Moderní-Dějiny.cz

Dokument Paměti národa Zakázané varhany

Publikováno: 16.12.2019, Aktualizováno: 17.12.2019 14:17
Autor: (red)

Ostrava byla za totality městem, které komunistická propaganda prezentovala jako výkladní skříň socialismu. Horníci, kteří si ničili zdraví v těžkých podmínkách hlubinných dolů, měli falešnou gloriolu elity. Noviny a filmové magazíny neustále přinášely zprávy o údernických činech dělníků ostravského průmyslu. Představitelé moci v Ostravě se snažili tento obraz horlivě posilovat a více než v jiných regionech potírali projevy, které se neslučovaly s ideami komunismu. Tím bylo také náboženství. I když zákonem byla dána náboženská svoboda, představitelé církví a věřící byli všemožně šikanováni.

Dokument Paměti národa Zakázané varhany

Tomuto tématu se věnuje jeden z dokumentárních filmů neziskové společnosti Post Bellum, který vytvořili dokumentaristé archivu Paměť národa. Snímek s názvem Zakázané varhany vznikl v rámci projektu Paměť umělců města Ostravy, který město finančně podpořilo. Autoři ho sestříhali z výpovědí několika umělců spojených s Ostravou, kteří mají osobní zkušenosti s potíráním náboženství za totality.

V lůně dělnické třídy musely varhany mlčet

Název Zakázané varhany vychází z faktu, že v Ostravě se prakticky nesměly provádět varhanní koncerty a bylo také velice těžké prosadit uvádění hudby s náboženskou tématikou. V dokumentu na to vzpomíná skladatel, sbormistr a pedagog Milan Báchorek, který po pádu komunismu roky řídil ostravskou konzervatoř. „Ostrava byla příznačná tím, že tady byl režim trochu přísnější. Zatímco třeba v Olomouci se pravidelně konaly varhanní festivaly s duchovní náplní, v Ostravě, v lůně dělnické třídy, se nic takového dít nemohlo,“ vzpomínal osmdesátiletý Báchorek.

Problém byl se všemi náboženskými náměty. Hlavně z tohoto důvodu se podle něj nehrála hudba Bohuslava Martinů. „Třeba Leoš Janáček měl v našem kraji jistou výhodu, protože pochází odtud.“ V obsáhlém rozhovoru, který s Báchorkem, podobně jako s téměř dvaceti umělci z regionu natočili v ostravském studiu dokumentaristé Paměti národa, vyprávěl příhodu dirigenta Otakara Trhlíka z počátku šedesátých let.

Trhlík nastudoval s Janáčkovou filharmonií oratorium Arthura Honeggera Král David, ale nakonec ho nesměl před publikem provést. „V den generálky byl zavolán do sídla komunistické strany, kde mu byl koncert zakázán. Řekli mu, že prostě bude nemocný a nechali ho odvést sanitkou do nemocnice,“ vyprávěl. Tuto historku potvrdil i ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek, který Honeggerova Krále Davida zařadil na festivalový program. V roce 2019 zazněla tato skladba v Ostravě poprvé.

Kvůli náboženství jsem byla černá ovce

Herečka Marie Pištěková, která se roku 1955 narodila v Ostravě a vyrostla v katolické rodině, poznala už v dětství, že neskrývané náboženské přesvědčení znamenalo v komunistické společnosti černý puntík. „Maminka chodila do kostela každý den. Mě ani mé sestry nepřihlásila do Pionýra, ale do náboženství. Ředitel školy jí řekl, že se tedy musí smířit s tím, že nebudeme studovat na vysoké škole,“ vyprávěla. V kolektivu dětí si dlouho připadala jako černá ovce. „Nikdo se mnou nechtěl sedět v lavici. Spolužáci mi dávali na židli špendlíky, nebo mi ji pomazali něčím, abych se umazala. Mou sestru dokonce tloukli. Byli jako inkvizice.“

Inkvizice vynesla v roce 1431 ortel smrti upálením nad francouzskou hrdinkou Janou z Arku, o které Marie Pištěková jako studentka herectví napsala hru Poslední noc Johanky z  Arcu. V osmdesátých letech ji hrála jako divadlo pro jednoho herce po celém Československu. Protože v ní vyznávala víru v Boha, až na pár výjimek, kdy se dostala na oficiální pódia, hrála Johanku na ilegálních představeních pro křesťanské, ale také disidentské komunity. Ve svobodných poměrech se se svou hrou prosadila ve Francii, kam se přestěhovala. V Bretani si založila vlastní divadlo.

Svědectví Gagarina jako důkaz

„Gagarin vyletěl do vesmíru a žádného pánbíčka tam neviděl,“ to byl argument mnoha ostravských učitelek, když se jim dostal do rukou žák vychovávaný ke křesťanství. Přesně to slyšel na základní škole v Ostravě-Hrabůvce Daniel Balabán. Tento významný malíř pochází z evangelické rodiny, která se svou víru netajila a návštěvy bohoslužeb pro ni byly důležitější než přízeň režimu.  

„V Boha, hastrmana a na čarodějnice moderní člověk přece nevěří,“ vzpomínal na další argumenty učitelů, kteří se zavázali vychovávat děti v duchu marxismu-leninismu. I když byl velice nadaný, trvalo řadu let, než byl přijat na výtvarnou akademii v Praze. Jeho kádrový profil zhoršil také strýc Milan Balabán, který podepsal prohlášení Charta 77.

V dokumentu Paměti národa Zakázané varhany vystupuje také teolog, judaista, zakladatel a dirigent mezinárodně oceňovaného sboru Adash Tomáš Novotný. „Přišel jsem do Ostravy z Plzně, kde mě estébáci velice hlídali. Myslel jsem si, že v Ostravě je dohled volnější. Po pádu režimu jsem se ovšem dozvěděl, že i v Ostravě proti mně dělali speciální sledovací akci, a že jsem měl ve sboru informátory.“

Rozhovory s umělci z Ostravy najdou zájemci na archivu pametnaroda.cz. Ti, kteří chtějí podpořit dokumentační práci společnosti Post Bellum, se mohou zaregistrovat jako členové Klubu Paměti národa na www.postbellum.cz.

   

Související články

_Zajímavé odkazy

Archiv bezp. složekDigi. archiv časopisůCentropaSlovník české literaturyElektronická knihovnaASUDLiteratura ke staženíBibliografie od roku 1961Biografický archivMene Tekeljanpalach.czNárodní archivPamátník Vojna My jsme to nevzdaliPamátník LidicePolitičtí vězni.czPříběhy bezprávíMetodický portál RVPSorelaÚstav pamäti národaVONS.czmultikulturalita.czŽivá paměťAnna FrankováRomano Džaniben17. november 1989Demokratická revoluce 1989Cesta k listopaduHolocaust Memorial CenterTerror HázaExil 20. stoletíHlocaust.czTváří tvář historiiDeportálEuropeanaZmizelí sousedéSvobodně!Ośrodek KARTAMuezum Varšavského povstáníScriptum.czSlezské zemské muzeumČs. vizuální kultura v 50. letechMapováníProjekt Věrný zůstanuJeden svět na školáchStopy totalityo. s. Asi-milovaníProjekt Školákem v ProtektorátuGulag.czRyszard Siwiec 1909–1968Společnost Edvarda Beneše_Příběh Jana ZajíceOśrodek Pamięć i PrzyszłośćLogo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Logo není k dispozici.Neviditelné oběti komunismuCentrum pro studium holokaustu a židovské literaturyPandorina skrinkaMuzeum v krabičce
Více...

_Související články

16.3.

Normalizace v dobových textech - pracovní list

Pracovní listy k normalizační literatuře - "jazyk moci", analýza textů Státní bezpečnosti, undergroundová poet...
15.1.

Náběh, počátky a podoby normalizace

Výuková prezentace "Náběh, počátky a podoby normalizace" je vymezena obdobím od podzimu 1968 do XIV. sjezdu KS...
1.9.

Dětská literatura a film v době normalizace

Materiál s nímž autor vystoupil na Letní škole historiků v Ostravě může pomoci se základní orientací v tématu ...
22.11.

Nástup normalizace v učebnici pro ZŠ z roku 1987

V přiloženém pracovním listu najdete kopii 4 stran normalizační učebnice pro základní školy, které popisují ob...
16.8.

Československo a Ostrava v čase normalizace - sborník ze IV. ročníku studentské středoškoské konference na GOH

V příloze učitelé najdou sborník ze IV. ročníku studentské středoškoské konference na Gymnáziu Olgy Havlové v ...

_Prameny

IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

Aktualizováno: 11.1.2021 23:32 | Rubrika: Napříč stoletím
IWALKS: VZDĚLÁVÁNÍ V MALÝCH SKUPINÁCH A NA ULICI

IWalk je vzdělávací aktivita spojující unikátní filmové vzpomínky pamětníků z celého světa s kontextem každodenního prostoru, ve kterém žijeme.

_Metodika

Dějepis pro všechny a o všech!

Aktualizováno: 21.12.2022 11:43 | Rubrika: Československo v letech 1918-1938
Dějepis pro všechny a o všech!

Dějepis pro všechny a o všech je princip, kterým se řídil tým metodiček Multikulturního centra Praha při tvorbě nového vzdělávacího webu digitalnipracovna.cz.

_Aktuality

Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

Aktualizováno: 28.9.2023 15:16 | Rubrika: Akce Moderních Dějin
Byli vyhlášeni vítězové XIV. ročníku EUSTORY

V pátek 22. září 2023 byly v ostravském Centru PANT vyhlášeny výsledky české verze celoevropské soutěže EUSTORY a vítězové byli oceněni iPhony, knižními, finančními odměnami a jejich tutoři ročním bezplatným předplatným časopisů D...

_Dějiny v médiích

Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

Aktualizováno: 27.4.2020 19:59 | Rubrika: Speciály, Video
Oslavte Den vítězství a projděte se historií s videi a pracovními listy

ČT edu vytvořilii speciál kolekci videí a pracovních listů k druhé světové válce. Znalost historie nám pomáhá určit směr našich budoucích kroků. Konec druhé světové války je důležité si připomínat, a proto vám přinášíme speciální ...

 
© Všechna práva vyhrazena 2009 - 2024 Občanské sdružení PANT
Materiály na tomto portálu jsou určeny pouze pro vzdělávací účely.
Občanské sdružení PANT