Moderní-Dějiny.cz

Vzpomínky Pavla Kohouta na zveřejnění Charty 77

Publikováno: 12.3.2012, Aktualizováno: 2.9.2012 20:46

Úryvek z „memoárorománu“ Pavla Kohouta „Kde je zakopán pes“ popisující přípravy zveřejnění Charty 77 na sklonku roku 1976. Pavel Kohout, který vymyslel název Charta 77, se podílel na většině úprav textu Václava Havla a zajišťoval publicitu v médiích na západě.

Vzpomínky Pavla Kohouta na zveřejnění Charty 77
Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF a OPVK „Moderní dějiny pro učitele, atraktivně a inspirativně“.
 
V sobotu 11. prosince odpoledne mě Václav Havel vytáhl z rychločetby Solženicynova memoáru Tele a dub, který jsme museli předat, už v pondělí dalšímu v štafetě čtenářů. Místo obvyklé procházky po Hradě, kde jsme už probrali tolik důležitých věcí pod okny Prvního Občana, kterého se týkaly nejvíc, čekala mě cesta Havlovým vozem. Zatím co jsme opisovali kontrolní kruhy, než jsme si byli naprosto jisti, že muži vnitra obstarávají vánoční nákupy, líčil mi další kolo represí rozpoutaných právě proti hudebnímu undergroundu. 

Pobuřovalo ho na tom nejvíc, že myslivecká jednota policajtů a soudců štve pro svět nezajímavé zajíce, zatím co na vysokou zvěř všeobecně známých protagonistů si netroufne. - Jsme uměle hájeni, opakoval rozhořčeně. Brzy ho z toho omylu vyvedou hned třikrát. Z příštích šesti roků stráví ten vášnivý milovník života, lstivý jak dítě a naivní jak liška, plné čtyři ve vězení.
 
Uvedl mě do neznámého bytu na Novém městě kde jsem měl pobýt jen ještě dvakrát, zato s celoživotními následky. Majitelem byl počestný vědec, vyhýbající se jakýmkoli veřejným aktivitám, což reálně socialističtí mocnáři hodnotí jako nejvyšší občanskou ctnost. Zato devítka, které poskytl neodposlouchávané pohostinství, představovala skoro celé spektrum mimorežimního občanství jeho intelektuálních, politických i náboženských proudů. Jejich jména budou pak vyšetřovateli nejvíce žádána; nechme je tudíž toužit co nejdéle!
 
Havlova informace vyvolala návrh na novou petici za pronásledované muzikanty. Další přítomní přidávali své zprávy, jak je přijetí zákona o lidských právech provázeno vlnou úředního bezpráví,  jako by režimní exekutiva dělala na režimní legislativu dlouhý nos a definitivní kříž nad Helsinkami. Nebylo možno hájit jedny a ponechat jiné osudu. 
 
Petice se množila jak prvok a mně se začal svírat žaludek jako vždycky, když se můj život, moje vztahy nebo má práce vymykají kontrole, hrozí ztratit tvar, účinek, smysl.
 
Jako by mě zavalily všechny naše podpisy, které nás tolik stály a jejichž úhrn se přitom podobal plácání do vody. Nevadilo mi znovu se namočit. Zlobilo mě, že přitom na zpupné suverény často ani nedošplíchlo. Z té únavy jsem navrhl, abychom místo řady peticí formulovali zásadní stanovisko většiny oponentů jaksi jednou provždy.
 
Má únava se našla s únavou ostatních. Konceptem byli pověření oba přítomní dramatici. Psali střídavě a tři verze, které později prozatímně uložím do sejfu švýcarského přítele, než se jich ujme příslušné muzeum v Čechách, obrážejí vývoj od seznamu témat až k manifestu, který měl oslovit domov i svět. Dva dramatici nemohli zůstat u šedivého titulu Prohlášení. Přednesli napříště název díla, jenž se zdál přítomným velmi nezvyklý, který však prozíravě přijali: CHARTA 77.
 
 
Čechy, začátek zimy 1976-77 
 
Že slovo 'Charta' nahradilo v návrhu textu původní 'výbor‘ mělo ovšem hlubší smysl, než pouze vyhnout se poškozeným pojmům ve prospěch neotřelých. Chtěli jsme se především vymknout všemu, co by společnému podnětu tolika vyhraněných osobností vtisklo pochybný punc jednotnosti či dokonce organizovanosti. To mnělo i svou stránku. Nelákalo nás padnout do mlátičky paragrafů, nemilosrdně trestajících každé spolčování vně palisády režimu. 
 
Mladý nedostudovaný filosof jehož rotování plně nahradilo zrádné,  telefony, přizvával k dvěma dalším poradám nové účastníky. Tušený význam dokumentu nás nutil i za daných podmínek zvětšovat šířku i hloubku jeho záběru. Podněty přizvaných dál zvyšovaly jeho úroveň a váhu.
 
Snaha všech zbavit se starých předsudků dala vzniknout dělnému ovzduší otevřenosti, důvěry a pomalu rostoucích vzájemných sympatií. Až bude ministr vnitra, mlžící totální selhání svých drahých špiclů, šířit báchorky o zahraničních centrálách a placených agentech, spatřím vždycky ten měšťanský pokoj kde by se dal kouř krájet, ale který nebylo možno větrat, aby sousedi nevolali hasiče, plný mladých i starých, známých i neznámých lidí v nichž česká společnost poprvé po druhé válce překračovala vlastní stín.
 
Pravda je, že záměr okřídlil obvykle nepraktické intelektuály k neobvykle účelnému jednání. Konečná verze byla vzdor tak rozdílným osudům, povahám i názorům odredigována stejně rychle jako přesně. Praktický postup, který byl společně vyvinut, se ukázal být stejně spolehlivý a účinný jak byl jednoduchý. Rozhodli jsme se také pomlčet po dobu sovětské dočasnosti o tom, co kdo vložil do fondu Charty -  na ideách i akcích. Podržím se toho i v budoucím memoárománu. Dávám přednost tápajícím historikům před zavřenými přáteli. Ostatně brzy se  měl jeden každý ze signatářů postarat o to, že kost Charty nespolkne režim dra Husáka nikdy.
 
Každý z navrhovatelů sestavil seznam osob ze svého okruhu, o kterých si byl jist, že nepodepíší-li samy, nezmaří všecko indiskrecí. Zvlášť označeni ti, u kterých se dalo očekávat, že se rádi a úspěšně ujmou sběru podpisů v dalších okruzích.
 
Byli navrženi a schválení bez výhrad všemi první mluvčí: filosof Jan Patočka, bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek a spisovatel Václav Havel. Komunista mezi dvěma nekomunisty - to byl zřetelný odkaz na skutečný obraz společnosti. Všichni tři své pověření přijali s vědomím, že budou i první na ráně.
 
Jeden z přítomných se ujal finalizace: převzetí podpisů, vyhotovení abecedního seznamu a strojopisných opisů textu Charty v počtu signatářů, které měl dostat každý z nich ve chvíli zveřejnění, aby měl v ruce důkaz, oč mu šlo. Až do toho okamžiku byl pouze předkládán ke čtení aby nepadl do nepravých rukou, než bude odevzdán povolaným. 
 
Měly to být ruce předsedy nebo někoho z místopředsedů Národního shromáždění podle ústavy nejvyššího zákonodárného orgánu v zemi, který před nedávnem přijal i zákon o lidských a občanských právech. Prohlášení Charty 77 nežádalo víc, než aby litery byly uvedeny v život.
 
Jiný z přítomných byl pověřen zajištěním publicity textu i podpisů ve všech nejvýznamnějších denících Evropy. Mělo to přímo olbřímí' háček. Text musel být přirozeně dodán redakcím oklikami a proto s velkým časovým předstihem, ale uveřejněn směl být až čtyřiadvacet hodin po odevzdání adresátu, aby mohly československé orgány jako první a nikoli pod tlakem vyvinout připadnou pozitivní iniciativu.
 
Smyslem všeho byl pokus o navázání dialogu. Publicita pak měla znemožnit falešné interpretace. 
 
Znalcům západní žurnalistiky, která je často ochotna odhodit poslední ohledy za první uveřejnění může fakt, že všechny redakce tu senzační zprávu opravdu podrží, připadat právem jako zázrak. Jedině vybočení z řady vznikne vinou naší neznalosti a obrátí se absurdně v náš prospěch.
 
I ten zázrak zdrženlivosti bude mít ovšem otce. Německého přítele-novináře, který svými vysvětlením i osobním příkladem dokáže udržet celoevropskou konkurenci na startovní čáře. Ještě než prohlášení Charty složitě dostane, bude je znát. Jistá česká dívka, vdaná do Němec, se text při vánoční návštěvě Prahy naučí pro něho nazpaměť.  Dožijeme-li se slušnějších časů, obejmeme je veřejně.
 
Vánoce se pro podpisování hodily nejlépe. Předpokládali jsme, že budou doma nejen předpokládaní signatáři, ale i političtí policisti. S ohledem na klikaté cesty náhradních poštonošů jsme se usnesli na uzávěrce do 27. prosince.
 
Snad nejvýznamnějším rozhodnutím zbylo, že každý kdo se chce ztotožnit, musí na zvláštní lístek formátu DIN-A5 vlastnoručně napsat jméno, adresu a text: ,, Souhlasím s prohlášením Charty 77 ze dne 1.1.77 a připojuji se k němu.“ Mělo to plnit psychologickou funkci jakéhosi moderního úpisu krví, aby nikdo nemohl být k podpisu lehce sveden, či se za svedeného prohlásit. Pečlivý finalizátor vypracoval pro sběrače vzorový list se smyšleným vzorovým jménem Jan Koranda. 
 
Během toho jsme se Zet absolvovali tradiční šneky v Klášterní a rozsvítili na Vyšehradě svíčky předkům, spřízněným krví či volbou. Poté na stromečcích, jako každý rok třikrát: s mými dětmi, s rodiči Zet a sami s tebou, vánoce štvanců
s více než jednou minulostí! Tys dostal tradiční buřt s mašlí, kterou tradičně nechals, mlsný jezevčíku.
 
Na Štěpána fotografoval přítel Štěpán naše p. F. 77: pod mapou ztraceného světa jsme cestovali v napěněné vaně. Nalezené jistoty symbolizovala tvá mírová koexistence s andulákem Valtrrem, který si beze strachu před tvými tesáky hověl na tvé drsnosrsté hlavě. Ten snímek, zabavený u mnoha přátel při prohlídkách, vyjde brzy v tisku s titulkem Sladký život chartistů. Naše koupelna měla dvakrát dva metry i stou vanou. 
 
Hlavně jsme však pilně jezdili po Praze a po Čechách za podpisy. K termínu se jich sešlo neuvěřitelných 242 a režim stále ještě vánočnil. Duch rodící se Charty je zřetelně obtisknut i v tom, kolik významných jmen pod ní chybí přestože patřila a budou patřit čelným osobnostem občanské opozice. Tolerance se stala zákonem, byly respektovány důvody i nedůvody, tu absenci nikdy nikdo nikomu nevyčetl. Dva rozhodnuté jsme dokonce požádali, aby se zatím zdrželi. Mělo-li se přece jen rozpoutat tornado, byly holou nezbytností záložní přístavy.
 
Ve středu 29. prosince o půlnoci přejal od finalizátora zahraniční partii expeditor. Konečně jsme mohli dát vale bytu, v němž jsme se skrytě udili už od pondělka, opisujíce střídavě prohlášení i podpisové listiny. Ani dvojité turky už
nerozehnaly olověnou únavu, stěží jsem dojel domů. V posteli jsem objevil na seznamu i neexistujícího Jana Korandu, který se při opisu připletl na vzorovém lístku. Mrtvá duše musela být za každou cenu vyškrtnuta, aby nezpochybnila celý seznam. Dojel jsem k obydlí lidské vlaštovky, která měla ráno poponést poselství k adresátům v cizině a v zbudil ji odvážně telefonem, předstíraje opileckou návštěvu.
 
Když jsem se ve dvě vrátil, vzbudila se Zet a zjistila, že jsem jí vyškrtl. Na tom se dohodli poslední redaktoři v počestném úmyslu nenafukovat uměle počet signatářů příbuznými. Zet poprvé tvrdě uplatnila své právo na sebeurčení. Oblékl jsem se podruhé. U cíle jsem už byl při sobě natolik, abych neriskoval nově zavolání. Za trest jsem čekal v autě do otevření domu. Pak konečně Zet nahradila stínového Korandu a obnovila magickou číslovku 242. 
 
Týž den došlo dalších dvě stě podpisů a chystala se druhá listina. Podpisy studujících jsme se rozhodli deponovat, aby si nezmařili životní start. Režim už zřejmě silvestroval - brzy měl dostat kocovinu. Nový rok jsme vítali u nás doma.
 
Havlovi přispěli bramborovým salátem, Marta Kubišová pečení, Zet klobáskami, nestárnoucí přestože v Čechách služebně nejstarší překladatel Shakespeara Zdeněk Urbánek mladou krasavicí Markou. Nestydatě ses jí válel po klíně vilný jezevčíku, a přivracel naše myšlenky od starostí k radostem života. K půlnoci přišel zdola překvapivě gratulovat nový švýcarský velvyslanec, pan Walter Jaeggi s chotí. Neměl nejmenší tušení jak jsme vzrušení a co vlastně
vítáme. Úderem zvonů z Víta se počínal čas Charty.
 
K ránu jsme tančili. Poslední tango na Hradčanech.  
 
Kohout, P., Kde je zakopán pes, memoáromán, Praha 1990
 
 

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

3.2.

Vzpomínky na podpis Charty 77

Pracovní materiály pro žáky nabízejí dvě vzpomínky signatářů Charty 77 z Ostravska. Osvětlují motivy, které ve...
17.1.

Rok po roce - 1975-1979 v Československu - pracovní list

Sada pracovních listů k československým dějinám v letech 1975–1979 obsahují řadu námětů pro práci studentů s h...
9.9.

Rok po roce - 1975–1979 - text

Shrnující text je zaměřen na vybrané významné události a fenomény světových dějin druhé poloviny 70. let. Text...
10.8.

Zpráva o policejní akci proti signatářům Charty 77 ve dnech 6.–7. ledna 1977

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za...
9.8.

Prohlášení Charty 77 – základní text

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení v normalizačním Československu, které kritizo...
31.7.

Dokument Charty 77 č. 1 z roku 1987 „slovo ke spoluobčanům“

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za...
30.7.

Esej Jana Patočky čím je a čím není Charta 77

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za...
15.7.

Rok po roce - 1975-1979 v Československu - prezentace

Shrnující prezentace je zaměřena na vybrané významné události a fenomény československých dějin druhé půle 70....
30.1.

Charta a disent v období normalizace - soubor fotografií Bohdana Holomíčka

Představujeme vám unikátně v prostředí internetu zcela unikátní soubor fotografií Bohdana Holomíčka, který zac...
30.1.

CHARTA 77 (soubor dokumentů)

Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení v Československu v době normalizace. Kritizov...
20.1.

Život a společnost na Hrádečku - soubor fotografií Bohdana Holomíčka

Představujeme vám unikátně v prostředí internetu soubor fotografií Bohdana Holomíčka, který zachycuje prostřed...
30.7.

Příběh časopisu "Tvář"

Prezentace zaměřená na vznik a fungování literárního a společensko-kritického časopisu Tvář, jednoho z nejvýzn...
19.7.

Vzpomínky na normalizaci - rozhovor s Danou Němcovou a Petrem Placákem

Přepis besedy s Danou Němcovou a Petrem Placákem, která byla součástí studentské minikonference v Chomutově v ...
13.7.

Pavel Kohout - střípky života

První díl prezentace věnované významnému českému spisovateli a dramatikovi Pavlu Kohoutovi přináší základní úd...
13.7.

Pavel Kohout - výběr z díla

Druhý díl prezentace přináší základní údaje o tvorbě významného českého spisovatele a dramatika Pavla Kohouta,...
Více souvisejících...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT