželům Zahrádkovým v Děčíně narodil i mladší syn Luděk.
 
Do obecné školy začal František Zahrádka chodit v Meziměstí u Broumova. Až do roku 1937 zde vyrůstal společně s německými dětmi a nepociťoval žádné problémy nebo rozepře. Problémy nastaly v roce 1938 a vyvrcholily jedné říjnové noci, kdy byla celá rodina vyhnána ze svého domova.
 
Během mobilizace utrpěl bratr Luděk těžký úraz, když byl sražen automobilem. Matku zasáhly těžkosti poslední doby natolik, že se psychicky zhroutila, otec byl již nějaký čas služebně na Svitavsku. Mladý František tak žil sám v železničním vagónu u cizí rodiny. Jako postel mu posloužila stará vana, s jídlem i ošacením pomáhali i skauti.
 
Počátek války prožil již ve Veselí nad Lužnicí, kam si jej 15. března 1939 odvezla jeho teta. Rodina se opět spojila až po atentátu na zastupujícího říšského protektora Heydricha. Společně žili v Českých Budějovicích až do zatčení obou rodičů v roce 1944. Tatínek se z vyšetřování vrátil v prosinci, maminka až na konci války v květnových dnech roku 1945.
 
Po válce se František Zahrádka zapojil do činnosti obnoveného Junáka v Českých Budějovicích, kde se stal členem 
10. oddílu. V poúnorové době, když dokončoval studia na radiomechanika, se rozhodl aktivně zapojit do skautského odporu proti novému lidově demokratickému režimu. Tiskly se letáky, vydával se a kolportoval časopis Za pravdu.
 
V lednu 1949 převedl svou první skupinu skautů do Bavorska. Během jednoho z ilegálních přechodů navázal kontakt s americkou CIC. Dohodli se na získání kontaktů mezi důstojníky československé armády.
 
Po návratu do vlasti začal František Zahrádka plnit slíbené zpravodajské úkoly. Spojil se se štábním rotmistrem Silvestrem Müllerem, kterého rovněž i s vojenskými materiály převedl přes hranice. Během čtyř ilegálních přechodů převedl do zahraničí celkem asi 11 osob.
 
3. září 1949 byl zatčen příslušníky OBZ.
 
Hlavní přelíčení u Státního soudu v Praze se konalo 8. a 9. prosince 1949. Mezi dvaceti obviněnými byl kromě Františka Zahrádky i Silvestr Müller či poručík letectva Václav Bárta, který dodával tajné materiály z vojenského prostředí. Zahrádka byl nakonec za zločin velezrady a vyzvědačství odsouzen na 20 let těžkého žaláře, k peněžitému trestu 20 000Kč, ztrátě čestných občanských práv na 10 let a čtvrtletnímu zostřenému loži.
 
Týden po soudu byl transportován vlakem do Borské věznice v Plzni, kde byl umístěn v oddělení samoty B. Po dvou letech byl při váze 45 kg uznán schopným práce v uranových dolech a byl přesunut do svého prvního uranového lágru Nikolaj na Jáchymovsku, kde v počátcích pracoval jako pomocník lamače na šachtě Eduard.
 
17. července 1952 Nikolaj opustil: byl individuálně přesunut do tábora Vykmanov II. Pracoval na obávané třídičce rudy, kde se spřátelil s generálem Palečkem. Dohled nad jejich pracovištěm měli přímo sovětští přidělenci. V zimě 1956 putoval František Zahrádka do dalšího uranového lágru, tentokrát na Příbramsko do tábora Vojna. Zde byl vězněn od 6. ledna 1956 do 3. března 1957, kdy byl převezen na sousední tábor Bytíz.
 
Pracoval opět jako lamač, než byl díky vězeňskému lékaři MUDr. Každanovi přesunut na práci na povrchu. Při příchodu na tábor Vojna prodělal hned v únoru 40 dní korekce, kterou si „vysloužil“ za údajné přípravy útěku. Během věznění na Vojně zemřela Františku Zahrádkovi matka a krátce na to i otec.
 
Na Bytíze pokračoval nějaký čas v práci na lamačině, ale díky již zmiňovanému MUDr. Každanovi se dostal na povrch a postupně mohl začít pracovat i ve svém oboru jako elektrikář. V té době mu dělal parťáka generál Tomáš Sedláček, se kterým se přátelil až do jeho smrti.
 
Velká amnestie v roce 1960 Františka Zahrádku minula, ale mohl se stále více věnovat své profesi. Díky tomu se 3. března 1961 dostal na Technické oddělení MV v Praze na Pankráci, kde mohl pracovat na zlepšovacích návrzích ve svém oboru.
Propuštění se dočkal 3. září 1962. Neměl se kam vrátit. Nastoupil proto k Uranovým dolům Příbram, kde pracoval jako elektrikář až do odchodu do důchodu v roce 1981. Dokonce byl časem posílán i na služební cesty.
 
V dubnu 1966 potkalo Františka Zahrádku veliké štěstí, když se oženil s Marií Voldřichovou. Tato „milionová ženská“, jak ji sám nazývá, stála věrně po jeho boku celých 33 let až do své smrti. Byla sportovkyně stejně jako pan Zahrádka. Jezdili společně na jachtu, v zimě běhali na lyžích po milované Šumavě i na nejvyšší vrch nedalekých Brdských lesů Tok. Žel, děti manželům Zahrádkovým souzeny nebyly.
 
V roce 1968 se František Zahrádka aktivně zapojil do vzniku K 231 v Příbrami. Společně se sociálním demokratem Františkem Harlasem inicioval zahajovací shromáždění, na které přivezli i gen. Palečka a Otu Rambouska. František Harlas se poté stal předsedou K 231 v Příbrami a František Zahrádka tajemníkem.
 
Se stejným elánem se v roce 1990 vrhl do zakládání pobočky KPV v Příbrami. Opět patřil mezi nejaktivnější členy a od počátku byl zvolen za předsedu pobočky. Spolu s dr. Jiřím Majerem se rozhodující měrou zasloužil o vybudování ojedinělé expozice Muzea 3. odboje a Památníku obětem komunismu Vojna u Příbrami.
 
Za své celoživotní postoje byl František Zahrádka oceněn celou řadou vyznamenání, v roce 2007 mu byl udělen Řád T. G. Masaryka.
 
 

Tento materiál vznikl v rámci dotace MŠMT "Program na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících v oblasti předškolního, základního, středního a základního uměleckého vzdělávání v roce 2012".


Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

17.12.

Ve věku 87 let zemřel František Zahrádka. Za totality převedl jedenáct lidí za hranice

ČT.cz - Zemřel člen protikomunistického odboje František Zahrádka. Bylo mu 87 let. Byl nositelem státního Řádu...
21.2.

Film: Obvinění mimo hru

Bývalý československý reprezentant v hokeji, mistr světa z roku 1949, Augustin Bubník v  rozhovoru vzpomíná na...
23.11.

FILM: Hrdinové západní fronty - Milan Trunkát

Krátkometrážní dokument Hrdinové západní fronty – Milan Trunkát představuje osudy československých letců na zá...
23.11.

FILM: Sudety - protrhnout vrstvu lhostejnosti

Krátký dokumentární film Sudety – protrhnout vrstvu lhostejnosti se zaměřuje na poválečné vyhnání Němců z Česk...
23.11.

FILM: Ženy v disentu - Petruška Šustrová a Jiřina Šiklová

V tomto filmu se setkáte se dvěma ženami-disidentkami, Petruškou Šustrovou a Jiřinou Šiklovou. Každá zvlášť po...
23.11.

FILM: Listopad '89 očima Jana Urbana

Novinář Jan Urban popisuje v krátkometrážním dokumentu Listopad ’89 očima Jana Urbana události během tzv. Same...
23.11.

Multimediální vzdělávací DVD: Dějiny na vlastní kůži

Multimediální vzdělávací DVD „Dějiny na vlastní kůži“ představuje v pěti filmových dokumentech výrazné české o...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT