Moderní-Dějiny.cz

Osvobozeni v Československu - Společné hranice, společné příběhy

Publikováno: 27.10.2014, Aktualizováno: 4.11.2014 22:49

Nabízíme vám krátké video, ve kterém Halina Elczewská, Judit Révészová, Antoni Adamowicz a Pynches Narwa hovoří o konci války a o svém osvobození. Přestože se jedná o pamětníky polské i maďarské národnosti, všechny spojuje to, že se dočkali svobody na českém území.

Osvobozeni v Československu - Společné hranice, společné příběhy

Společné hranice, společné příběhy
Úryvky ze svědectví Haliny Elczewské, Judit Révészové, Antoniho Adamowicze a Pynchese Narwy pocházejí z archivu vizuální historie USC SF. Video vzniklo v rámci projektu „Společné hranice, společné příběhy“, jako výsledek spolupráce o. s. PANT a USC SF. Smyslem celého projektu je najít v českých, polských, slovenských a maďarských svědectvích takové příběhy, které svým záběrem hranice přesahují. Jednotlivá svědectví jsou přeložena do ostatních jazykových mutací, aby byla dostupná co nejširšímu publiku. Máme za to, že obecně sdílené a tradované předsudky a stereotypy přestávají být po zhlédnutí těchto svědectví pevné v základech a vedou k větší toleranci a vychovávají k zodpovědnému občanství.

 

stopáž: 3:22
jazyk: česky, polsky, maďarsky
titulky: česky

Závěrečné boje při osvobozování Československa
Kapitulace Berlína a perspektiva rychlého ukončení války vyvolala útoky obyvatel řady českých měst na německé posádky. Největší povstání vypuklo 5. května v Praze. Povstalcům se podařilo zmocnit velké části hlavního města, avšak Němci přešli rychle do protiútoku. Sovětská ofenziva musela být urychlena, takže 1. ukrajinský front nastoupil do útoku již 6. května. Ráno během průzkumu bojem bylo zjištěno, že Němci na mnoha místech vyklidili své pozice a ustupují na západ. Za této situace velení rozhodlo uspíšit operaci, a tak byla odpoledne zahájena dělostřelecká příprava. Po ní vyrazily do útoku 3. gardová armáda, 13. gardová armáda, 3. gardová tanková armáda, 4. Gardová tanková armáda, 4. gardový tankový sbor, 25. gardový tankový sbor a navečer se k nim připojila také 5. gardová armáda. Ještě téhož dne se vzdala rovněž německá posádka obležené Vratislavi. Do večera následujícího dne postoupily 4. gardová tanková armáda a 13. gardová armáda o 45 kilometrů kupředu a dobyly Míšeň (Meißen), zatímco 3. gardová tanková armáda a 5. Gardová armáda zahájily útok na Drážďany. Dne 7. května byla situace pražských povstalců kritická, Němci opět dobyli centrum města a zahájili represe proti jeho obyvatelstvu. Vojska 1. ukrajinského frontu to donutilo nastoupit do útoku ještě před dosažením plné bojové pohotovosti. Z maďarského území vyrazila 7. gardová armáda, která prolomila frontu v šířce 25 kilometrů a do hloubky 12 kilometrů. Do průlomu byla vyslána 6. gardová tanková armáda. Z oblasti severně od Vídně zaútočily rovněž 9. gardová armáda a 46. armáda. Do večera urazily sovětské tanky 50 kilometrů a osvobodily Jaroměřice a Jihlavu. Do Prahy měla Rudá armáda ještě daleko, avšak povstalce zachránili jiní Rusové. Na jejich stranu se totiž postavili příslušníci Ruské osvobozenecké armády, což výrazně změnilo poměr sil. Ruská osvobozenecká armáda ROA (Ruskaja osvoboditělnaja armija) byla sestavena z ruských válečných zajatců pod velením generála Andreje Andrejeviče Vlasova. Jejím jednotkám jsou mnohdy dodnes neprávem přisuzovány válečné zločiny páchané Ruskou osvobozeneckou národní armádou RONA (Ruskaja osvoboditělnaja narodnaja armija) a obě formace jsou nezřídka zaměňovány. Na pomoc povstalcům chtěl se svou 3. americkou armádou vyrazit rovněž generál George Patton, avšak Sověti jeho nabídku kategoricky odmítli. Dne 8. května byly dobyty Drážďany a navečer postoupilo pravé křídlo 1. ukrajinského frontu 40 kilometrů na české území a předním tankovým jednotkám zbývalo do Prahy ještě 70– 80 kilometrů. V té době uzavřeli Němci bojující v Praze příměří s povstalci a začali ustupovat směrem na západ, aby složili zbraně na druhé straně demarkační linie a dostali se do amerického zajetí. K ránu 9. května dorazily do již svobodného města první tankové jednotky Rudé armády. Jejich tažení z mnoha směrů znemožnilo hlavním silám Skupiny armád „Střed“ ústup na západ, protože se stále ještě nacházely východně od Prahy. Většina těchto obklíčených vojsk se do 10. až 11. května vzdala. Sověti zajali zhruba 860 000 vojáků a ukořistili 9 500 děl a minometů, 1 800 tanků a samohybných děl a 1 100 letadel. Jednotky Rudé armády postupující dále na západ dosáhly 11. května demarkační čáry přibližně na spojnici měst Saská Kamenice (Chemnitz) – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice a navázaly bezprostřední kontakt s americkou armádou.

Halina Elczewská
Narodila se 11. listopadu 1919 v Lodži Francisze a Maurycovi Goldblumovi. Vystudovala vysokou školu, nastoupila do anglo-polské obchodní společnosti. Okupace Lodži nacisty vyústila ve zřízení ghetta, takže rodina na konci roku 1939 musela opustit svůj byt a přestěhovat se tam. Halina v ghettu pracovala na Úřadu práce. V roce 1942 se provdala za Pinkuse Inzelsztajna. Při likvidaci ghetta byla 24. srpna 1944 deportována i s rodinou do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Tam byl zabit manžel, rodiče a mladší sestra, Inka. Přežili jen Halina a její švagrová. Z Osvětimi byla odtransportována 6. října 1944 do tábora Gross Rosen, odtud do tábora v Halbstadtu, kde se přežila až do osvobození 9. května 1945. Po 10 dnech, se stěhovala do nejbližšího polského města Walbrzych Mieroszow Dolního Slezska, kde působila jako místostarosta. V roce 1946 se přestěhovala Vratislavi, kde se provdala za Macieje Elczewského. Přestěhovala se do Varšavy. Začala pracovat pro polskou televizi v populárně-vědeckých pořadech až do roku 1968, kdy v polsku proběhly antisemitské kampaně. Zemřela roku 2013. Rozhovor s ní byl natočen v polštině.

Judit Révészová
Narodila se 10. ledna 1921 Etelce a Moru Mendelovi v rumunské Kluži (Cluj). Provdala se za Joszefa Révésze. Rodiny byla nucena se přestěhovat do klužského ghetta, odkud byli transportováni do Osvětimi. Přežila pochod smrti, při němž byla osvobozena Rudou armádou v Bruntále. Rozhovor byl natočen v maďarštině.

Antoni Adamowicz
Narodil se 22. srpna 1914 do rodiny Mojzesze Furganga v Krakově, který byl tehdy součástí Rakouska-Uherska. Narukoval do polské armády a účastnil se obrany Polska. Dostal se Lvova, který okupovali Sověti. Po napadení SSSR byl nuceně přestěhován do lvovského ghetta a později jej Němci internovali v koncentračním táboře na Janowska Straße ve Lvově. Odkud se mu podařilo uprchnout. Skrýval se v Krakově a ve Varšavě. Nakonec byl zatčen a poslán do Osvětimi. Přežil pochod smrti. Osvobození zažil v Litoměřicích. Rozhovor byl veden v polštině.

Pynches Narwa
Narodil se 7. října 1927 v Gostyninu v Polsku. Matka se jmenovala Zinga a otec Abram Hersch Narwa. Po obsazení Polska Němci byla rodina nucena se přesídlit do gostynského ghetta. Později utekl a pobýval v ghettu v Plonsku. Po likvidaci tohoto ghetta byli transportováni do tábora Auschwitz II-Birkenau. Během války prošel následujícími koncentračními tábory: Jawischowitz, Buchenwald, Crawinkel a Ohrdruf. Přežil pochod smrti a byl osvobozen v Chomutově. Rozhovor byl veden v polštině.

Interview pochází z archivu USC Shoah Foundation je v České republice dostupný od roku 2010, díky existenci Centra vizuální historie Malach při Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pro více informací navštivte www.malach-centrum.cz.

Pro více informací o USC Shoah Foundation navštivte www.dornsife.usc.edu/vhi (v angličtině) nebo http://dornsife.usc.edu/vhi/czech (v češtině).

 



Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literatury
Více...

_Související články

9.5.

Květen 1945 na dobových pohlednicích

Prohlédněte si několik dobových pohlednic, které zobrazují či zachycují okamžiky konce války v Československu....
1.11.

Shared borders, shared stories

We introduce you a choice of film clips from Czech, Polish and Hungarian interviews from USC SF database. They...
8.10.

Útěky do Polska – Společné hranice, společné příběhy

Nabízíme vám krátké video, ve kterém Artur Radvanský, Miklós Rozner a Jan Orlík vzpomínají na emigraci do Pols...
8.10.

Z Polska do Maďarska - Společné hranice, společné příběhy

Nabízíme vám krátké video, ve kterém Stanislaw Fraczysty a Magdalena Sedláková popisují svůj útěk do Maďarska....
2.10.

Polská okupace Těšínska – Společné hranice, společné příběhy

Nabízíme vám krátké video, ve kterém Henry Heitlinger vzpomíná na období svého dospívání v Třinci. V období po...

_Prameny

Genocida Romů a Sintů

Aktualizováno: 12.3.2019 13:26 | Rubrika: Druhá světová válka
Genocida Romů a Sintů

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová výuková aktivita se zaměřuje na pochopení rozsahu genocidy Romů a Sintů za druhé světové války. 

_Metodika

Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Aktualizováno: 12.9.2019 21:20 | Rubrika: Aktuality, Metodika
Metafora stromu jako model didaktiky dějepisu

Vyšla nejnovější didaktika dějepisu od uznávaného autora s dlouholetou praxí výuky dějepisu na ZŠ a gymnáziu – výsledek mnoha seminářů pro učitele dějepisu na Slovensku i v ČR, nebo pro studenty učitelství, kteří společně po někol...

_Aktuality

Stáhněte si metodiky občankářů

Aktualizováno: 12.9.2019 21:26 | Rubrika: Vzdělávání
Stáhněte si metodiky občankářů

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd vydala souhrn více než 75 metodik, které vznikly v rámci projektu VOSK. Řada témat je bytostně spjata s moderními dějinami, proto jej sdílíme i na našem webu. VOSK je zkratka n...

_Dějiny v médiích

Požár říšského sněmu

Aktualizováno: 12.3.2019 13:25 | Rubrika: Zaostřeno na Moderní dějiny, Evropa a svět mezi válkami
Požár říšského sněmu

Historici se dodnes přou, zda byl požár Říšského sněmu z 27. února 1933 zinscenován nacisty, kteří ho každopádně obratně využili k pošlapání zbytků německé demokracie. Otázkou také zůstává, zda čtyřiadvacetiletý Marinus van der Lu...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2019 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT